Jedním z nejkontroverznějších návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), který vyvolává rozpory i ve vládní koalici, je zvýšení daně z příjmů fyzických osob. A to tak, aby celkové příjmy z ní odpovídaly alespoň tomu, kolik do státního rozpočtu přinesla před zrušením superhrubé mzdy. Současně experti v návrhu hovoří i o vyšší progresi daně.
Zatímco ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by byl pro, premiér Petr Fiala to odmítá. A ani prezidentští kandidáti se neshodnou. Zatímco generál Petr Pavel uvedl, že si není u tohoto návrhu svým postojem jistý, expremiér Andrej Babiš je vyloženě proti, stejně jako bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Postoj NerudovéEkonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová v reakci na dotazy uvedla, že se k návrhům nebude konkrétně vyjadřovat. „Hlava státu by měla pomáhat budovat důvěru lidí ve stát. To je důvod, proč bych vládě nikdy přes média nevzkazovala, jak má přistupovat k jednotlivým návrhům NERVu na snížení deficitu rozpočtu. Popasovat se s těmito návrhy je rolí ministrů a vlády,“ napsala. Dodala, že by očekávala, že vláda vystaví rozpočet od nuly, projde veškeré agendy, které stát vykonává, a zhodnotí, jaké služby občan za své daně dostává. |
„Konsolidovat veřejné finance je třeba, ale má se tak dělat v období hospodářského růstu. Z krize je potřeba se proinvestovat, což jsem také v období, kdy jsem působil ve vládě, úspěšně prosazoval. Naši občané dnes čelí nejprudšímu propadu reálných mezd ze všech zemí OECD. Naprosto proto odmítám zvyšování těch daní, které mají přímý dopad na lidi,“ míní Babiš.
Naopak předseda odborů Josef Středula je pro a téma zdůrazňuje jako klíčové. „Vážný problém deficitu veřejných financí způsobilo zrušení superhrubé mzdy, které zůstalo bez řešení. Narovnání tohoto výpadku považuji za nejdůležitější pro navrácení rovnováhy veřejných financí,“ míní.
S návrhem souhlasí i oba kandidáti z řad senátorů, tedy Marek Hilšer a Pavel Fischer.
Ekonomka Danuše Nerudová se odmítla ke konkrétním návrhům vyjádřit. „Hospodářská a rozpočtová politika je v gesci vlády, nikoli prezidenta republiky. Vláda musí přijmout opatření, která pomohou lidem v současné krizi, ale zároveň by se měla začít soustředit na snižování vysokých výdajů a rostoucího zadlužen,“ napsala jen redakci. Na rozpočtovou a daňovou problematiku je přitom vzděláním expertkou a opakovaně se k nim dříve vyjadřovala.
Názory mezi kandidáty se liší i u dalších návrhů týkajících se daně z příjmu. Třeba zrušení slevy na nepracujícího manžela či manželku by podpořil jen Hilšer. Pavel jej zařadil do kategorie opatření, u kterých si není jistý jejich dopady, ostatní se vyslovili proti. Omezení či rušení daňových výjimek a úlev by podpořili všichni kromě Středuly.
Důchody a dávky
Strašákem státního rozpočtu jsou však zejména výdaje důchodového systému a NERV navrhuje vládě hned několik opatření na jejich snížení. Způsoby, jak náklady za důchodce v Česku snížit, by chtěl hledat jen Pavel a Fischer.
NERV navrhuje třeba výrazně snížit možnosti a motivace odchodů do předčasného důchodu, jejichž vysoký podíl je podle expertů způsobený výhodností v nastavení systému. Vedle toho radí i snížit zohlednění růstu reálných mezd při pravidelných valorizacích a zároveň reflektovat jejich případný pokles. Opětovné zvyšování věku odchodu do důchodu na základě zvyšování délky dožití už premiér Fiala nedávno odmítl.
Fiala vyloučil prodloužení doby odchodu do důchodu za současné vlády |
K omezování různých příspěvků byl z kandidátů nejvstřícnější Pavel. Jako jediný z kandidátů by doporučil vládě zrušení takzvaného „výchovného“, tedy příspěvku k důchodu 500 korun za každé vychované dítě. Novinka začíná platit od ledna a podle NERVu jde o nekoncepční bonus, který bude stát 19 miliard korun ročně.
Jako jediný se Pavel také vyslovil pro myšlenku na zkrácení doby pobírání rodičovské. Fischer u návrhu váhá nad poměrem přínosů a záporů, Babiš, Středula, Hilšer a Zima jsou proti. Pro kontroverzní návrh na snížení podpory v nezaměstnanosti, což vláda podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky zvažuje, jelikož je „poměrně štědrá“, se pak z prezidentských kandidátů vyslovil jen senátor Fischer.
Školné ne, méně exekucí ano
Na některých návrzích se kandidáti shodnou. Třeba zpoplatnění studia na vysokých školách by nepodpořil nikdo. Všichni se naopak vyslovili pro snižování počtu lidí v exekucích.
„Od roku 2000 se v ČR vytvořil doslova až predátorský systém exekucí. Půjčkový byznys s nemravnými úroky, rozhodčí doložky či vysoké odměny advokátů vedly k tomu, že se zda začaly vyrábět z několikakorunových dluhů pohledávky za desítky tisíc. Lidé v exekucích pak působí v šedé zóně, pracují často na černo a rozpočet tak tratí velké prostředky na nevybraných daních. Je třeba zjednodušit vstup lidí do insolvencí a navázat na úspěšné projekty typu Milostivé léto,“ komentoval návrh Hilšer.
Chci zvýšit daně lidem s vysokým příjmem, říká vicepremiér Jurečka |
Všichni s výjimkou Babiše by souhlasili také se zvýšením daně z nemovitosti. A úplně každý z kandidátů se vyslovil pro revizi sazeb spotřební daně. To by se týkalo produktů, jako jsou alkoholické nápoje či tabákové výrobky. Nikdo z kandidátů by pak nesnižoval počet policistů.To ostatně dříve odmítl i premiér Petr Fiala.
Bašta a Rohanová neodpověděliDva kandidáti – prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová a poslanec SPD Jaroslav Bašta – na dotazy v termínu neodpověděli. |
Snížení počtu vězňů, jejichž počet je v Česko v poměru k počtu obyvatel dlouhodobě velmi vysoký, by podpořili Pavel, Hilšer, Babiš a Zima.
„Ti, co spáchají závažné trestné činy, zejména proti životu a zdraví, včetně sexuálních trestných činů, by měli být po řádném soudu ve vězení. Připadne mi ale žádoucí, aby do vězení nechodili například rodiče, kteří neplatí výživné na své dítě,“ okomentoval návrh Babiš.
V takových případech by podle něj měly být víc využívány tresty domácího vězení s možností chození do práce. Středula by byl proti, Fischer má pak neutrální postoj.
Povinné slučování malých obcí
Revizi samosprávy by podpořili oba z favoritů voleb - Babiš i Pavel. Ta by spočívala ve snížení počtu obcí a krajů. Nyní má totiž Česká republika 6 254 obcí, průměrný počet obyvatel činí 1 700, což je nejméně v celé Evropské unii. Ekonomové z NERVu tak navrhují počty obcí snižovat, a to třeba zavedením minimálního počtu obyvatel na hranici tisíce lidí. „Lze uvažovat o snížení počtu krajů na osm,“ navrhují dále experti.
Pro by byli také Zima, Fischer a Středula. „Se snižováním nákladů na místní správu souhlasím, ale ne cestou povinného slučování obcí do tisíce obyvatel. Vidím zde možnost pozitivně motivovat obce ke spolupráci, nikoliv stanovovat minimální velikost obce administrativně,“ uvedl Hilšer.
O české ropě rozhodují Poláci, ovlivníte jen barvu košile, řekl vládě Babiš |
Všichni kromě Hilšera se vyslovili také pro privatizaci některých firem. Babiš uvedl, že si dokáže představit privatizaci v podobě odprodeje zbytných budov ve vlastnictví státu a to formou veřejné aukce. Tvrdě by ale vystupoval třeba proti privatizaci ve zdravotnictví. Naopak karenční dobu v případě nemoci by podpořil jen Pavel.
Návrhy vládě předložili experti z Národní ekonomické rady vlády v říjnu. Jejich cílem je snížit strukturální schodek státního rozpočtu, tedy tu část, která je očištěna o vliv ekonomického cyklu. Ten pro rok 2022 činí 3,1 procenta HDP, v roce 2023 jej ministerstvo financí odhaduje na 3,3 procenta.
Vláda se návrhy plánuje zabývat v příštím roce. Šéf resortu financí Zbyněk Stanjura z ODS na začátku listopadu uvedl, že chce na jaře předložit soubor opatření, která by od roku 2024 snížila strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba o 70 miliard korun.
Jak prezidentští kandidáti upozorňují, veřejné rozpočty jsou primárně v gesci vlády. „O jednotlivých opatřeních bych ale diskutoval s vládou a odborníky. Také návrhy NERV jsem konzultoval s odborníky z mého poradního týmu a poskytnuté odpovědi vychází z této diskuse, ale u všech opatření samozřejmě záleží na jejich konkrétní podobě a rozsahu,“ řekl třeba Pavel.
