Jiná je situace u takzvaného volebního potenciálu, což je podíl lidí, kteří volbu daného kandidáta zvažují. Z tohoto pohledu má Pavel 37,5 procenta, Nerudová 34,5 procenta a Babiš 33,5 procenta.
Z dalších kandidátů by podle volebního modelu získal 5,5 procenta senátor Pavel Fischer, čtyři procenta další senátor Marek Hilšer stejně jako odborový předák Josef Středula. Podnikateli Karlu Janečkovi, kterého ministerstvo vnitra do voleb nezaregistrovalo, volební model přisoudil 2,5 procenta.
Prezidentské volby 2023 - Volba prezidenta ČR
|
Volební potenciál má Fischer 16 procent, Hilšer 11 procent, Středula devět procent a Janeček 5,5 procenta. Průzkum společnosti Data Collect a Kantar CZ provedly mezi 14. a 23. listopadem u 1238 respondentů. Statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu.
Těsný rozdíl mezi Babišem a Pavlem byl také v říjnovém volebním modelu agentury Median. Pavel by podle něj získal v prvním kole prezidentských voleb 22,5 procenta hlasů, Babiš 22 procent a Nerudová 15 procent. Median se lidí dotazoval ještě před potvrzením Babišovy kandidatury.
Ministerstvo vnitra v pátek do voleb zaregistrovalo devět uchazečů, přihlášky dalších 12 odmítlo. O Hrad se vedle Babiše, Fischera, Hilšera, Nerudové, Pavla a Středuly utkají poslanec SPD Jaroslav Bašta, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová a bývalý rektor Tomáš Zima.
Janeček a další podnikatelé Tomáš Březina a Karel Diviš, kterým ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů voličů, a neměli jich tak potřebných 50 000, ohlásili, že se obrátí s odvoláním na Nejvyšší správní soud.
První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna příštího roku.
