První prosincový den patří prezidentské debatě pořádané studenty pro studenty, a tak není divu, že i v areálu Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, odkud se debata do škol napříč Českem vysílá, je atmosféra plná očekávání.
„Jsme zvědaví. Nevíme, co od toho čekat, bude to zajímavé,“ netají se názorem student Antonín Tláskal, který na mě již čekal na recepci školy a ihned mi potřásl rukou. Přesto si je jistý, že po technické stránce bude debata v pořádku - organizují ji jeho spolužáci ze školy.
Přicházím do třídy třiceti studentů, kteří se připravují, že za několik málo okamžiků budou sledovat debatu účastníků, přičemž jeden z nich může být již za tři měsíce novou hlavou státu po Miloši Zemanovi.
Třicet sekund není minuta
Zatímco samotný začátek debaty provázelo několik drobných přeřeknutí či omyl v režii, později se již debata nesla v profesionálním duchu. „Klidně ještě můžete mluvit,“ vyzval moderátor Oldřich Neumann Pavla Fischera po zvukovém znamení, které zaznělo již po třiceti vteřinách namísto po smluvené minutě. „Aha, zaznělo znamení, ale myslel jsem, že mám minutu,“ vysvětlil senátor a studenti průmyslové školy v jedné ze tříd vyprskli smíchy.
Moderátor souhlasil, že skutečně má minutový prostor, a omluvil se za drobné pochybení režie. Zato u představení odborového předáka Josefa Středuly se sledující pousmáli, když přítomným, i televizi sledujícím studentům, sdělil, že jim gratuluje k angažovanosti.
Kdo z kandidátů na prezidenta debatovalPavel Fischer, senátor a bývalý diplomat Marek Hilšer, lékař a vysokoškolský pedagog Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Petr Pavel, generál ve výslužbě Josef Středula, předseda ČMKOS Andrej Babiš účast v debatě organizované spolkem Zavolíme! odmítl. |
Když ale došlo na první seriózní témata, studenti rázem zvážněli. Zatímco se Středula, Pavel, Nerudová i Hilšer vyjádřili, že by v prezidentském úřadu podpořili manželství pro všechny, vystoupil z pomyslné řady Fischer. Nejprve sdělil, že by zákon podepsal, aby si posléze ubral voličské preference střelbou do vlastní nohy.
„Jsem lingvista, proto si nemyslím, že je správné, abychom těmto svazkům říkali manželství, to má zůstat pouze pro muže a ženu, ale to je jenom detail,“ řekl a studenti se na sebe po třídě nechápavě dívali a kroutili u toho nesouhlasně hlavou.
Už víte, koho budete volit v prezidentských volbách?
Že jde o krok špatným směrem si uvědomuje i student Kryštof Bohuš. Ten sice prozatím volební právo nemá, jak ale sám říká, je za debatu rád. Mohl si díky ní udělat na jednotlivé kandidáty vlastní názor. „Myslím, že mu to srazí hlasy. Není to úplně správný názor. Když má projít nějaké zrovnoprávnění, měli bychom sjednotit i výraz, aby nevznikaly různé výjimky,“ myslí si.
O adventu přál Babiš lásku, Nerudová spálila cukroví, Pavel řekl svou přezdívku |
Podobně to vnímal i Vojtěch Grigárek. „Znám se s pár lidmi, kterých se to přímo dotýká. Já s nimi naprosto souhlasím,“ netají se názorem.
Většina studentů sleduje debatu na plátně, někteří se dívají jinam, ale poslouchají, což lze vyčíst z jejich reakcí na to, co řečníci zrovna říkají.
V boji za aktuální témata pobavil Hilšer
Když došlo na lámání chleba, jak by prezidentští kandidáti řešili aktuální problémy, a zda by se jim postavili čelem, zaujal studenty pro změnu Hilšer. „Když si Rusové přivlastnili Krym, protestoval jsem proti tomu před ruskou ambasádou,“ řekl. A rychle doplnil, že „byl od pasu nahoru nahý“, čímž pobavil nejen danou třídu, ale i kameramana, kterému se v daném okamžiku začala nepatrně houpat kamera nahoru a dolů, jak se smál.
Je 10:20 a studenti začínají pociťovat, že neměli přestávku. Třídou nezávisle na sobě začínají cvakat plastové krabičky. Spolužáci se dívají po třídě a hledají původce zvuku, a když vidí, že ostatní vytahují svačiny, berou si je taky. Rázem tak třídou zavoní banány, jablka, croissanty či další pečivo.
O chvíli později se otevírají dveře a do třídy přichází nejen další středoškolák, ale i závan čerstvého vzduchu. „...když jsme ještě předsedali Evropě,“ dokončil myšlenku Fischer. „Moment, vždyť my jí ještě předsedáme?“ diví se studentka přede mnou a své poznatky sdílí se svou sousedkou, zatímco si zjišťuje na internetu, jestli má správné informace.
V kvízu o obraně a NATO dominovala Nerudová, Pavel byl druhý. Pohořel Hilšer |
„A nyní mi dovolte malou dvacetiminutovou pauzu, po které budou následovat otázky přímo od vás, studentů,“ řekl do kamery moderátor Neumann.
„Konečně, jinak bych to už nevydržel,“ prohlásil s úlevou jeden ze studentů a spěchal ke dveřím. Učitel Michael Kalista to zaslechl, a tak se usmál a dodal, že po konci programu si třída udělá ještě rychlou debatu uvnitř kolektivu.
Dodejme Ukrajině střely k útoku na Rusko
Otázky do pléna prezidentským kandidátům mohli pokládat studenti přítomní v sále školy, konkrétně v jejich start-upových prostorech NEXT ZONE. Mezi dotazy na kladné a stinné stránky osobnosti, otevřenost budoucího prezidenta v úřadu směrem k občanům či zpřístupnění Pražského hradu veřejnosti, padla i otázka studenta Alexe z pořádající školy.
Uchazečů o prezidentský úřad se zeptal, jestli by Češi měli dodávat Ukrajině kromě jiného i rakety, pomocí kterých by mohla napadená země zaútočit i na ruské území. Zajímal ho také názor na zřízení bezletové zóny.
Třídou se ozval mohutný smích a někteří i tleskali, zato debatující u pultíku se na chvíli mírně zarazili. Nakonec ale vybruslili elegantně odpověďmi, že bezletovou zónu není rozumné zřizovat v okamžiku, kdy bychom její vynucování nemysleli vážně i s následky. Zmínili také, že dodají Ukrajině ty zbraně a vybavení, o které nás požádá, a které budou v našich možnostech.
To už si bral slovo zpět Neumann a všem v sále, ale i u obrazovek, sdělil, že přenos sleduje více než 7800 studentů středních a vysokých škol. Závěrem Nerudová poděkovala všem studentům za možnost v debatě promluvit a vyzdvihla připravenost moderátora a zpracování diskuze, na kterém se podílela celá řada lidí.
Děkuji studentům za pozvání na jejich prezidentskou debatu @zavolime2023. Tak skvěle zorganizovanou akci by vám leckterý profesionál mohl závidět. https://t.co/ir4zUerBud
Chvíli po konci se s poděkováním a oceněním přidal i Pavel, který nahrál vzkaz na svůj twitterový účet. Řekl, že nemusíme mít obavy o to, jak mladá generace přistupuje k dění kolem nás. „Pokud budou přistupovat takhle i k volbám, tak je to skvělé,“ zmínil.
„Nejvíce se mi líbil asi generál Petr Pavel. Držel se svého,“ míní v diskuzi Grigárek. Bohuš si zase všiml, že na mnoho otázek měli kandidáti podobné názory.
„Líbil se mi generál Pavel. Myslím, že nemůže být proruský, když byl tak vysoko v NATO s tím, že musel mít prověrku. Podle mě nás bude tahat na Západ, s čímž souhlasím,“ doplnil student Ondřej Konrád.
Překvapilo ho také, že do debaty nepřišel pozvaný Andrej Babiš. „Jsme studenti, nejsme jeho cílová skupina. Asi ho nezajímáme, protože ví, že většina mladých lidí ho volit nebude,“ doplnil.
Grigárek na něj navázal s teorií, že vyhýbání se debatám je strategií, „aby se neztrapnil před celým národem.“
Studenti sledovali prezidentskou debatu se zájmem, nejvíce se jim v diskuzi líbili Danuše Nerudová a Petr Pavel.
V následném dobrovolném hlasování o sympatiích dalo z třiceti studentů po devíti shodně Petru Pavlovi a Danuši Nerudové coby kandidátům, kteří se jim v debatě nejvíce líbili. Se sedmi hlasy následoval Marek Hilšer. Zato Pavel Fischer ani Josef Středula středoškoláky ve třídě, kde byl reportér iDNES.cz, nezaujali.
