S jakými prioritami jdete do letošních komunálních voleb?
Mým velkým přáním je, aby se v Praze dobře žilo všem. Aby Praha nebyla městem, kde si může dovolit žít jen někdo, ale byla městem pro všechny generace a všechny životní situace. Jako radní pro kulturu pracuji na tom, aby také kultura byla dostupná širšímu počtu návštěvníků včetně těch, kterým na ni dřív nezbývaly peníze nebo se za kulturou nedostali kvůli bariérám v podobě schodů nebo chybějících toalet.
Děláme generálky zdarma, pro seniory máme i lístky za symbolickou korunu, pracujeme na bezbariérovosti divadel i venkovních akcí. Usiluji i o to, aby v Praze byly dobré podmínky pro talentované tvůrce. V kultuře tu pracují desítky tisíc lidí a zvlášť po covidových náročných letech je potřeba poskytovat ze strany města maximální a systematickou podporu.
Město v této výzvě nemá zastávat roli kulturního referenta. Jeho úkolem je spíše zvenčí vytvářet podhoubí podněcující rozmanitost a dostupnost kultury, podporovat inovace, mezinárodní spolupráci, vytvářet prostředí, kde je přínos kultury nezpochybňovaný a jasný.
Hana TřeštíkováProducentka, režisérka a politička (* 21. 3. 1982) je od roku 2014 zastupitelkou a radní Prahy 7, od roku 2018 též zastupitelkou hlavního města Prahy za Prahu Sobě. Její matkou je režisérka Helena Třeštíková. |
Dotkne se podpora i komunitního života?
Samozřejmě také platí, že kultura se neodehrává jen v kulturních institucích. Město má podporovat umělecká díla v ulicích a také živou kulturu odehrávající se ve všech částech města. Bohatý komunitní život tvoří páteř každého města. A Praha samozřejmě není výjimkou. Fandím proto každé sousedské iniciativě, z níž vzejde zajímavá akce – ať už jde o dětský karneval, pouliční výstavu, nebo koncert. Rozjela jsem pilotní projekt setkávání sousedů a lidí, kteří sdílí společný prostor, a budu ho s radostí podporovat dál.
Masová turistika přináší i nelehké spolužití Pražanů s turisty. Lze například účinně regulovat „alkoholovou“ turistiku či problematiku airbnb?
Praha je nejkrásnější město na světě a je jeho krásnou vizitkou, že sem míří tolik turistů. Musíme ale jasně odlišit, jaký turismus tu chceme podporovat - a předním hlediskem vždy musí být zájmy místních a ochrana kulturního dědictví Prahy. Nezachrání nás jedno spásné řešení, je to o dobrém mixu opatření a opravdu systematické práci.
Blíží se volby. Nakažení covidem hlasovat nemohou, cizinci z EU ano |
Sbíráme data o tom, jací turisté sem jezdí a jakou zábavu vyhledávají, a díky tomu víme, jak na to. Před námi je ale ještě spoustu práce, kterou chceme dokončit. Pomocí efektivně cílených kampaní budeme lépe moderovat spektrum turistů, kteří míří do Prahy.
Díky zvýšenému poplatku z pobytu můžeme podpořit nejen kampaně, ale i konkrétní kulturní projekty, které přilákají kultivovanou turistickou klientelu. Zvýhodněnými balíčky a dalšími nabídkami budeme motivovat návštěvníky, aby se v Praze zdrželi na více nocí, a nabízet kvalitní uměleckou nabídku, která přitáhne movitější turisty. Pro ně jsme letošní turistickou sezonu rozjeli také Prague Visitor Pass, který jim pobyt v Praze usnadní a ještě nabídne více než padesátku kulturních zážitků.
A co domácí turistika? Ta je pro Prahu také zajímavá?
Je také potřeba zaměřit se na turisty z Česka. Domácí návštěvníci Prahy tvořili před pandemií zhruba 15 procent všech návštěvníků. Díky našemu programu „V Praze jako doma“, který byl jediným funkčním systémem na podporu sektoru cestovního ruchu a kultury během pandemie v České republice, se poměr domácích návštěvníků města značně zvýšil.
Praha musí v podpoře návštěvníků z České republiky dále pokračovat například pomocí kampaní nebo vhodných nabídek speciálně pro domácí turisty. Ti totiž znají místní pravidla a utrácejí za stejné služby jako Pražané
Cestovní ruch přináší ale i zvýšené náklady pro město...
Prahu za normální situace navštíví ročně přes devět milionů turistů. To je zhruba 65 procent všech zahraničních návštěv České republiky. S pobytem turistů na svém území Praha nese zvýšené náklady například na MHD nebo odpadové hospodářství, které jí ale nikdo nekompenzuje.
Drtivou většinu daňových příjmů inkasuje stát. Je proto nezbytné apelovat na změnu rozpočtového určení daní nebo dále navyšovat poplatek za ubytování. Praha nesmí cestovním ruchem trpět, ale naopak využít svého potenciálu nejkrásnějšího města na světě.
Divadlo, výstavy, murály, to vše se objevilo ve veřejném prostoru v metropoli. Co lze tedy provozovat na veřejných prostranstvích?
Kultura se v metropoli neodehrává jen v kulturních institucích. Město má podporovat umělecká díla v ulicích a také živou kulturu odehrávající se ve všech částech města. Podporuji proto setkávání sousedů a lidí, kteří sdílí společný prostor. Ať už se potkají na venkovní výstavě, performanci, nebo třeba dětském karnevalu či uličním bazaru knih.
Co se týče historického centra, tam musíme držet dobrý balanc, aby nebylo příliš zahlcené. Odstranili jsme laciné turistické atrakce, které s kulturou nemají nic společného – třeba obří pandy nebo pivní kola. K tomu jsme zavedli pravidla pro pořádání velkých akcí na Václavském a Staroměstském náměstí, aby akcí nebylo moc a braly ohledy na místní.
Opakovaně se u velkých stavebních projektů střetávají ochránci památek z občanských iniciativ, NPÚ a odbor památkové péče magistrátu. Ten zpravidla oponenty „přetlačí“ a je kritizován za vstřícnost vůči investorům. Lze vyvážit vztah mezi výstavbou a ochranou pražské památkové zóny?
Rovnováhu mezi novou výstavbou a ochranou stávajících hodnot je třeba hledat neustále ve vzájemném dialogu, nikdy to nebude jednou provždy vyřešeno – a je to tak správně. Politici mohou jen vytvářet pro onen dialog podmínky, protože politické vedení nesmí památkářům do rozhodování vstupovat. Učinili jsme ale řadu kroků k tomu, aby se kvalita péče o památky zvýšila – a aby zároveň vznikly lepší podmínky pro novou architekturu. Schválili jsme Management Plan UNESCO – dokument, který formuluje vizi, jaké má centrum města být, a který je i plánem péče o památkové hodnoty.
Vytvořili jsme aplikace Historické centrum Prahy, kde jsme digitalizovali údaje o každém domě v památkové rezervaci – tak, aby mohl každý snadno dohledat, co je třeba chránit. A hlavně jsme těsně před dokončením Územní studie Pražské památkové rezervace, tedy dokumentu, po kterém odborná veřejnost volá celá desetiletí a který stanoví, jak ke kterým částem historického centra přistupovat, co ohrožuje jeho hodnoty a kde naopak leží potenciál. To je zásadní dokument pro památkáře, architekty, úředníky i vedení města.
