Vhozením hlasovacího lístku do urny začíná komplikovaný proces končící sestavením nové vlády. Lístky sečtené volebními komisemi přebírá Český statistický úřad (ČSÚ), který zveřejňuje finální výsledky po výpočtech a přidělení mandátů. Vyhlášení výsledků letos může prodloužit korespondenční volba.
Volby ovládlo ANO, uspěli i Motoristé. Piráti předstihli SPD, Stačilo! pohořelo |
Strany a hnutí musí splnit kvórum
K novému obsazení Sněmovny vede několik jasně stanovených kroků. Začíná sčítáním lístků a preferenčních hlasů, které je nutné přepočítat na mandáty. Po ustavující schůzi Sněmovny následuje vyjednávání a skládání nové vlády.
Prvním požadavkem, který strany a hnutí musejí splnit, je překonání kvóra. Výše uzavírací klauzule je trojí:
- 5 procent hlasů pro samostatná uskupení
- 8 procent hlasů pro koalice dvou stran
- 11 procent hlasů pro koalice tří a více stran
Predikce výsledků
Které strany a hnutí získají křesla
Všech 4 462 kandidátů, jež ve sněmovních volbách usilují o váš hlas, soupeří o dvě stovky křesel v Poslanecké sněmovně. Kdo v nich nakonec usedne, určí ČSÚ několika výpočty.
1) Jako první je potřeba zjistit, kolik mandátů z celkového počtu získá ta která strana či hnutí, což je založené na počtu odevzdaných hlasovacích lístků. K tomu se používají dvě metody. V prvním skrutiniu, na úrovni kraje, se hlasy rozdělují podle Imperialiho kvóty.
Obě metody slouží k výpočtu množství hlasů, potřebných k zisku mandátu a výsledku tedy k přidělení mandátů uskupením. Imperialiho kvóta: Počet hlasů odevzdaných v konkrétním obvodě se dělí počtem mandátů v obvodě navýšeným o dva. Hagenbach-Bischoffova kvóta: Hlasy se vydělí počtem mandátů navýšeným o jeden. |
2) V prvním skrutiniu se však většinou nepodaří všechny mandáty rozdělit. Zbylé hlasy stran a hnutí sečtené na republikové úrovni a také nerozdělené mandáty proto postupují do druhého skrutinia. V něm se k výpočtu používá odlišná Hagenbach-Bischoffova kvóta.
Do druhého skrutinia se převádí také mandáty, které by měly nějaké straně či hnutí připadnout, ale nemá na listinách dostatek kandidátů, a také hlasy uskupení, jež v některém z krajů nezískaly mandát.
Stanjurovy nervy a další volební příběhy. Bude zajímavé sledovat i osobní bitvy |
Kteří kandidáti získají křesla
3) Kdo v křeslech nakonec usedne, záleží na pořadí na kandidátce. Přidělovaná jsou podle pořadí na kandidátních listinách, právě tady však hrají velkou roli preferenční hlasy.
Volby do Sněmovny jako jackpot. Za hlasy a mandáty se rozdělují stamiliony |
Každý z kandidátů, jenž získal z celkového počtu odevzdaných lístků pro dané uskupení alespoň pět procent preferenčních hlasů, se posouvá automaticky na první místo. V případě, že je takových kandidátů více, rozhoduje o jejich pořadí počet hlasů pro každého z nich.
4) Kandidáti, kteří mandát nezískali, se stávají náhradníky. I u nich můžou hrát roli přednostní hlasy – počítají se stejně jako u kandidátů, již mandát získali.
Výsledky voleb 2025 v Česku
ANO 2011
SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Česká pirátská strana
Motoristé sobě
Stačilo!
PŘÍSAHA občanské hnutí
Hnutí Generace
Česká republika na 1. místě!
Voluntia, protože dobrovolnost je základním kamenem svobodné, respektující a produktivní společnosti
VÝZVA 2025
Jasný Signál Nezávislých
Moravské zemské hnutí
Hnutí občanů a podnikatelů
Volt Česko
Levice
SMS – Stát Má Sloužit
Hnutí Kruh
Balbínova poetická strana
Jak probíhá ustavující schůze
5) Nově zvolení poslanci se ve Sněmovně musejí poprvé sejít do 30 dnů po volbách. První schůzi svolává prezident. Poslanci na ní skládají poslanecký slib a také volí svého předsedu a místopředsedy.
Během schůze, která může trvat i několik dní, také skládají jednotlivé sněmovní výbory. Po jejím konci podá dosavadní vláda demisi. Pokud demisi nepodá, je prezident povinen ji odvolat. Až do jmenování nové vlády však zůstává prozatímně u moci, jelikož Ústava nedovoluje bezvládí.
Kdo povládne po volbách? Nabízíme sedm možných variant dalšího vývoje |
Jednání o vládě a sestavení vlády
6) Po volbách začíná také kolečko vyjednávání o podobě nové vlády. Pověření konkrétní osoby jednáním o vládě prezidentem je jen ústavní zvyklostí.
Záleží na tom, jaké strany se do Sněmovny dostanou, v jaké pozici a jak budou schopny se spolu domluvit. Dohody musí cílit na získání většiny ve Sněmovně, aby nová vláda mohla získat v hlasování důvěru, tedy nejméně 101 hlasů.
7) Pro jmenování premiéra ani sestavení vlády není stanovena lhůta. Zároveň není jasně určeno, koho má prezident předsedou vlády jmenovat. Sestavením by však měl pověřit takového politika, u něhož lze očekávat, že jím navržená vláda získá důvěru Poslanecké sněmovny. Zpravidla však jde o předsedu nejsilnější strany.
Právě na návrh premiéra poté prezident jmenuje také ostatní členy vlády. Odmítnout některé z navrhovaných jmen může jen ve specifických případech, kdy by jmenování bylo v rozporu s Ústavou.
Vyslovení důvěry nové vládě
8) Nová vláda musí Sněmovnu o vyslovení důvěry požádat nejpozději do třiceti dnů od jmenování. K vyslovení důvěry se musí vyjádřit prostá většina – stačí tedy souhlas většiny přítomných poslanců. Zároveň však platí podmínka, že jich musí být přítomno nejméně 67.
Pokud vláda důvěru nezíská, celý proces začíná znovu a prezident znovu jmenuje premiéra. Pověřit sestavením vlády může i na druhý pokus stejnou osobu. Takto sestavená vláda musí opět požádat o důvěru.
Pokud ji ani v tomto případě nezíská, o dalším pověření už nerozhoduje prezident, ale předseda Poslanecké sněmovny. K tomu však ještě v historii České republiky nedošlo.
