„Ta pravá Plzeň není politickou stranou, chceme oslovit našimi pohledy na problémy občany i různé sociální skupiny v Plzni,“ shrnuje pro rozhovoru pro MF DNES Tomáš Hodys.
Jak vznikl název Ta pravá Plzeň?
Názvem chceme vyjádřit, že jsme všichni Plzeňané, já od narození. Chceme zdůraznit, že nám záleží na tom, aby se bojovalo o ryzí Plzeň. Když to řeknu vznešeně, chceme zachovat to nejlepší ze specifik Plzně.
V čele kandidátky máte většinou lidi, kteří již prošli různými politickými stranami. Jak jste se dali dohromady?
Řada z nás se zná roky bez ohledu na někdejší politickou příslušnost. Třeba s Janem Šneberkem se znám asi 20 let. On ví, že jsem byl dlouho skeptický k aktivní politice. Teď mě oslovil a po několika diskuzích v širším okruhu lidí jsme se dohodli o mém zapojení. Nakonec jsem v čele kandidátky na plzeňský magistrát. Doufám, že voliče bude více zajímat, co máme v programu a hlavně v čem se odlišujeme od ostatních. Přišlo mi až úsměvné, jak krátce po květnovém představení základních bodů programu Té pravé Plzně se během dvou měsíců velmi podobné, někdy až stejné programy objevily u většiny politických subjektů v Plzni. Včetně těch vládnoucích. Je to zajímavá strategie. Když volič nedokáže od sebe odlišit programy, půjde po obličejích, nebo spíše hlavách kandidátů na billboardech. Myslím, že několika body se i přesto odlišujeme, a lidé to snad ve volbách ocení.
V květnu se Ta pravá Plzeň představila, její webové stránky začaly žít až o předposledním srpnovém víkendu. Nebylo do té doby jen logo na stránce přece jen málo pro oslovení voličů?
Po celou dobu běžela facebooková stránka. Jsem příznivcem toho, aby se přes prázdniny nedělala masivnější kampaň. Lidé si mají užívat dovolených, odpočívat. Až s návratem do práce by se měli více zajímat o politiku, číst zprávy, noviny.
Prvním bodem programu je zeleň. To je náhoda?
Kolegové už v době, kdy ještě neuvažovali o volbách, otázku zeleně sami rozpracovávali. Chtěli ji řešit přes občanské iniciativy. Logicky je to tak jeden z hlavních bodů programu. Zeleň má funkci nejen okrasnou, ale ve městě je nutná i vzhledem ke zvyšujícím se vedrům. Nový park nebo více zeleně přispějí k lepšímu klimatu ve městě. Pro zamýšlený park Viktoria si myslíme, že je v ideálním místě nevyužité a neudržované plochy mezi Štruncovými sady a Boleveckými rybníky. Jak někdo trefně poznamenal, když je to záplavová oblast, snad nehrozí, že by se tam po vzniku parku hrnuli developeři a chtěli ji využít pro zástavbu. Součástí parku by měly být i nyní zarostlé prostory kolem řeky. Druhým cílem je obnova Papírenského parku na Slovanech.
Hodně vysoko v prioritách máte problém bezdomovectví. Skutečně chcete dělit bezdomovce na ty, které se dostali na ulici kvůli nezvládnutí běžného způsobu života nebo zdravotním problémům, a ty, kteří si tento způsob života vybrali programově?
Chápu, že pro některé více sociálně smýšlející skupiny to může být kontroverzní téma. My si ale myslíme, že sociální péče pro bezdomovce - například pravidelné nedělní akce před muzeem, přináší podle našeho názoru některým lidem na ulici přesvědčení, že nic nemusejí řešit a vše dostanou zadarmo. Nemotivuje je to, aby sami se sebou něco dělali. Tím, že se pohybuji v advokacii, zastupuji i ex offo lidi, kteří se dostávají na hranici existenčních problémů. Tyhle lidi je zapotřebí co nejdříve podchytit, těm je na místě pomáhat, aby se nedostali do začarovaného kruhu. Pomoc by měla směřovat i k lidem, kteří kvůli psychickým problémům nezvládají život v téhle složité moderní době. Na druhé straně v létě v Plzni vidíme téměř streetparty lidí z problémových skupin, kteří nejsou psychicky nemocní, ale cíleně si vybrali takový způsob života. V bohatém městě, jako je Plzeň, se jim daří mnohem snáze než jinde. Ze zahraničí vím, že to tak funguje v bohaté společnosti, v bohatých městech. Tomu bychom nechtěli jít naproti, právě naopak.
Když to řeknu laicky, chcete problémového jedince poslat z Plzně někam dál? Jak to chcete udělat?
Myslím, že jsme dostatečně pravicoví v tom, že člověk by se měl primárně starat sám, a když má problém, je mu pomoženo. Ale nesmí to být tak, aby společnost, město a neziskové organizace vše posunuly do roviny: v neděli přijďte, rozdáváme jídlo. To není cesta, kterou bychom chtěli podporovat.
Základem je princip: Nejdřív ukaž, že se sebou chceš něco dělat, pak čekej pomoc?
V zásadě ano. To je jedna část. Druhá je důrazné sankcionování nepřizpůsobivých. Nezavírat nad tím oči, přestože je složité problém řešit. Není možný přístup - z takového člověka nic nevymůžeme, žádnou pokutu, bude s tím jen papírování. Když zjistíme, že něco nefunguje, musíme se snažit o nápravu, iniciovat změnu předpisů. Nezabývám se primárně trestním právem, ale vím, že trestní zákoník umožňuje vykázání nebo propadnutí majetku. Když problémovému bezdomovci zabavíte vozík ze supermarketu, ve kterém převáží svůj majetek, to ho pořádně postihne, bude ho to bolet. I to může být cesta.
Evergreenem plzeňských voleb je doprava. K té máte co říct?
Určitě je dobrá veřejná doprava. Tramvajové linky fungují dobře, pokud nejsou komunikace rozkopané. Víme, že opravy se musejí dělat, ale vadí nám nekoordinovanost mezi městem, krajem a případně ŘSD. To si myslíme, že je hlavní problém, proč se zejména v období prázdnin stává Plzeň těžko průjezdnou. Mám kancelář i v Praze, trávím tam asi dva dny v týdnu. Na rozdíl od Plzně se mi tam autem jezdí dobře.
V programu máte rozšíření parkovacích míst až o 20 procent, zejména na sídlištích. Jak to chcete udělat?
Podporujeme vizi placeného parkování ve veřejném prostoru, bez toho se nedá ve městě fungovat. Nechceme jít cestou zakazování nákupu aut nebo koloběžek, ať si každý zvolí svůj způsob dopravy. Musíme ale citlivě vyvažovat práva na svobodnou volbu, kterou podporujeme, se snesitelností a udržitelností. Na Lochotíně jsem vyrůstal, a když jsem si v 18 letech koupil první auto, zaparkoval jsem vždy a všude a ještě kolem sebe měl místo. Dnes už bych asi nenašel místo ani v přilehlých ulicích. Jednou z možností, zejména na sídlištích, jsou parkovací domy s více podzemními patry a ideálně se zelenými střechami. Určitě i proti parkovacím domům budou protesty, lidem se nebudou líbit, ale na sídlištích asi není jiné cesty. Tam je urbanizmus tak zanedbaný, že parkovací dům už místu neuškodí, a naopak - se zelenou střechou může ještě pomoci.
Jak řešit dopravu v centru Plzně?
I tady je potenciál parkovacích domů. Zkušenosti z velkých měst říkají, že by se měla odsouvat doprava z historického centra. Ocenit by to měli i sami motoristé, kteří nebudou blokovaní v jednosměrkách popelářskými auty nebo tramvajemi. Zároveň by měl být u centra dostatek placených parkovacích míst, aby si lidé rychle vyřídili, co potřebují, a odjeli. Měli by pochopit, že centrum není pro rezidenční a celodenní stání, pro to jsou parkovací domy.
Chcete snižovat výdaje na placené funkce ve vedení města. Jak si to v praxi představujete?
Kdyby si někdo udělal analýzu funkcí na magistrátu a v souvisejících organizacích, viděl by, že za posledních 15 let náklady astronomicky narostly. Jednou věcí je růst platů, druhou pak rozšiřování počtu radních a různých komisí. Protože i kvůli své profesi sleduji, jak město funguje, čas od času objevím komisi, podkomisi nebo výbor, o kterých jsem vůbec netušil, že existují. Vždycky je tam nějaká placená funkce. Mimochodem, to se týká i Plzeňského kraje. V současné době, kdy musíme všichni začít šetřit, by mělo šetřit i město. Není to o propouštění zaměstnanců. Uvolněný na plzeňské radnici by měl být pouze primátor a čtyři náměstci. Vycházíme z vize, že by se správa města měla dělat v co nejširším rozsahu na základě dobrovolnosti, maximálně za náhradu nákladů. Ne aby to bylo skvěle honorované.
Pokud ve volbách uspějete, máte představu, s kým byste na úrovni města určitě nespolupracovali?
Mám pocit, že stranická politika už příliš nefunguje, je to více o jednotlivcích než o stranách. Určitě bychom nespolupracovali s Hnutím ANO jako celkem. Myslíme si, že je to bez ohledu na jejich deklarace stále strana jednoho muže, který už přinesl České republice mnoho zlého. V tom zbytku bychom nechtěli spolupracovat s komunisty. Kdo situaci sleduje, ví, že to není jen o komunistické straně, ale že se komunisté přeskupili i do jiných stran a hnutí. Bez ohledu na mé osobní principy si uvědomuji, že politika je o kompromisu. Pokud budeme chtít prosadit některé části našeho programu, budeme se muset domlouvat s tím, kdo má na věc stejný nebo podobný názor.
