Protokol by podle bývalého hradního protokoláře Forejta zvládnul i případnou situaci, kdy by Miloši Zemanovi přestaly sloužit nohy a musel by se pohybovat na vozíku, řekl v pořadu Rozstřel.
„Nebylo by to poprvé v dějinách, kdy hlava státu měla takový hendikep. Druhá věc je, že jsme v jiné době než za Roosevelta. Jsme v době, kdy stačí kliknutí na šíření snímků. Nemáte nad tím potom kontrolu. Za prezidenta Roosevelta byla kontrola velmi pečlivá. Kdyby působil zranitelně, tak by tehdy na lidi nepůsobil přesvědčivě jako vůdce. Také prezident Masaryk měl ke konci svého úřadu zhoršenou mobilitu. Po roce 1934 s ním po inauguraci ve Vladislavském sále šli na obou stranách členové vlády, aby se něco nestalo. Byl ale zákaz fotografování. To se dnes nesmí udělat,“ uvedl Forejt.
Při poslední inauguraci bylo Česko na 10 hodin bez prezidenta
„Inaugurace je slovo spojované s momentem, kdy se prezident ujme úřadu. V antice to byl obřad, kdy se z letu ptáků určovala budoucnost. I dnes to je ceremoniál, který uvede do budoucna,“ řekl Forejt k začátku Zemanova druhého volebního období v čele státu.
„Složí slib 8. března a nebude se opakovat situace - uprázdnění prezidentského stolce na 10 hodin a 15 minut - kdy prezidentské funkce formálně přecházely na jiné ústavní zástupce,“ připomenul Forejt výměnu na Hradě mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem.
Zda se půjde prezident znovu poklonit ostatkům svatého Václava, záleží na Zemanovi. „Z hlediska existence republiky to není automatická nebo nároková část. Nejdřív je prezident zvolen, pak je schůze obou komor Parlamentu, pak následuje vojenská přehlídka. V roce 2008 k tomu přibyla návštěva prezidenta v kapli svatého Václava v katedrále svatého Víta, kde se prezident pokloní ostatkům svatého Václava,“ vysvětlil Forejt.
Připomenul, že na inauguraci prezidenta dostávají pozvání všichni poslanci. Bude tedy mezi nimi také bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), se kterým měl Zeman napjaté vztahy (více v článku Ostuda na Hradě. Premiér mluvil, prezident odešel).
Forejt také prozradil, jak by se na Pražském hradě postupovalo v případě zvolení Jiřího Drahoše. „Prezidentský diář nemusí mít červenou linii, že se plánuje jenom do 8. března. Koncipuje se dlouho dopředu bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby. Případný nástupce by ten diář přejal. Zeman bude konat běžnou agendu jako doposud s tím, že se to 8. března překlopí do nového mandátu,“ uvedl bývalý protokolář.
Lidé z blízkosti prezidentů mají mít krátkou paměť
„Práce mám stále dost. V současné době zpracovávám materiál, který jsem načerpal za svou dobu na Hradě. Na práci vzpomínám rád, ale jsem prost nostalgie. V osmičkovém roce bych chtěl vydat knížku, která se pracovně jmenuje O prezidentských tradicích. Měla by představit fungování standarty, účast prezidenta na různých ceremoniálech,“ popsal Forejt, co dělá po svém odchodu z Hradu.
Dodal, že to nebude vzpomínkové kniha. „Lidé pracující v blízkosti prezidentů by měli mít velmi krátkou paměť. U Pražského hradu musí zůstat atmosféra něčeho, co zůstává za oponou,“ řekl v Rozstřelu. Dodal, že ho pojí osobní vztah se Zemanem a že se s ním tedy nerozešel ve zlém.
Blíží se doba, kdy budu moci promluvit o konci na Hradě
Forejt nastoupil na Hrad jako stážista ještě za prezidenta Václava Havla. Pracoval i pro Václava Klause a Miloše Zemana.
Ve funkci ředitele protokolu skončil na konci roku 2016 na vlastní žádost. V té době se objevilo kompromitující video, na němž Forejt holduje drogám. Poté Forejt nastoupil do Institutu Václava Klause.
„Už loni jsem řekl, že přijde doba, kdy o tom budu moci promluvit. Když nemáte fakta, je chybou sdělovat pocity. Je podstatný také odstup. Nebudu zastírat, že všechny vztahy na Hradě byly dobré a růžové. Se všemi nejvyššími šéfy jsem vycházel tak dobře, že jsem s nimi v kontaktu. Týká se to jak paní Dagmar Havlové, tak prezidenta Klause. Je podstatné, že si s Milošem Zemanem mohu sednout a můžeme se bavit stejně jako před lety,“ prohlásil Forejt.
Celý záznam Rozstřelu s Jindřichem Forejtem:
