Byl jste místopředsedou vlády i Sněmovny, teď kandidujete jako senátor za Náchodsko. Je to odchod do regionální politiky?
Tak to nevnímám. Kandiduji ve svém okrsku, stejně jako bych v něm kandidoval do Sněmovny.
Senát je však méně na očích, takže to na ústup vypadá.
A právě vnímání Senátu se možná změní. Měl by hrát daleko výraznější roli. Po těch víc než dvaceti letech možná konečně bude víc vidět.
Proč myslíte?
Senát by měl dbát na to, aby nedocházelo k neuváženým a zbrklým změnám v ústavě. A stejně tak by měl být daleko kritičtější k některým změnám zákonů. Systém brzd a protivah je velmi důležitý a už otcové zakladatelé Spojených států amerických si byli vědomi, že nikdy nesmí demokracie sklouznout k tyranii většiny. Teď jsme v situaci, kdy bude skutečně důležité, aby došlo k obraně systému jako celku.
S vaší podporou kandidují do Senátu i Jiří Drahoš a Pavel Fischer. Pokud by uspěli, vstoupí do vašeho klubu?
Není to nijak napevno dohodnuté, podle mě se oba pánové rozhodnou až po volbách.
S jakým výsledkem ve volbách byste byl spokojen?
Abychom byli úspěšnější než ve volbách předcházejících. V Senátu obhajujeme tři mandáty, což je základ. A všechno nad to bude úspěch. V komunálních volbách budu rád, když budeme mít v Praze dál dva zastupitele. A co se týká ostatních měst, nasadili jsme nejvíc kandidátů ze všech, máme jich také nejvíc zvolených, máme přes tři sta starostů, takže budu rád, když tyto pozice obhájíme nebo zlepšíme.
Šéfové TOP 09 a STAN vnímají volby v Praze jako možný start celostátní spolupráce. Přidali byste se k takovému paktu i vy?
Prahu nemůžeme brát prizmatem celé republiky. Praha se chová jinak, tady vyhrál v prezidentské volbě jednoznačně pan Drahoš, tady byly vždycky silnější pravicové strany... Takže je to určité vodítko, ale zase bych to nepřeceňoval. Spolupráce TOP 09 a Starostů ale jistě smysl dává. Konečně, když byli spolu, dělali dvouciferné výsledky.
Poslední kandidatura?
A co se týče vás lidovců?
Pořád narážíme na tu klauzuli deseti, patnácti procent pro koalici. Je to pozůstatek opoziční smlouvy, jak zlikvidovat konkurenci. Pokud by ke vstupu do Sněmovny stačil nižší procentuální zisk, tak by to byla jiná diskuse. Jsme ke spojení v koalicích otevření, kdyby Starostové byli ochotni jít na naši kandidátku, mohl to být velmi úspěšný projekt. Ale oni chtěli budovat značku, takže to spojení nedává smysl.
V létě jste řekl MF DNES, že jste svůj historický úkol už splnil. Vidíte nadcházející volby jako váš poslední velký politický cíl?
To určitě ne. Ale to, proč jsem byl v roce 2010 zvolen, jsem v roce 2013 skutečně splnil. Zapsal jsem se do historie jako nejmladší předseda a teď to vypadá, že pokud vydržím do března – což plánuji – budu předsedou déle než Josef Lux. Ale to není o osobních ambicích, jsou tady výzvy a jednou z nich je, abychom teď uspěli ve volbách. A abychom příští rok na sjezdu při oslavách sta let strany dokázali znovu sdělit veřejnosti, proč je dobré, aby tady KDU-ČSL byla.
Bude to KDU-ČSL v čele s vámi, nebo ne?
To je ještě předčasné, do konce roku se ale určitě rozhodnu, tak jako jsem to dělal při všech předcházejících kláních. Už v roce 2013 jsem říkal, že je to možná moje poslední kandidatura. Záleží to na mnoha faktorech: zda bude poptávka po změně ve vedení, zda budu mít důvěru a objeví se jiní kandidáti. Já si hodně vážím toho, že i po loňských volbách, kdy jsme ztratili čtyřicet tři tisíc hlasů a devět desetin procentního bodu, dostal jsem na celostátní konferenci osmdesátiprocentní podporu. Tedy moje pozice rozhodně není špatná. Na druhou stranu, je potřeba všechno zvažovat. A já už to nemusím dělat kvůli sobě nebo nějakému sebevědomí.
K čemu se kloníte teď?
Počkejte do konce roku.
Jak vycházíte s Jiřím Čunkem, vaším jediným protikandidátem z posledního sjezdu?
On říká, že kandidoval proto, aby mohl mít dlouhý proslov. Příliš se nevidíme, je členem celostátního výboru, ale to je tak všechno. Je pravda, že na mnohé věci nemáme stejný názor, on byl jeden z mála, který prosazoval vstup do vlády s hnutím ANO i v tomto volebním období. Ale já respektuji, že je velmi úspěšným politikem a ve svém obvodu je pro senátní volby jasným favoritem.
Nejen od Čunka je však z KDU-ČSL slyšet kritika, že o vás v opozici není moc slyšet. Jste se současnou pozicí spokojen?
Když vidíme, jak si prezident s předsedou hnutí ANO hrají s ČSSD, ale v podstatě i s komunisty, kteří si pak prostřednictvím Vojtěcha Filipa stěžují na zacházení, tak to je přesně situace, do které jsme se nechtěli dostat. I s odstupem to vnímám jako správné řešení. Nechci to přeceňovat, ale z Náchoda mám zkušenost, že když jsme dělali kandidátní listinu do města, lidé nám říkali, že právě díky našemu zásadovému postoji za nás chtějí kandidovat, byť nás třeba dřív ani nevolili. Mohli bychom se bavit, co přinesla ČSSD změna postoje, která měla původně ke vstupu do vlády s obviněným Andrejem Babišem úplně stejné podmínky jako my. Já jsem rád, že jsme zůstali zásadoví, a nevidím kvůli tomu žádné dramatické pnutí uvnitř strany.
Při vyjednávání o vládě se v kuloárech mluvilo o vašem negativním vztahu s Andrejem Babišem. Jak to mezi sebou máte?
Snažím se nebrat politiku osobně. Myslím, že to není tak dávno, co se pan Babiš vyjádřil, že jsem slušný člověk, jenom jsme si nějak neporozuměli. Ano, naše styly jsou zcela odlišné. Pan Babiš těžce snášel, když byl přehlasován, a bral to velmi úkorně. Když já jsem byl přehlasován, tak jsem to nijak osobně nebral. A to je možná ten rozdíl mezi námi. Ale nemyslím si, že by to byla otázka nějaké nenávisti. Konečně, já jsem to osobně nebral ani v době, kdy Miroslav Kalousek odešel z KDU-ČSL a založil si konkurenční TOP 09. Tehdy to mnozí spolustraníci taky brali osobně, ale já jsem to tak nikdy neměl. Jako předseda jsem byl ochoten pozvat ho na náš sjezd. Že mě dost zklamalo, když tam pak do nás jako host dost nevybíravě najel, je jiná věc. Myslím, že to bylo zbytečné. Určitá velkorysost k politice patří.
Sedli jste si s Babišem někdy na pivo a zkusili k sobě najít cestu?
Pokoušel jsem se o to, seděli jsme spolu asi dvakrát, ale z jeho strany jsem neviděl velký zájem. Možná je to škoda, ale život jde dál.
Vidíte v KDU-ČSL svého možného nástupce?
Bezpochyby se někdo najde, nemám strach, že by nebyli kvalitní kandidáti. Bude spíš zajímavé, jak bude složené celé vedení strany. K nějaké změně by totiž – bez ohledu na funkci předsedy – dojít mělo. Budeme také měnit stanovy, chce to udělat něco, co nám umožní větší dynamiku, budeme asi řešit, zda nezjednodušit název.
A chcete se prezentovat jako lidovci, nebo spíš jako křesťanští demokraté?
To je synonymum. Jestli se jmenujete CDU nebo rakouská lidová strana, je jedno. Už jsme to řešili v roce 2011, tehdy bylo těch variant více, nakonec žádná nezvítězila. Ale v zásadě změna názvu nebude moc výrazná, zkratka podle mě zůstane.