Pusťte si celý rozhovor s politologem Jüptnerem také v audiu:
„Volební účast nemusí být jenom vyjádření nespokojenosti, ale také pocitu, že krajské volby nemají zásadní vliv na životy voličů. Nijak je nepřeceňují, ale účast reflektuje také to, že politici nejsou schopní vysvětlit roli krajů a jaký význam mají,“ vysvětluje politolog Petr Jüptner.
„Třeba levicové nebo populistické strany a koalice v opozici jsou schopné mobilizovat voliče na základě národních témat a parlamentní úrovně. Je to už hrozně dlouho, kdy proběhla takzvaná oranžová tsunami ČSSD (dnes SOCDEM, pozn. red.), která dostala k urnám voliče přes téma poplatků ve zdravotnictví,“ vzpomíná na rok 2008.
Kampaň v Pardubickém kraji byla z povinnosti, jde jen o post hejtmana |
Mnozí navrhují, že bychom po 24 letech měli kraje zrušit a poukazují na to, že jde jen o „průtokový ohřívač peněz“. „Myslím, že bychom se bez krajů neobešli. V Česku máme tendenci něco vymýšlet a rušit, takový ‚ode zdi ke zdismus‘. Kdybychom je zrušili, stali bychom se vysoce centralizovanou zemí v porovnání s Evropou,“ vysvětluje politolog, který se zabývá především komunální politikou.
„Nesouhlasím, že by pouze sloužily k přerozdělování prostředků obcím. Mají vlastní odpovědnosti a peníze. Kraje posilují co do počtu zaměstnanců a kompetence v dopravní obslužnosti, školství a zdravotnictví mohou bezprostředně ovlivnit život lidí v regionu.“
Podle Jüptnera mají stále silnější vliv na chod země a pevné místo v politickém systému. Za příklad vyzdvihuje právě akceschopnost hejtmanů a krajských zastupitelstev při povodních.
Ve volbách se hraje o osudy krajských nemocnic i budoucnost malých stran |
Proč tolik vládnou celorepublikové problémy a ty krajské zůstávají v pozadí? „Je to úděl voleb druhého řádu a důvodů je celá řada. Volič si spojí kandidáty se značkami stran, které podporuje či nikoliv. Krajská témata nejsou tak viditelná, aby se dostala do popředí. Hlavně se ale politici snaží voličům předat, že to je o parlamentní úrovni,“ vysvětluje důvody, proč vnímáme krajské volby jako jakési vysvědčení vládě.
Do současných voleb se logicky promítne krize spojená s povodněmi. Komu pomohla a komu ublížila a jak moc zatím nelze podle Jüptnera říct. „Každopádně výsledky těchto krajských voleb poskytnou úžasná data o voličském chování, hodnocení hejtmanů i starostů obcí vyplavených povodní. Hejtmani sází většinou na viditelné vůdcovství a ty neviditelné v dnešní době voliči nepoptávají.“
Volby, když je všude bahno? Bláznovina, přijde zlomek lidí, zní z Jeseníků |
Některým hejtmanům a zastupitelům se vyčítalo, že si dělají z povodní kampaň, zatímco kontaktní kampaň menších subjektů nebyla v mnoha oblastech možná. „Odlišit práci hejtmana od kampaně je prakticky nemožné. Ve finále musí volič posoudit sám, zda povodní politici zneužili. Komunikace některých byla velmi praktická, jako v případě jihočeského hejtmana Martina Kuby,“ hodnotí politolog.
Podobnou vlnu jako v roce 2008, tentokrát v tmavě modré barvě ANO, Jüptner nečeká. „Podle papírových předpokladů by se mělo hnutí ANO vést o něco lépe než minulé volby právě proto, že se do krajských voleb promítají parlamentní témata a obecné nálady voličů. Hnutí je v opozici, mobilizuje voliče proti vládě a naříká na ní. Situace je jiná, než za vlády Andreje Babiše, kdy tu byly problémy s covidem a tehdejší opoziční strany byly zdravě nastartované. Tsunami se ale bezpochyby konat nebude,“ říká Jüptner.
Co se dozvíte v podcastu Kontext
- Proč jsou kraje důležité? Co mají na starost?
- Máme rozstříštěnější samosprávy než zbytek Evropy?
- Měly bychom slučovat obce? A proč jsou malé obce spokojené se stavem věcí?
- Jak Jüptner hodnotí krizový management obcí a krajů v době povodní? Jak se promítne událost do voleb?
- Proč je decentralizace státu a systém krajů nedotažený? A je to správný směr?
- Jak se kraje emancipovaly a posílily? Je slučování obcí dobrý nápad? Ušetří nám peníze?
- Proč jsou stavební úřady rozdrobené? Co myslí Jüptner tím, že stát opustil státní správu?
- Proč lokálním politikům zbývá vztahovat krajskou politiku k celostátní? A proč se jim to nedaří tak dobře, jak si myslí?
- V čem by role prezidenta v krajské politice byla přínosná?
- Měly se volby posunout? Znamenalo by to ústavní krizi? A daly by se odložit jen v jednom kraji?
