„Město je na tom dobře a může takhle části lidí pomoci. Navíc by se třeba ukázalo, že to funguje a je to vlastně zelené téma, cesta k menšímu množství aut v ulicích,“ říká lídr kandidátky Pavel Kotas.
Proč jste schovali značku ČSSD, která má skoro stopadesátiletou tradici?
My ji neschováváme, na všech materiálech a billboardech máme napsáno Plzeň v srdci – ČSSD a nezávislí kandidáti. Tak se jmenuje i naše kandidátní listina a je to proto, že my, kteří jsme v sociální demokracii zůstali a nechceme to vzdát, jsme se spojili s nezávislými osobnostmi z Plzně. S našimi kamarády, sousedy, doktory, sestřičkami, a dalšími zajímavými lidmi z našeho okolí. Jsou tam učitelky z mateřské školy, prodejce z Chodského náměstí a tak dále. Oni se na město dívají trochu jinýma očima. A bylo by nefér tvářit se, že je to jen kandidátka sociální demokracie.
Říkáte: my, kteří jsme zůstali. Zažili jste velký exodus členů, když strana neuspěla v parlamentních volbách a vypadla z exekutivy?
Tady v Plzni byl exodus menší, než jsem čekal. Zůstalo nás kolem 170 členů. Bývalo nás podstatně víc, ale ubývali jsme už v průběhu minulých let nepříliš úspěšných pro sociální demokracii. Ale nechceme to vzdát. Tady v Plzni jsme neudělali nikdy nic špatného, nemáme tu žádný průšvih, žádnou kauzu. Stopa sociální demokracie je vidět v několika projektech.
Které máte na mysli?
Minimálně fotbalový stadion – Martin Zrzavecký tehdy jako ekonomický náměstek přesvědčil ostatní kolegy, že právě fotbalový stadion je věc podstatná pro Plzeňáky. Jedna z významných věcí, u kterých jsem byl já od samého začátku, byla rekonstrukce plaveckého stadionu na Slovanech. Na zastupitelstvo chodil rok co rok architekt původní podoby bazénu a přesvědčoval nás, že je třeba s bazénem konečně něco udělat. Našli jsme peníze a připravili trojfázový projekt, který se nyní už dokončuje a výsledkem je opravdu moderní zařízení. Hodně jsme se soustředili na rekonstrukce objektů městského ústavu sociálních služeb, charity...
V jednom z rozhovorů jste říkal, že prohra v parlamentních volbách byl výprask za účast ve dvou předchozích vládách v koalici s ANO. Nemyslíte si, že vás vaši voliči mohou právě tak potrestat za účast v předchozích vládách plzeňských?
Rozdělil bych to. Nás postihne ten celorepublikový trend. Plzeň je velké město a do výsledku komunálních voleb se určitě promítá celostátní politika. Na druhou stranu naši účast ve vládách městských nevnímám výrazně negativně. I když některá rozhodnutí nebyla jednoduchá, rozhodovali jsme se s péčí řádného hospodáře, tak, aby z toho Plzeňáci měli užitek.
Do voleb v Plzni jdete nejslyšitelněji s tématem chystané gigafactory na letišti v Líních. Proti projektu se vymezujete asi nejradikálněji z kandidujících subjektů. Co vám vadí?
Založili jsme petici, kterou jsme za pár týdnů odnesli na kraj s 8000 podpisů. Přibývalo jich rychle. Silně proti jsou obce z okolí a ani vedení Plzně záměru úplně nekývá. Důvody k odmítnutí jsou zřejmé. V první řadě – jestli tam má být 4500 zaměstnanců, tak kde se vezmou? Určitě to nebudou samí Plzeňáci, když je tu tak nízká nezaměstnanost. Budou shánět zahraniční dělníky, kteří ale musí někde bydlet. Kdyby přišli s rodinami, tak to máte 9 nebo 10 tisíc lidí. Musí mít kde bydlet, spát… Za další – letiště určitě není nevyužívané, podle mých informací je tam 2000 letů ročně, letecké školy, parašutisté, a hlavně Letecká záchranná služba, která je unikátní tím, že ji provozuje armáda. O projektu se vědělo minimum, s obcemi, na které to dopadne, nikdo nekomunikoval. Neví se, jak to bude s dopravním napojením, jak s vodním zdrojem. A vadí mi hlavně, že jde v podstatě o montovnu. Plzeň má na víc, jsme město vědy a výzkumu.
Vaším výrazným tématem jsou byty a jejich dostupnost. Jaká řešení navrhujete?
Pokračovat je třeba v tom, co už město dělá a dělá to velmi dobře. V období let 2014-2018 se zrodil projekt financování 180 nových startovacích bytů v Zátiší, který se dnes dokončuje. Je to projekt, na jehož financování jsme se tehdy domlouvali s koaličními partnery, byla tu ministryně Maláčová a chválila ho jako jeden z prvních projektů stavěných z městských peněz. Financování se nám podařilo dát dohromady díky tomu, že jsme prolomili blokaci státních dotací na byty na Sylvánu, kde se byty mohly prodat nájemníkům až po 20 letech. Podařilo se nám to změnit na deset a díky prodejům těch bytů město získalo peníze na projekt Zátiší. A nastartovali jsme také výraznou změnu bytové politiky, peníze z nájmů se vracejí zpátky do bytů a je to hodně znát.
A co kromě toho?
Šlo by ještě dělat to, co dávno dělají třeba ve Vídni. Že město vstupuje do družstev. Může je spoluzakládat a být v nich dobrým partnerem jak pro banku, tak pro lidi. Může vložit pozemek, pomoci získat lepší úvěry apod. Kromě toho existuje také takzvané spolkové bydlení. Lidé si založí spolek pro stavbu bytového domu a město jim k tomu poskytne podmínky, třeba právo stavby na nějakém pozemku. A ti lidi už si to zařizují sami. A do třetice – práce s developery. Ti mají problém v tom, že lidé nedosáhnou na hypotéky. A budou muset přemýšlet o nájemním bydlení. Developer chce postavit, prodat a moc se nestarat, nebo mít nájemce, který je solidní a není s ním moc práce. Nabízí se, aby dělali s městem společné projekty, nebo si od nich město pronajme velkou část bytů a ty bude dál pronajímat.
Je to zlom, město dosud byty hlavně prodávalo. Kolik myslíte, že by jich mělo mít, a kde mají vznikat?
Podle mého v Plzni chybí minimálně 1000 obecních bytů a myslím, že by se to dalo změnit za jedno volební období. Nemusíme je vlastnit, ale mít je k dispozici. Stavět se tu dá. Třeba fakultní nemocnice bude opouštět areál na Borech, který je státní a město by mělo mít první možnost si o něj říci. A menších lokalit je tu ještě jistě deset nebo víc.
V programu máte poměrně radikální návrh na MHD zdarma...
Je to způsob, jak lidem pomoci. Při pandemii a ukrajinské krizi jsme vyzkoušeli, že to funguje. Po dobu krize, která by mohla nastat okolo pohonných hmot, topení a energie, můžeme na nezbytné časové období dát veřejnou dopravu zdarma. Příjmy z jízdného nejsou hlavním zdrojem dopravního podniku. Město je na tom dobře a může takhle části lidí pomoci. Navíc by se třeba ukázalo, že to funguje a je to vlastně zelené téma, cesta k menšímu množství aut v ulicích.
Týká se to vlastně bezpečnosti, což je obor vašeho bývalého primátora Martina Zrzaveckého jako radního v končícím období. Povedlo se mu něco významně?
Povedlo se mu zlepšit vybavení a zázemí potřebné pro městskou policii, tedy novou výzbroj, výstroj a modernizaci služeben. Celkově se napravovala podfinancovanost z předchozích let, což je základ pro dobrou práci městské policie. A nejdůležitější je smlouva mezi městskou a státní policií, která by měla nastartovat funkční spolupráci. Určitě bude mít větší respekt hlídka, ve které bude s městským strážníkem i policista, což je jeden z bodů té smlouvy.
Vnímáte Plzeň jako bezpečnou a je co zlepšovat?
Určitě je co zlepšovat. Lidé by měli mít větší pocit bezpečí v některých lokalitách a v určitých hodinách, kde ho příliš nemají.
A proč se to nedaří?
Pro lidi bez domova se tu udělalo opravdu hodně. Ti, kteří o pomoc stojí, ji najdou. Bohužel, část těch lidí si chce žít podle svého bez respektu k nějakým pravidlům. Pak se nemůžou divit, když k nim podle toho bude strážník přistupovat. Přijali jsme vyhlášku o zákazu pití alkoholu na veřejnosti, která dává další z mnoha nástrojů, aby mohli strážníci působit preventivně. Můžou jim sebrat alkohol, což je účinné. Můžou je vykázat z určitých míst.
Jsou bezdomovci hlavním zdrojem pocitu nebezpečí v Plzni?
Dalším jsou nepochybně zahraniční dělníci. Montovny se musí omezit a je to i jeden z důvodů, proč jsme se vymezili proti gigafactory. Montovny plíživě stále vznikají a město jich prostě takové množství neunese. Problém je v tom, že nemáme zákonné kompetence, abychom si bezpečnost v téhle oblasti mohli ohlídat. Agentury nakoupí byty, kde ubytovávají dělníky po desítkách. Ani městská, ani cizinecká policie nemá právo kontrolovat byt. Ubytovna ještě musí vykazovat počty lidí, musí mít nějakou hygienu, mohou tam přijít kontroly. Ale kolik je tu skoupených bytů, ve kterých se točí i tři dělníci na jedné posteli, to nikdo neví. Nejlepší prevence je ale přibrzdit konečně vznik dalších montoven a orientovat se na vědu a výzkum, o což se léta snažíme.
Co byste za čtyři roky rád viděl v Plzni za změny?
Alespoň tisíc nových parkovacích míst, která by mělo město postavit. Jsou vyprojektované parkovací domy, na které stále nejsou peníze, ale už by se měly postavit. Jsem přesvědčený, že v dochozí vzdálenosti by každý měl najít alespoň jedno parkovací místo. Tisíc obecních bytů, i kdyby ne všechny byly městem vlastněné. K čistotě v ulicích by prospělo, kdyby měli všichni dostatečnou kapacitu nádob na odpad. Město by mohlo klidně přidat jeden svoz zdarma, má na to. A rád bych viděl opravené Peklo, nebo alespoň zahájenou rekonstrukci.
