„Domnívám se, že by nebylo možné, abych šel znovu do voleb“ a „práce rektora je prioritou“. Přesně tato slova zazněla podle kritiků, kteří je citují z oficiálního zápisu, loni v lednu při volbě rektora UP z Kohajdových úst poté, co všichni kandidáti dostali od členky akademického senátu dotaz, kterých funkcí či postů by se po zvolení do čela vysoké školy vzdali.
V případě Kohajdy byl tento dotaz velmi logický, neboť byl tou dobou poslancem, a nabízela se tak otázka, zda po zvolení rektorem na funkci rezignuje, nebo si oba posty ponechá. Případně zda hodlá do Sněmovny kandidovat znovu při loňských podzimních volbách, a bude tak v souběhu funkcí pokračovat.
Ve Sněmovně nakonec Kohajda zůstal jen do konce volebního období, což zdůvodnil tím, že na post rektora nastoupil až v květnu a poslední schůze dolní komory Parlamentu před volbami se konala v červnu.
Volební bizár? Piráti se převlékli za stromy, kandidátka ANO rozmluvila psa |
„Jedná se o velmi krátký časový překryv, během kterého napnu všechny své osobní síly, abych jej překonal,“ napsal na sociální síti. Skončit poslaneckou práci předčasně by přineslo více škody než užitku, dodal.
„Podle úvazků má pracovat 12 hodin denně“
Některé akademiky tak naštvalo, že nyní kandiduje do vrcholné politiky znovu, tentokrát do horní komory Sněmovny. Podle nich tak jedná v rozporu se svými slovy. Kohajda s tím nesouhlasí.
„Tehdy jsem mluvil o nepokračování v Poslanecké sněmovně. Rozumím ale tomu, že někteří kolegové mohli mé vyjádření chápat šířeji. Nechci jejich otázky odbýt jen poukazem na rozdíl mezi dvěma komorami parlamentu,“ uvedl pro iDNES.cz.
„Při dnešním rozhodování jsem zohlednil také svůj pohled na vývoj české politiky za poslední rok. Ten ve mně posílil potřebu znovu se ucházet o možnost podílet se na parlamentním rozhodování,“ doplnil. Už dříve také na sociálních sítích v reakci na dotaz ke stejnému tématu poukazoval na to, že Senát jedná zhruba třiapůlkrát méně než Sněmovna, a není proto potřeba být tolik v Praze.
Litovel – senátní volební obvod č. 66
- senátor 2020–2026: Marek Ošťádal
- politická příslušnost: BEZPP
- senátorský klub: Starostové a nezávislí
- obhajuje
| Číslo | Kandidát | Věk | Navrhující strana | Povolání | Bydliště |
|---|---|---|---|---|---|
| 3 | Škurek Martin JUDr. Ph.D. | 42 | ANO | vysokoškolský pedagog | Mohelnice |
| 2 | Jelínek Pavel Ing. PhD. | 63 | SPD | náměstek hejtmana, zastupitel města Olomouce | Olomouc |
| 1 | Kohajda Michael doc. JUDr. Ph.D. | 45 | KDU-ČSL | právník, rektor univerzity | Šumperk |
| 4 | Beil Zdeněk | 73 | Levice | šachový trenér mládeže | Mladějov na Moravě |
| 5 | Ošťádal Marek | 53 | 24/7 | senátor | Náklo |
Své kritiky tím však nepřesvědčil. „Podstatou tehdejší otázky nebyl rozdíl mezi dvěma komorami parlamentu, ale slučitelnost vedení univerzity s dalšími významnými funkcemi,“ píší mimo jiné ve své výzvě.
„Dalším podstatným aspektem je, že akademická obec při volbě legitimně očekávala, že rektor bude naplno pracovat pro univerzitu. Aktuálně má Michael Kohajda na UP úvazky v celkové výši 1,5, měl by tedy pro univerzitu pracovat 12 hodin denně. S ohledem na to, kolik času věnuje své kampani, tak zjevně slibované pracovní úsilí nevyvíjí,“ dodávají.
Rektorovou kandidaturou navíc podle nich dochází ke vtahování univerzity do politiky a narušování její požadované neutrální pozice. „Už to, že ve své osobní kampani výslovně vyzdvihuje ‚zkušenosti z řízení Univerzity Palackého‘, je zneužitím kreditu univerzity v politickém boji,“ vytýkají autoři výzvy.
Rektor: Spojit to je možné, navíc s přínosy
Kohajda je jiného názoru. „Obavy o nezávislost UP beru vážně. Jako rektor mám odpovědnost vůči celé univerzitě, včetně lidí, kteří mají jiné názory nebo s mou kandidaturou nesouhlasí. Do Senátu však kandiduji osobně, nikoli jménem UP. Podpora mé kandidatury se nesmí vydávat za podporu ze strany univerzity,“ uvedl pro iDNES.cz.
„Rozhodující je praktické oddělení obou rolí. Chci všechny ujistit, že financování, organizace a komunikace kampaně jsou odděleny od činnosti univerzity. Její prostředky, práce zaměstnanců hrazená univerzitou ani oficiální komunikační kanály neslouží mé volební propagaci. Když uvádím zkušenosti z vedení univerzity, popisuji svou profesní dráhu; nepřisuzuji tím akademické obci společný politický názor,“ napsal dále.
Mluvící pes či videovzkazy ze hřbitova. Na Olomoucku už bují předvolební kampaň |
Vedení univerzity podle svých slov dál bere jako zásadní odpovědnost a kandidaturou se na tom nic nemění.
„Jsem přesvědčen, že práci rektora a senátora lze při dobré organizaci odpovědně spojit. Vycházím ze zkušeností s vedením fakulty a univerzity i s parlamentní prací. Náročnost těchto rolí nepodceňuji, případný souběh musí stát na řádném plnění povinností vůči univerzitě i občanům,“ zdůraznil s tím, že vidí možnost vzájemného přenosu zkušeností z obou rolí. Navíc by se mohl věnovat též tématu ochrany akademických svobod.
Názory na souběh funkcí se různí
Ve vysokých veřejných funkcích jsou v regionu i někteří další kandidáti na post senátora. Jedním z nich je přerovský primátor a nyní současně též poslanec Petr Vrána (ANO). V případě úspěchu by mu automaticky zanikl mandát ve Sněmovně. Jak potvrdil redakci iDNES.cz, pokračoval by souběžně na radnici i v Senátu.
Hejtman je už roky současně poslancem Hejtman Olomouckého kraje a poslanec Ladislav Okleštěk. Dva vrcholné posty zastává v regionu například i hejtman Olomouckého kraje a též poslanec Ladislav Okleštěk z hnutí ANO. V obou funkcích byl současně už v letech 2017 až 2020, od roku 2024 v tom pokračuje. „Je to otázka organizace práce, minule jsem to zvládl. A kdybych měl pocit, že se mi to nedaří stíhat tak, jak bych si představoval, tak prostě jednu funkci ukončím. Což by byla jasná volba, primární je pro mě kraj, kde mě to baví, neboť je ta práce vidět,“ komentoval téma souběhu funkcí v roce 2024 v předvolebním rozhovoru pro iDNES.cz. „S oblibou říkám, že den má 24 hodin. Když osm vykonávám jednu práci, včetně sobot a nedělí, a dalších osm hodin druhou, tak mi ještě pořád zbývá zbylých osm na spánek,“ dodal. |
Naopak hejtmanův náměstek Pavel Jelínek (SPD), kandidující ve volebním obvodu Litovel stejně jako Kohajda, kumulaci vrcholných funkcí odmítá. Pokud by byl zvolen do Senátu, post ve vedení kraje by opustil.
Ve stejné roli je i náměstek hejtmana pro sociální věci a záležitosti seniorů Martin Škurek z ANO, který rovněž kandiduje na Litovelsku. „Úspěch by mi umožnil prosazovat zájmy regionu na celostátní úrovni. Je třeba se odpovědně rozhodnout, na co čas a síly jsou a na co už ne. Určitě bych v případě volebního úspěchu udělal dospělé rozhodnutí,“ odpověděl.
Do Senátu chce taktéž třeba uvolněný přerovský radní Jakub Navařík (ODS). Zároveň je znovu na kandidátce do zastupitelstva města.
„V případě zvolení do Senátu nemám ambici stát se znovu uvolněným radním Přerova ani vykonávat jinou uvolněnou funkci ve vedení města. Senát bych bral jako plný závazek. Nechci sedět na několika židlích najednou a nikdy jsem nebyl zastáncem hromadění funkcí,“ sdělil na sociální síti.
Politologové hodnotí otázku souběhu politických a veřejných funkcí různě. Například Michal Pink z Masarykovy univerzity kumulace dlouhodobě kritizuje, v minulosti je označil za cestu do pekel. „Kumulování vede k řadě degenerací v české politice, která na to doplácí,“ řekl.
Podle politologa Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy by politik neměl zastávat více než dva placené posty. „Já si myslím, že pokud politik kumuluje dvě funkce, jednu celostátní a jednu regionální, budiž. Voliči v regionech od politiků čekají, že pro kraj ledacos zařídí, a s kontakty v Praze to jde lépe. Tři funkce už jsou přehnané,“ míní Mlejnek.
