Vaše kolegyně v Praze, lídryně pražské kandidátky Motoristů Klára Sovová, navrhuje, aby veřejná doprava v Praze byla zadarmo. Argumentuje tím, že to, co se vybere z jízdenek, tvoří jen 20 procent nákladů dopravního podniku. V Plzni jsme na tom podobně. Byl byste pro MHD v Plzni zadarmo?
Jsem spíš pro to, abychom se podívali, jakou máme ve srovnání s jinými podobnými městy cenu jízdného. A zjištění je smutné, máme bohužel jedno z nejdražších jízdných v České republice. Standardní půlhodinová jízdenka pro dospělého stojí 26 korun, v Brně stojí 28 korun, ale ta je hodinová. Proto se ptám, v čem je ten rozdíl, jestli by se nedal provoz dopravního podniku zefektivnit a vrátit rozdíl cestujícím. Ptám se, jestli nevozíme vzduch, kolik město objednalo u dopravního podniku takzvaných vozokilometrů, kam nám vozy jezdí, jaké nám jezdí vozy, jaká je skladba jednotlivých vozů, kolik nás stojí třeba jenom pronájmy jednotlivých vozů a tak dále. Nevidím zatím do financování dopravního podniku, ale když ušetřím prostředky, můžu je vracet zákazníkům.
Motoristé jsou známí tím, že mluví o snížení nákladů. Kde by se ve městě ještě dalo ušetřit?
Nezabýváme se, a měli bychom se zabývat otázkou, jak nám funguje plzeňský magistrát a jak nám fungují jednotlivé úřady městských obvodů, zkrátka jestli nemáme příliš mnoho úředníků. To znamená otevřít klidně debatu o tom, jestli ve městě Plzni potřebujeme 10 městských obvodů.
Komunální volby v Plzeňském kraji
kandidáti v okresních městech
Jeden nejmenovaný politik mi před několika lety řekl, že bychom obvody klidně mohli zrušit. Jako důvod uváděl fakt, že jsou drahé a přitom mají málo kompetencí. Buď by se měly posílit kompetence, nebo by se mohly zrušit, řekl.
Já jsem v tomto případě pro centralizaci. Občany s nadsázkou řečeno nezajímá, kdo jim opraví chodník, kdo jim odveze popelnici, občan jen chce, aby to fungovalo. Co se týče chodníků, ty může opravit městský obvod, Správa veřejného statku města Plzně, chodník může opravit i Ředitelství silnic a dálnic nebo Plzeňský kraj. Městské obvody se podle mě ve svůj neprospěch dobrovolně zbavily svých pravomocí a působností a přesunuly je na město. To bylo jejich svobodné rozhodnutí. V případě městského obvodu Plzeň 4, kde jsem byl od roku 2006 do roku 2009 starostou, se to stalo za Michala Chalupného z ČSSD. Trošku jsem to totiž sledoval zpovzdálí.
Zbavili se pravomocí, ale úředníků se nevzdali?
Přesně tak. Když já jsem byl na radnici, byla součástí výkonu činnosti městských obvodů třeba i sociálka, to znamená vyplácení sociálních dávek, řešení sociálně slabých osob a tak dále. To přešlo na stát. Se zavedením novely stavebního zákona budou stavební úřady také centralizovány pod výkon státní správy. To znamená, že obvod přijde o další pravomoc, kterou přesune někam jinam. Na stole je tedy legitimní otázka, jestli potřebujeme těch obvodů deset.
Ušetřit by se dalo určitě i na zadávání veřejných zakázek, s čímž máte zkušenosti, protože jste léta pracoval na antimonopolním úřadu. Dá se to tak říci?
Dokonce jsme vydávali příručku k takzvanému bid rigingu, což je kartelové jednání při zadávání veřejných zakázek. Je totiž asi 25 možností, jak obejít zadávací řízení, které může být formálně správně, ale může tam docházet ke kriminálnímu jednání nebo až k závažné hospodářské kriminalitě.
Takže tím říkáte, že se dá velmi ušetřit při zadávání veřejných zakázek? V Evropě se odhaduje, že jsou ceny nadsazené až o 33 procent. Dá se ušetřit v okamžiku, kdy člověk ví, jak se bránit právě kartelovému jednání zvlášť u velkých dopravních staveb. Ale nemusí se to týkat jenom velkých zakázek, ale například sekání trávy. Příkladem může být zakázka na čtyři roky, kdy se přihlásí čtyři společnosti a po čtyřech letech se přihlásí ty samé čtyři společnosti, akorát se prohodí pořadí, nebo je to o tom, že se přihlásí na dopravní stavbu třeba dvě konzorcia. Jedna firma je vítězem a druhá je subdodavatelem. Kdyby to náhodou nevyšlo, tak si akorát obrátí role. To znamená, že se na zadavatele domluvili. Díky odhalení tohoto postupu se může zarazit zadávací řízení a cena se může dostat mnohem níž.
Setkala jsem se nedávno i s tím, že město vypsalo zjednodušené podlimitní řízení a přihlásila se jedna firma.
I to může být otázka dohody.
A ta firma si najala jinou firmu jako subdodavatele, aby splnila podmínky zakázky.
To může být taky otázka dohody toho trhu. Někdo se na trhu dohodne v duchu: my ostatní ti nepolezeme do zelí, Plzeň je tvoje a ty nám zase nechoď do Kladna.
Takže, když to přeložím, díky vašim zkušenostem z antimonopolního úřadu by se v Plzni dalo ušetřit hodně peněz při zadávání veřejných zakázek?
Ano. Zároveň mám ale zkušenosti i z Energetického regulačního úřadu, kde jsem byl předsedou rozkladové komise pro standardní zdroje, takže velice dobře znám ekonomické fungování tepláren, spaloven a jiných standardních zdrojů.
V Plzni se po vstupu EPH miliardáře Daniela Křetínského do Plzeňské teplárenské i přes miliardářovy sliby, že cenu výrazně zvyšovat nehodlá, během několika let zvýšila o zhruba 50 procent. Město se zdražení z pozice většinového vlastníka mohlo vzepřít, ale neudělalo to.
Co se týče ceny tepla, spíš se bavme o koncové ceně tepla, která je vyúčtována zákazníkovi. Je otázkou, jestli všechno, co se účtuje zákazníkovi, teplárna zákazníkovi účtovat může, nebo nemůže. V Plzeňské teplárenské má manažerské vedení na starosti EPH a město má kontrolní roli. Nemám sice zjištění, že by tam docházelo k něčemu nekalému, ale v tomto případě je důležitá kontrola města. Moje zkušenosti můžou posloužit tomu, že můžeme kontrolovat to, co se tam děje, ať už prostřednictvím dozorčí rady či zastupitelstva.
Je problém, že většinu v představenstvu má EPH?
Má tam sice většinu, ale blokační menšinu i z hlediska rozhodovacích podmínek má pořád město Plzeň. Kontrolní role města je důležitá.
V jakých oblastech by se občanům dal ještě zlevnit život?
Prostřednictvím obecně závazných vyhlášek města. Ty někdo vydá, ale pak někdo musí dohlížet, aby se dodržovaly. To je drahé, proto by se některé vyhlášky mohly zrušit.
Máte i příklad?
Třeba snížení nákladů na provoz komunálního odpadu, což je vyhláška pět z roku 2014. Teď je tam nově vložený článek, který říká, že nemůžete umisťovat nádobu s odpadem na ulici. Ale firma Čistá Plzeň si účtuje poplatek za každé vyvezení popelnice, manipulaci s kontejnerem a tak dál. Můžeme říci, že to jsou jen drobné, ale když si představíme počty popelnic a svozů odpadu, jsou to obrovské peníze, které lidé zaplatí. Kdybychom zrušili toto podle mě nesmyslné opatření a neotravovali tím občany, snižujeme jejich náklady na svoz komunálních odpadů.
Město v poslední době investovalo do rekonstrukce Americké ulice a do pěší zóny na náměstí Republiky v Plzni. Jak hodnotíte tyto akce?
Americká znamenala zbytečně vyhozených 40 milionů korun, které se mohly investovat jinde. Vycházím z toho, že nedávno Americká už jednou rekonstruovaná byla. Jedná se tedy o velice špatné strategické rozhodnutí města. Část zastupitelů navíc ani nevěděla, že bude nějaká investice do Americké probíhat. Dalším příkladem, kdy se vyhazují peníze, je rekonstrukce a vytvoření pěší zóny na náměstí Republiky. Neřeším otázku památkové péče, ale když není vyřešené, jak má v celém městě vypadat doprava v klidu, tedy parkování či stání vozidel, je to opět špatné strategické rozhodnutí. Protože když vyženete auta, vyženete i všechny, kteří tam žijí. Na rohu náměstí a Riegerovy ulice je banka UniCredit Bank. Kdo tam půjde? Jak se tam dostane? Musí někde zaparkovat, přitom parkovací dům na Rychtářce je přeplněný. Zákazník banky bude asi hledat jiný bankovní ústav. Ale jsou tam i restaurace a další provozovny. Město ale neřeší, že touto rekonstrukcí ohrozilo všechny tyto subjekty. Je sice dobře, pokud dochází ke zklidnění centra, ale musím vědět, jak vykompenzovat následky. To se v tomto případě nestalo.
Jak si to vysvětlujete?
Některé investice jsou zbytečné a vznikají jenom na efekt, kvůli zviditelnění politiků. Řadím sem rekonstrukci náměstí Republiky, rekonstrukci Americké, Palubu Hamburk u Hlavního nádraží. V kampani mi to říkají sami lidé, že město zbytečně vyhazuje peníze. Přitom když ty peníze sečteme, tak by se za to dal vybudovat domov pro seniory, který považuji za velmi potřebný. Ve vedení města je spíše menšina těch, kteří uvažují ve prospěch města. Víc je zajímá focení na sociální sítě.
