Tři prezidenti, kteří dosud stáli v čele samostatné České republiky, byli spojeni s přechodem našeho státu k demokracii. Každý z nich jinak, ale všichni tři zanechali tak výraznou stopu ve formování české společnosti v nových podmínkách, že jejich kandidatura na prezidenta byla logickým vyústěním jejich životní dráhy. Byli vlastně hegemony české politiky a veřejného života a jejich autorita i přístup k výkonu funkce znatelně ovlivnily moderní české dějiny. Že to nebylo vždy a pouze v tom nejlepším, to je samozřejmé. Byli v dobrém i v tom horším zrcadlem nás všech, našeho vývoje v průběhu tří desetiletí.
Volba prezidenta ukázala, že bez ohledu na výsledek už antikomunismus nečeká velká budoucnost.
