Tváře se střídají, Martin Kolovratník zůstává, a to dokonce na prvním místě kandidátky v Pardubickém kraji. „Máte pravdu, že ta obměna je docela veliká. Když hnutí slavilo v roce 2023 deset let v Parlamentu, schválně jsme s kolegy počítali, kolik nás tam kroutí už třetí volební období. A docela nás překvapilo, že z té zhruba sedmdesátky poslanců to bylo jen patnáct,“ uvedl stínový ministr dopravy.
Volby do Poslanecké sněmovny 2025Redakce iDNES.cz představuje před volbami lídry stran a hnutí v Pardubickém kraji. V říjnových volbách budou lidé v regionu vybírat z kandidátek 19 politických subjektů. Postupně představujeme lídry těchto kandidátek: Vyšlo Vyjde |
Čemu přisuzujete tak výraznou změnu? Zůstala jen pětina lidí.
Určitě v tom hraje roli to, že se strana ideově změnila. Začínali jsme jako spíše středopravicová strana, což bylo třeba Ivanu Pilnému nebo Martinu Stropnickému sympatické. Postupem času jsme se posunuli více do středu a nezastírám, že v některých věcech děláme politiku, která má blízko k sociální demokracii. Ne každému ten posun vyhovoval. Mám ale za to, že to je normální. Myslím, že se něco podobného děje i v ostatních stranách.
Vám ale zjevně posun hnutí nevadí. Nebo ano?
Mám výhodu v tom, že se zajímám o dopravu a hlavně výstavbu dálnice D35. A tam se nic nemění. Pohled na ni je stále stejný, všichni uznávají, že je potřeba ji už konečně dostavět, a tomu jsem nápomocen. Kdyby hnutí ANO řeklo, že nechce stavět dálnice, že nechce stavět vysokorychlostní železnice, tak by mne také čekalo rozhodování co dál. Ale v této pozici nejsem.
Dokonce jste stínovým ministrem dopravy. Někdy na sociálních sítích schytáváte posměch za to, že jste věčný čekatel na tuto funkci. Dopadne to konečně tedy po letošních volbách?
Připravený na to jsem. Ale je potřeba říct, že v této věci je hodně proměnných, které se v tuto chvíli odhadují špatně. Jestli budeme sestavovat vládu, z kolika bude stran, bude většinová, či menšinová? Se vší pokorou ale říkám, že jsem se snažil využít čas v opozici a dal jsem dohromady odborný tým, který mi v řadě věcí kolem dopravy pomáhal.
Mám nyní za sebou 25 lidí, odborníků z celé republiky, kteří se mnou spolupracují, třeba jsme spolu dělali i volební program v kapitole doprava. Jejich spolupráci jsem využíval i ve stínové vládě, která nebyla marketingovým trikem, ale každý čtvrtek se skutečně scházela a připravovala podklady pro jednání ve Sněmovně. Abych to tedy uzavřel, na nabídku postu ministra dopravy bych neřekl ne.
Volební rádce iDNES.cz |
Navíc mi připadá, že zrovna v dopravě ANO vládu Petra Fialy tak moc nekritizuje. Proč?
Ministra dopravy Martina Kupku bych ocenil za to, že ve vedení Ředitelství silnic a dálnic či Správy železnic nedělal personální zemětřesení a obě firmy plynule pokračovaly i po výměně vlády. Tým na ministerstvu znám, s těmi lidmi dlouho spolupracuji, kdybych do té pozice šel, tak bych nešel do cizího prostředí.
I v televizní debatě mi přišlo, že se s Martinem Kupkou docela profesně respektujete.
Nemám s ním vyhrocený vztah. Když to srovnám třeba s tím, jak to jiskřilo mezi Karlem Havlíčkem a ministrem Jozefem Síkelou, tak je to na úplně jiném levelu. Martin je vždy korektní, nikdy to není osobní. Když se nám něco nelíbí, tak o tom věcně diskutujeme. A je potřeba říct, že k tomu hodně přispělo to, že ministr Kupka vlastně navázal v mnoha věcech na naši vládu a nedošlo k nějakým otřesům. Je tam jasná trajektorie a je to tak dobře. I případné nové vládě se tak bude na jeho práci lépe navazovat.
Zažíváte už čtvrtou kampaň do Parlamentu. Byl jste i lídrem pro krajské volby, můžete tedy srovnávat. Mění se nějak atmosféra, jak se k vám lidé chovají?
Nálada se hlavně oproti roku 2021 změnila výrazně, pro nás dobrým směrem. Tehdy jsme to docela logicky schytávali za covid-19 a opatření, která měla bránit jeho šíření. Tam té negace bylo skutečně hodně. Z mého pohledu mi tak kampaň připomíná rok 2013, kdy jsme byli noví. Dost lidí chodí za námi samo, chtějí se bavit, ptají se. Ta energie je mnohem pozitivnější.
Před vstupem do politiky jste pracoval jako šéf Českého rozhlasu Pardubice, viděl jste tedy veřejnoprávní médium zevnitř. Co říkáte na plán hnutí ANO zestátnit ČT a Český rozhlas?
V prvé řadě bych tuto věc chtěl trochu upřesnit. Rozhodně jsem byl vždy proti zestátnění těchto médií ve smyslu, že by měla svůj řádek ve státním rozpočtu. To znamená, že kdyby to byla položka v rozpočtu ministerstva kultury, jejíž výše se může každý rok měnit, tak je to cesta do pekel a budu bojovat proti. Ale takto to není chystáno. Myšlenka je taková, že to sice půjde přes státní rozpočet, ale položka, která půjde do televize a rozpočtu, bude pevně daná zákonem, a nebude se tak moci měnit z roku na rok. To je pro mne ta pojistka nezávislosti. A má to tak celá řada zemí v Evropě.
Téma voleb je i válka na Ukrajině. Váš lídr Andrej Babiš řekl, že by už nechtěl dál posílat zbraně Ukrajincům, kteří se brání ruské agresi. Jaký na tuto věc máte názor?
Řekl bych, že zrovna v Pardubicích, kde žijete, mají Ukrajinci podporu a zastání. V této věci budu mluvit za sebe. Moje žena učí na škole na Dubině, kde má ve třídě hodně dětí z Ukrajiny. Moji kolegové na magistrátu po invazi hodně pomáhali uprchlíkům, všichni se snaží, aby tady zapadli a našli nový domov. To je vše dobré a řekl bych, že to funguje. Ale naprosto se ztotožňuji s postojem hnutí třeba k muniční iniciativě vlády Petra Fialy a dalším věcem. Nelíbí se mi, že to naši kritici interpretují tak, že v této věci ustupujeme a vycházíme vstříc SPD a komunistům. Tak to přece není.
 |
A jak to tedy je?
Třeba když se v roce 2023 schvalovala smlouva o tom, jak by se řešily některé věci pobytu vojáků NATO na našem území, tak na nás byl velký tlak, abychom hlasovali proti. Ale nakonec tři čtvrtiny klubu ji podpořily. A za to jsem byl rád. A v tom je i moje odpověď, ano jsme v NATO, ano jsme Unii. A to je neměnné. Přes to nejede vlak. Chceme NATO podporovat jako obrannou alianci. Ale jsme kritičtí k bláznění ministryně obrany Jany Černochové, která nakupuje zbraně bez soutěží, dá se říct, že se utrhla ze řetězu. Proto říkáme, ano pomáhat Ukrajině dál, ale rozumně, a ne na úkor dalších kapitol v rozpočtu.
Přesto se musím zeptat, jestli jako otec dvou synů nemáte strach z toho, že i kvůli malé podpoře Západu Ukrajina válku prohraje, Rusové se přes ni převalí a my budeme na řadě?
Až takhle bych se toho nebál. Rozumím třeba obavám pobaltských států, které s Ruskem sousedí. Tam to má Rusko blízko. Ale když se podívám na naši polohu na mapě Evropy, kde ležíme mezi Polskem, Německem a Rakouskem, tak si vůbec neumím představit, že by šli Rusové až k nám.
Předvolební průzkumy pro parlamentní volby
Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS
