Jako krajský radní jste měl na starost oblasti životního prostředí, zemědělství a odpadového hospodářství, jímž se zabýváte i profesně. Věnovat se ale v případě zvolení chcete rozvoji venkova, proč?
Teď se hodně mluví o nedostupnosti bydlení, což je velký problém, který se musí řešit, ale na venkově máme problém úplně opačný. Vylidňuje se, mladí odcházejí, populace stárne a dokonce tam zůstávají prázdné domy, v nichž nikdo nežije a nejsou ani nabízeny na trhu, neboť většina lidí dnes preferuje bydlet ve městě. Ale když zvýšíme kvalitu života na venkově, tak to přispěje k řešení, protože se sníží poptávka po bydlení ve městě a současně to pomůže i tomu venkovu.
Co by se tedy mělo zlepšit?
Dnes jsou i v Olomouckém kraji pořád obce, kde třeba doteď není kanalizace, nebo chybí kompletní vodovodní síť, k tomu se přidává špatné pokrytí mobilním signálem či absence rychlého internetu. Nemluvě o špatné dostupnosti škol a školek nebo doktorů veřejnou dopravou. Takže lepší dopravní dostupnost na venkově, jeho rozvoj a zvýšení tamní kvality života, to by bylo moje hlavní téma.
Uplynulé čtyři roky jste ve Sněmovně nepůsobil, ale vaše strana ano. Co byste jako druhý muž předsednictva Pirátů označil za váš největší úspěch za uplynulé volební období?
Největší úspěchy jsou spjaty s vládním angažmá, s našimi ministry. Začnu Ivanem Bartošem, který byl dlouho i předsedou naší strany a zastával post ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci. Celková digitalizace byla jedním z největších úkolů a v zásadě se dá říct, že byla úspěšná. Dneska máme občanku v mobilu, digitální matriku a spoustu dalších věcí, které můžeme vyřešit přes Portál občana přímo z mobilu. Nikdy se nedigitalizovalo tolik jako za Ivana Bartoše. Jedním z největších úkolů byla samozřejmě i digitalizace stavebního řízení, která se potýkala s problémy, to všichni víme. Ovšem také si musíme objektivně říct, jestli se v tom něco od té doby změnilo.
Martin Šmída
|
A změnilo?
Vlastně ne. Ostatně i sama vláda říká, že tato digitalizace byla hotová z 80 procent, tudíž prostě stačilo dodělat zbytek, což se však očividně nestalo. Ty systémy jsou pořád v zásadě takové, jak je nachystal Ivan Bartoš a fungují, odbavují se tam standardně žádosti. Moje žena je architektka, normálně funguje s Portálem stavebníka a je s tím úplně spokojená. Čili v zásadě i tohle bych klidně považoval za úspěch.
A co se týče dalších ministrů, respektive úspěchů?
Michal Šalomoun, ministr pro legislativu, měl tři antibyrokratické balíčky. Moc dobrý počin - snížení byrokracie, zrušení balastních a neplatných zákonů, zrušení povinných zdravotních prohlídek a spousta malých drobností, které leckdy ani nejsou vidět. Ale moc důležitá práce. A pak je tu ministr Jan Lipavský, kterého jsme dostali do vlády a byť potom upřednostnil vlastní ambice před nějakou elementární loajalitou naší straně, tak to byl úspěšný ministr zahraničí. Celkově vzato, byla to první zkušenost Pirátů s vládní rolí, byla cenná a postupně jsme se učili. A myslím si, že jsme v zásadě uspěli.
Bylo něco, z čeho profitoval specificky Olomoucký kraj nebo zprostředkovaně jeho obyvatelé?
Lze připomenout, že před rokem region postihly povodně. A byl to zase Ivan Bartoš a jeho ministerstvo pro místní rozvoj, kdo velmi rychle vypsal program Živel na finanční pomoc zasaženým lidem a samosprávám.
Tradičně se při každých volbách řeší zastoupení žen na kandidátkách. Vy jich máte na 23 místech 10, tedy téměř onu ideální polovinu. Navíc dvě na čelních pěti místech. Měli jste na to nějaké kvóty?
Žádné nebyly. Dokonce je to tak, že dvojka kandidátky Šárka Kučerová, výborná chemička, vývojářka i politička, by nekandidovala, kdybychom měli nějaké kvóty. Protože zarytě propaguje rovnoprávnost a říká, že než být na kandidátce díky nějakým kvótám, tak to tam radši nebude vůbec. Stejně tak máme velké zastoupení mladých lidí, kandidátka je i regionálně rozprostřená, a nic z toho díky kvótám. Prostě máme dostatek kvalitních lidí a mohli jsme si vybírat.
 |
Vylučujete předem povolební spolupráci s některými partajemi?
Jsme jediná strana, která už před volbami zveřejnila svou odhlasovanou povolební strategii. Vylučujeme spolupráci s extremistickými stranami a nedůvěryhodnými lidmi, kteří jsou namočení v nějakých kauzách. Tudíž jde o SPD, Stačilo! a Motoristy. No a hnutí ANO je strana autoritářského typu, čili s tou spolupracovat také nemůžeme, navíc je spojená se spoustou kauz. Pokud jde o konkrétní lidi, nedokážu si představit, že by Piráti podpořili vládu, jejímž členem by byl nynější ministr financí Stanjura vzhledem k jeho namočení do bitcoinové kauzy, natož exministr spravedlnosti Blažek.
Máte v programu podporu obnovitelných zdrojů energie, což má vést ke snížení cen energií. Jak se díváte na větrný park Rychleby, kdy je v podhůří Jeseníků plánováno deset 203 metrů vysokých větrníků, či plán na tři 230 metrů vysoké větrníky u Kojetína? Část místních proti obojímu protestuje, vznikly petice, budou referenda. Jsou obří větrníky, zvlášť v horské přírodě, správná cesta?
Jsem v principu velký fanoušek levné a čisté energie. Ale vnímám, že větrníky jsou zásah do krajiny. Určitě bych nechtěl, aby stál jeden na každém kopci, mělo by se to udělat chytře a s respektem ke krajině.
To znamená jak?
Vytipují se v kraji dvě, tři lokality, kde se řekne: ano, tady to má smysl, a tam dejme větrníků klidně dvacet. Na severu kraje třeba u Javorníku jich už můžete vidět spoustu, stojí hned za hranicí na polské straně. Čili krajina už je tím pozměněná a Poláci z toho mají levnou elektřinu. Když přidáme větrníky i na naší straně, tak negativní dopad už nebude tak velký a i my něco získáme. Co mně vadí jsou větrníky v jesenické chráněné krajinné oblasti. Je tam například kopec a na něm jeden větrník. Takže zhyzdil krajinu a ještě se často ani netočí. Jednotlivě stojící větrníky, zvlášť v Jeseníkách, bych klidně demontoval.
Další rozhovory s lídry kandidátek v Olomouckém krajiPředvolební série MF DNES zahrnuje regionální lídry stran, které podle průzkumů mají reálnou šanci dostat se do Sněmovny. |
Avizujete snížit počet velmi malých obcí, jak to doporučuje Národní ekonomická rada vlády, neboť většinu svého rozpočtu utratí jen za základní fungování. Ty vesnice to ale mohly udělat už dávno, jenže o to lidé nemají zájem, nechtějí patřit pod jinou větší obec. Takže jak byste to udělali?
U tohoto tématu je nutné našlapovat opatrně. Já jsem také z vesnice, Majetín má něco přes tisíc obyvatel. Ale jsou vesničky, kde žije třeba 300 lidí nebo i méně. A těmto obcím z logiky věci nezbývají žádné peníze na rozvoj. Mohou leda tak vyměňovat žárovky ve veřejném osvětlení, ale těžko si mohou dovolit třeba postavit obecní byty nebo přilákat nějaké služby. Ovšem samozřejmě to nejde udělat násilím. Musí tam být nabídka nějakého zvýhodnění, aby to bylo motivující. Aby si tam řekli „pojďme se spojit a mít místo dvou, tří, čtyř zastupitelstev jedno, ušetříme na tom a ty peníze můžeme na něco využít“. Rozhodně to ale není tak, že bychom chtěli vzít papír a začít sepisovat, které obce zrušíme.
Uvádíte též, že chcete snížit počet krajů. Kolik by jich tedy bylo, jak by ta reforma vypadala?
Myslím, že toto v programu nemáme.
Máte, jde o tuto pasáž: „Snížíme počet krajů a za ušetřené peníze postavíme pobočku vysoké školy v Karlových Varech.“
Pak ano, byl jsem nachytán. Ale já si tedy nedokážu představit, jak by se snížil počet krajů a není to na pořadu dne. Dovedu si představit, že o tom povedeme diskuzi, ale rozhodně teď máme k řešení daleko důležitější problémy než slučování krajů.
Dále slibujete stopnout „spekulace s byty“ a že díky tomu nezůstanou prázdné. Jak oddělíte, kdo je běžný vlastník více bytů a kdo už spekulant? Někdo má třeba jeden pro sebe a jeden či dva může koupit do budoucna pro děti, když na to má. Je to spekulant?
Ne, takto je to úplně v pořádku, to není spekulant. Nelze jen tak vypálit nějaké konkrétní číslo. Spekulant je někdo, kdo byty skupuje ne k bydlení či pronájmu, ale jen jako uložení peněz. Takové byty společnosti nic nepřináší, naopak škodí, a my proti tomu chceme bojovat. Ovšem zase ne tak, že bychom chtěli někomu byty brát. Zavedli bychom nástroje, jež budou motivovat vlastníky prázdných bytů k tomu, aby je dali na trh nebo pronajímali. Tím pádem se na trhu zvětší konkurence, sníží ceny a bydlení bude dostupnější.
A nějaké nástroje, jak toho dosáhnout, tedy už máte vymyšlené?
Mohou to být třeba daně, které se budou od nějaké úrovně týkat bytů, kde nikdo nebydlí. Nemáme to zatím konkrétně na papíře, ale spolupracujeme na tom s odborníky. Politik tu není od toho, aby vždy všechno vymyslel, ale v určitých situacích od toho, aby poslouchal ty, co tomu rozumí víc než on. My jsme jasně identifikovali problém i jeho příčiny a říkáme, že to chceme řešit.
Když jsme u tématu bydlení, chcete změnit pravidla nájemních smluv, konkrétně posílit jistoty pronajímatelů, což by majitele motivovalo dát na trh nyní prázdné byty, ale současně posílit i postavení řádně platících nájemců. Jak konkrétně?
Nabízí se model, kdy majitel byt „zapůjčí“ do fondu, o který se stará obec. Ta pak slouží jako garant, že majitel dostane nájemné, a až bude jednou ten byt chtít zpět, tak ho dostane v přiměřeně dobrém stavu. Správa fondu též řeší různé provozní věci okolo nájmu, oprav a podobně, nemusí to dělat ten vlastník, což některé odrazuje od pronajímání. No a obec si tím zase rozšíří bytový fond aniž by musela stavět vlastní.
To zní zajímavě, ale jaké „páky“ tedy přibudou na problémové nájemce? Protože největší strašák je neplatič, kterého než majitel dostane z bytu, tak to kvůli délce soudů leckdy trvá měsíce. A správa toho bytového fondu by nyní neměla lepší nástroje než samotný vlastník bytu. Také nebude moci třeba neplatiče vystěhovat bez soudního rozhodnutí.
Opět dáváme najevo, že vnímáme problém a chceme ho řešit. Nějaké nástroje tu jsou a mohou být další. Nejsme tu od toho, abychom slibovali modré z nebe. Ale chceme, aby slušný platící nájemník nežil v nejistotě kvůli krátkodobým smlouvám, a naopak na toho problémového aby byla větší přísnost.
„Nedovolíme Ficostán.“ Chceme porazit extremisty z SPD a být třetí, vyhlásil Hřib |
Rovněž slibujete zlevnit bytovou výstavbu zrušením zbytečných regulací a povinností, přičemž jako příklad uvádíte povinná parkovací místa i pro byty lidí, kteří auto nemají. Nebylo by to krátkozraké? Koupí to člověk bez auta a tudíž bez místa, jenže později si vůz pořídí, případně dokonce budou v rodině dva. Nebo ten byt prodá a nový majitel bude mít jedno či dvě auta. A parkovat už pak bude nutné na ulici.
To je ta svoboda. Když držíte různé regulace, tak pak nejste schopni třeba doplnit vnitroblok nebo postavit chytrou bytovku, protože narazíte na nějaké povinnosti jako například zmíněná parkovací místa. A přitom tam mohou žít lidé, kteří auto vůbec nemají, protože ho dnes v centru města prakticky nepotřebujete.
Větší nová bytová výstavba ovšem obvykle nevzniká v centru, často naopak na okrajích měst.
Pak tam ale nejspíš budou žít lidé, kteří auto mají, a tudíž si to parkovací místo koupí. Podle mě neexistuje lidské právo na parkování na ulici.
Jenže pokud bude chtít někdo ušetřit, tak si to místo nekoupí s tím, že vše vyřeší parkováním na ulici. A když takových lidí bude hodně, tak se pak může opakovat situace z dříve postavených sídlišť, kde se kvůli nedostatku míst parkuje, kde se dá. A povinnost parkovacích míst k bytům vznikla právě proto, aby se tomu zabránilo.
Ale to je pak snížení komfortu těch, kteří to auto mají. Prostě kdo auto má, ať si připlatí parkovací místo, a kdo ne, tak ať si ho pořizovat nemusí. Úplně stejně nefér je to obráceně, proč by měl někdo platit parkovací místo, když auto nemá. V tomhle bych dal lidem svobodu, ať si to každý rozhodne.
Předvolební průzkumy pro parlamentní volby
Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS
Pojďme dál. Avizujete zvýšit spotřební daně „z neřestí a spotřeby, která zatěžuje zdravotnictví a životní prostředí“. Co všechno a jakou sazbou by tedy bylo zdaněno? Třeba zdanění alkoholu se teď zvýšilo dva roky po sobě a ještě poroste, chcete jít tedy ještě výš?
My se snažíme tím programem dát vědět, jakým způsobem přemýšlíme. Pořád jsou tu hospody, kde je voda dražší než pivo. Což je úplně absurdní. Navíc víme, jaké jsou dopady alkoholu. Že je to skutečně velmi tvrdá droga, která ničí zdraví, životy, způsobuje rozpady rodin či domácí násilí. To všechno může být spojeno právě s alkoholem, ty negativní dopady na společnost jsou obří. A to, co se ze spotřební daně dnes vybere, tomu neodpovídá. Nehledě na to, že máme pořád nezdaněné tiché víno, což je úplně absurdní, víno přece obsahuje úplně stejný alkohol jako pivo nebo jakýkoliv destilát. V tomhle musí být stejný metr na všechno. A zdanění alkoholu má odpovídat jeho negativním dopadům.
A čeho se tedy bude to zdanění konkrétně týkat kromě stávajících zdaněných „neřestí“ v podobě alkoholu a tabáku?
Zase tím dáváme najevo směr, jakým se chceme vydat. Říkáme pojďme se podívat, co se tady prodává, co z toho nám prospívá a co ne. A podle toho upravme zdanění těch věcí. Na zdravé potraviny typu ovoce a zelenina nebo na vodu z kohoutku ať je klidně nulová daň. Na to co škodí, ať je zvýšená. Týká se to třeba i konopí, které může být využito k léčebným účelům, ale také rekreačním. A tehdy už je to také neřest a tudíž by měla být zdaněná. Ovšem zase platí, že je nutné probrat to všechno s odborníky. Jestli se to má týkat třeba i nějakých průmyslově zpracovaných potravin nebo například sladkostí, to je k debatě.
V rámci opatření k růstu ekonomiky chcete zvýšit minimální mzdu do roku 2029 na 29 tisíc korun. Od příštího roku bude její výše 22 400 korun, takže to znamení ji každoročně navýšit průměrně o více než dva tisíce. Nebude to spíš ekonomiku brzdit, protože firmám porostou mzdové náklady? Nejen za lidi, kteří berou minimální mzdu, ale přidat budou logicky chtít i ti, kteří se pohybují těsně nad ní.
Přesně proto to děláme. V porovnaní s ostatními zeměmi máme minimální mzdu pořád poměrně nízkou. A tím, že se zvýší, se posune celá mzdová úroveň. Samozřejmě nestačí jen tento krok, proto navrhujeme další opatření, abychom změnili naši ekonomiku z té takzvané montovny na mozkovnu, kdy zde budeme víc tvořit přidanou hodnotu. Ne že tu jen například vytěžíme dřevo a prodáme ho pryč, ale že ho tu zpracujeme a něco z něj vyrobíme. Totéž se týká třeba potravinářského průmyslu. Když se podaří hnout celou ekonomikou, pozvednout její úroveň mimo jiné s využitím nových technologií, tak ruku v ruce s tím musí jít i zvyšování minimální mzdy. Aby bohatla celá společnost.
Když zmiňujete nové technologie, chcete využít umělou inteligenci (AI) při výběru daní a tím výrazně omezit daňové úniky. Jak to bude vypadat?
Na AI už se dá přehodit řada úkolů a obzvlášť se hodí k práci s velkými objemy dat. Čili si dovedu představit, že jí dáme zkontrolovat daňová data a ona ukáže, co by si zasloužilo podrobnější prověrku, provedenou pak člověkem. Takže by sloužila na jakési prvotní vytipování něčeho nestandardního či problematického.
2. září 2025 |
