K tomu ovšem budou potřebovat nejspíše lepší výsledek než přes jedenáct procent, které získali před čtyřmi lety.
„Myslím si, že máme dobrý potenciál, že jsme odváděli čtyři roky dobrou práci, byli jsme slyšet. Hodně lidí nám důvěřuje, vidím to nyní i v rámci kampaně. Nejsem jasnovidec, ale tipuju optimisticky, že získáme tak 18 procent,“ uvedla Ivana Böhmová.
V zastupitelstvu jste byli vidět, ale věcí, které jste prosadili, bylo minimum. Letní stadion, který jste nechtěli, se staví. Podpora hokejového klubu je více než štědrá. Není to frustrující?
Frustrující je to spíš pro Pardubice a pro lidi, kteří tady žijí, protože ta velká strategická rozhodnutí, která jste zmínil, opravdu dopadla špatně. Stavba Letního stadionu v době covidové krize, kdy nevíme, jak se situace bude vyvíjet, a město se přesto rozhodlo zadlužit miliardou korun, byla chyba. Takže v tuto chvíli nemáme na to, abychom pomáhali lidem třeba v současné energetické krizi. Bylo to velmi špatné strategické rozhodnutí, nám se nepodařilo jej změnit, ale to už je úděl opozice, která má upozorňovat na nedostatky.
Ivana BöhmováPiráti Zastupitelka Pardubic se narodila v roce 1987, vystudovala ekonomické lyceum a získala bakalářský titul na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Na rodičovské dovolené vystudovala učitelství pro mateřské školy na královéhradecké univerzitě a dnes je třídní učitelkou v malé pardubické základní škole. V roce 2006 spoluzakládala spolek Město na kole, od roku 2018 je zastupitelkou a členkou komise pro výchovu a vzdělávání. |
René Živný, lídr Společně pro Pardubice, kam patří i opoziční Pardubáci, to vidí jinak. V rozhovoru pro MF DNES řekl, že být v opozici je k ničemu. Jednou měsíčně si zakřičet a jít domů. Jak to vidíte vy?
Velmi mne to překvapilo, že je schopný něco takového říct. Úkolem opozice je kontrolovat a upozorňovat, komunikovat s veřejností a dávat zpětnou vazbu. To má smysl. To je kontrolní mechanismus demokracie. Není nutné jen křičet. My jsme se v opozici zapojovali, dávali jsme konstruktivní návrhy a nápady. Naši členové jak ve strategické komisi, tak v komisi pro urbanismus a architekturu i já v komisi pro školství jsme přinášeli spoustu nových myšlenek. Vstupovali jsme do procesu přípravy jednotlivých projektů a ten otisk práce opozice vnímám jako důležitý a klíčový. Absolutně s jeho tvrzením nesouhlasím.
Ve svém programu uvádíte 42 projektů, kterými byste chtěli pohnout s rozvojem Pardubic. Třeba plán rozvoje Masarykových kasáren. Tam ale město už rozhodlo, že postaví novou základní školu. Vy tvrdíte, že s tím je něco v nepořádku. Co?
V první řadě chci říct, že kapacity škol v Pardubicích nutně potřebujeme rozšířit, chybí zde. Vedením města bylo plánování kapacit dlouhodobě podceňováno. Proto teď musíme přistoupit na rychlé, a bohužel ne úplně dobré řešení.
Masarykovy kasárny jsou velmi důležité strategické území v dostupnosti od centra, které nám tady už osm let chátrá v majetku města. To, co jsme navrhovali celé poslední čtyři roky my, je zaměřit se na to území jako celek, aby to mělo urbanistický a architektonický smysl, aby to prošlo nějakým procesem analýzy potřeb města.
Osm let se nedělo vůbec nic a v tuto chvíli vzalo vedení města projekt školy z Jesenice, z úplně jiného typu zástavby, a postavilo ho do typu území, které není pro tento typ školy vhodné. Škola je tam vlastně postavena na okraji mezi poli, tady máme naopak hustou zástavbu, tudíž budova bude zabírat dost široké území v rámci kasáren.
To znamená desítky milionů korun jen za cenu pozemků. Celý areál by se dal využít o hodně lépe, bohužel jsme zatlačeni do patové situace, protože ty kapacity opravdu chybí a musíme teď rychle zvolit špatné řešení.
Vedení města má tedy pravdu, když říká, že nic jiného nezbývá než vzít projekt z jiného města?
Myslím si, že by to šlo, ale muselo by se jednat rychle. Kdybychom začali znovu s nějakou architektonickou soutěží na školu, která by vyhovovala přesně našim podmínkám, tak by se ten proces prodloužil asi o tři roky. Na následující tři roky bychom museli hledat nějaká jiná alternativní řešení, jak ta chybějící místa ve školách získat.
Slibujete vybudovat sedm kilometrů nových cyklopruhů. Měly by vzniknout i na Wonkově mostě. Zkuste mi to vysvětlit, jak by to fungovalo, jak bych tudy ve zdraví projel?
Možná jste viděl naše heslo „Uděláme z Pardubic nový Amsterdam“ . Pardubické silnice jsou plné aut, trávíme spousty času v zácpách. My říkáme, že město není nafukovací a je potřeba to řešit kvalitní a dobrou infrastrukturou, jednoduše umožnit lidem jiný způsob dopravy tak, aby to bylo bezpečné, levné, pohodlné. Aby se těm lidem chtělo po městě jezdit jiným způsobem než autem tak, jak je to právě v Amsterdamu nebo v jiných zahraničních městech, jako je třeba Kodaň, kde těch cest ve městě na kole je víc než 50 procent.
My jsme na nějakých patnácti procentech a domníváme se, že ten potenciál máme vyšší. Právě kvalitní síť cyklostezek je to, co nám umožní dosáhnout tohoto cíle. Stačí nám, když každá desátá jízda autem se přesune buď na kolo, nebo na jiný způsob sdílené dopravy. Chceme tak zklidnit dopravu a umožnit bezpečný průjezd cyklistů i automobilů a bezpečnou cestu chodcům. Rozhodně nechceme nikomu zakazovat cestu autem.
Dobře, ale zkuste mi říct, jak by to na Wonkově mostě vypadalo?
Na mostě by byly samostatné bezpečné cyklopruhy. Domnívám se ale, že v tuto chvíli není žádný konkrétní návrh dopravních specialistů, který bychom mohli nějak komentovat.
Předvolební rozhovoryVyšlo: Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice) Vyjde: René Živný (Společně pro Pardubice) Alice Paurová (STAN) Jan Nadrchal (ANO) Jan Mazuch (SPOLU) |
Navrhujete zklidnění náměstí Republiky, až se v roce 2025 dostaví obchvat Pardubic. Jak by to mělo vypadat? Dříve se hovořilo o zakopání silnice pod zem, i to je ve hře?
Politici nejsou ti, kdo by to měli přesně rozhodovat a určovat podobu náměstí, takže to nejsem ani já. Mělo by to projít pečlivou urbanistickou a architektonickou soutěží, kde by se urbanisté, architekti a případně sociologové nebo další odborníci zamysleli nad tím, jak to náměstí vrátit zpátky lidem.
Přišli jste do politiky jako protestní seskupení. Pak jste vstoupili do vlády. Myslíte, že to bylo dobré rozhodnutí?
Já jsem osobně byla pro vstup do vlády a myslím, že to bylo dobře. Tím, že o to Piráti usilovali, dávali najevo svým voličům, že když mohou vzít do rukou zodpovědnost za vedení státu, že to udělají.
A nedoplatíte na to vzhledem k energetické krizi?
To by byla vypočítavost nejít do vlády kvůli tomu, že bude nějaká krize. Nehrajeme s takovou vypočítavostí, děláme politiku, protože nám záleží, jak se věci kolem nás vyvíjejí, a chceme je ovlivňovat dobrým směrem.
