Jaké jsou priority vašeho programu?
Boj proti korupci a klientelismu s cílem vytvořit transparentní kraj, kde se s financemi správně hospodaří. Dále klademe důraz na kvalitu života, aby se region nevylidňoval a mladí lidé tu zůstávali, ovšem také aby bylo dobře postaráno o seniory.
Co byste prezentoval jako hlavní úspěchy končícího volebního období?
Celkově ho hodnotím úspěšně. Koalice se nerozpadla, naučila se spolupracovat a našla společné body. Nejvíc pyšný jsem na to, jak se nám podařilo zlepšit finanční situaci kraje. Když jsme ho přebírali, byl nejzadluženějším v Česku s dluhem přes 3 miliardy. Dnes je to 1,7 a dál se to bude snižovat, protože jsme vyrobili i nějaký finanční polštář, aby splácení mohlo pokračovat i v dalších letech. To je to hlavní. Přímo z mé gesce mě těší, co se podařilo v odpadovém hospodářství, tedy projekt společnosti Odpady Olomouckého kraje, který je na velmi dobré cestě, poté co jsme ho kompletně restartovali. Věřím, že kraj je teď připraven na konec skládkování a plnění recyklačních cílů. Na to jsem osobně hrdý.
Co se naopak nepovedlo?
Nelze nezmínit kauzu Autostráda (skupina tvořená politiky, lidmi z krajského úřadu i správy silnic a zástupci stavebních firem podle policie manipulovala zakázky na dopravní stavby a vydělávala na jejich šizení, pozn. red.), byť my jako Piráti jsme udělali maximum. Jakmile to vyšlo najevo, vyzvali jsme obviněného náměstka Záchu k rezignaci. A navíc si myslím, že roli sehrál i audit, jenž jsme požadovali kvůli takzvanému Faltýnkovu deníčku (zápisky poslance ANO z kraje Jaroslava Faltýnka zveřejněné serverem Seznam Zprávy, z nichž některé nápadně odkazovaly na rozdělování zakázek či dotací a část se týkala i krajské správy silnic. Policie vše prověřovala, ale nikoho nestíhala, pozn. red.).
Kvůli kauze dopravních zakázek končí náměstek hejtmana Zácha i šéf správy silnic |
V čem to podle vás pomohlo?
Dění kolem silničních zakázek se dostalo víc na světlo a do hledáčku policie. V odposleších z Autostrády zaznělo, že se zakázkami se tu manipulovalo dvanáct let, takže na jednu stranu je to černá kaňka, na druhou jsem vlastně rád, že za naší vlády se to utnulo.
Jaké jsou podle vás nejpalčivější problémy kraje a jak byste se jim v dalších čtyřech letech případně věnovali?
Je to kvalita života. To, že máme ze třinácti obcí s rozšířenou působností deset označených jako hospodářsky a sociálně ohrožená území. Důvody se liší, ale jsou to prostě místa, která mají nějaké problémy. Úkolem kraje je komunikovat jak s těmito oblastmi a pomáhat jim, tak i naopak směrem nahoru se státem a třeba požadovat pomoc. Když se zeptáte mladých lidí, co je tu nejvíc trápí, tak je to nedostupnost bydlení, dobře placené práce, služeb, dostatečné kulturní nebo sportovní nabídky. Myslím, že za ty čtyři roky se spousta věcí zlepšila a my na to chceme navázat a pokračovat v tom.
Vylučujete předem koalici s některými stranami?
Piráti si od počátku zakázali spolupráci s extremistickými stranami. Dnes už jsou to dokonce celé bloky, na jedné straně komunistické Stačilo!, na druhé koalice kolem SPD. U ostatních stran je to otevřené, hodně může záležet na konkrétních lidech. Ideální varianta by pro nás bylo pokračování současné koalice demokratických stran.
Martin Šmída
Aktuálně se hodně řeší velké problémy se zavedením digitalizace stavebního řízení, což má na starost šéf vaší strany Ivan Bartoš. Bojíte se, že se to může negativně podepsat i na výsledku Pirátů v krajských volbách?
Mediální obraz nevypadá dobře, takže po pravdě ano, asi nás to trochu poškodí. Na druhou stranu, co se mělo udělat? Kdyby se to odložilo, tak bychom sice ve volbách možná dosáhli lepšího výsledku, ale ty problémy by přišly stejně, jen později. Takže vlastně oceňuji, že se Ivan Bartoš neřídil tím, co je pro Piráty výhodné z hlediska voleb, ale pustil se do těch potřebných změn bez ohledu na to. Ano, jsou tam nějaké chybky, ale já také vidím, že se intenzivně pracuje na jejich odstranění.
Měl by podle vás Ivan Bartoš odstoupit?
Určitě ne. Musí teď zdvojnásobit úsilí a vytrvale pracovat na tom, aby se vše napravilo. Utéct od toho by jistě bylo velmi pohodlné, ale ne správné.
Bartoše grilovali kvůli stavebnímu řízení. Usnesení, ať rezignuje, neprošlo |
V programu uvádíte, že chcete na kraji využít umělou inteligenci pro analýzu řízení a hospodaření a pro zefektivnění rutinních činností. V čem to bude spočívat?
Umělá inteligence (AI) je na vzestupu a bude potřeba se s ní naučit žít. A dokážu si představit, že na krajském úřadu se najde spousta míst, kde se dá využít. Klidně se přiznám, že ji také využívám, třeba když potřebuji napsat odpověď na e-mail či vymyslet si projev. AI vám něco nahodí a pak si to dopracujete vlastními slovy podle toho, co přesně potřebujete sdělit. Takže si dokážu představit využití například v úřednické práci, kde se generují nějaké texty. Kromě toho AI dokáže analyzovat velké množství dat. Kraj má mimo jiné spoustu příspěvkovek a umělá inteligence v budoucnu dost možná dokáže v reálném čase zvládat třeba řízení zásob nebo cash flow. Prostě věci, jež dnes musí otrocky dělat člověk, nebo je to tak náročné, že se to ani nedělá.
Rádi byste zavedli systémy pro přehled o aktuálním pohybu a obsazenosti autobusů a vlaků. Jak se to bude sledovat, když v těchto dopravních prostředcích nejsou žádné sčítače?
Že dnes něco není, neznamená, že to v budoucnu být nemůže. A zrovna veřejná doprava je další oblast k využití AI. Nyní například začal pilotní projekt takzvané operativní veřejné dopravy, kdy se díky umělé inteligenci může podařit snáz propojit cestující s nasazením vhodných vozidel v závislosti na poptávce. Obecně, pokud budeme mít data a využijeme AI, tak když budeme vědět dopředu, že chce jet některým spojem víc lidí než jiným – třeba přes nějakou aplikaci, v níž lidé uvedou, kdy jezdí například do práce a zpět domů, nebo třeba že chtějí jet s rodinou do kina – tak se zvolí správná velikost dopravního prostředku. Aby když jede málo lidí, byl nasazen mikrobus, a když hodně, tak velký autobus. Nebo se dokonce místo jednoho pošlou dva. Takže bude méně docházet k tomu, že spoje jedou poloprázdné nebo naopak přecpané. Doprava bude efektivnější a díky tomu třeba i levnější. A co je nejdůležitější, bude pro lidi pohodlnější.
Cestující z odlehlých obcí na Přerovsku si mikrobus přivolají v aplikaci |
Uvádíte, že se chcete zasadit o dostupnou zdravotní péči. Takže teď není dostupná?
Například na Jesenicku nyní skončilo několik zubařů a chybí tam. A kraj může pomoct. Tak jako jsme teď udělali pilotní projekt na Konicku na zřízení zubní ordinace, kdy jsme nabídli bezúročnou půjčku, tak můžeme něco podobného udělat i na Jesenicku. Nebo využít jiné nástroje. Dostupnost zdravotní péče není neměnná, jsou tam různé vlivy. A kraj je tu od toho, aby to sledoval a případně pomohl. Třeba i formou nějakých finančních pobídek.
V návaznosti na nadcházející konec pronájmu krajských nemocnic holdingu Agel mluvíte o založení společného podniku nemocnic, neboť to podle vás bude pro kraj výhodnější než současný stav. Jste tedy proti pokračování pronájmu?
Já jsem pro využití té situace k vypracování analýzy a porovnání možných variant. A společný podnik je jednou z nich. Agel má totiž třeba jen malou motivaci investovat do budov, což je logické, když nejsou jeho. A své zisky pak používá k investicím mimo náš region. Ve společném podniku klidně může být kraj třeba i s Agelem, ale bude to pro nás mít výhodu, že oproti nynějšímu stavu získáme podíl na zisku. Neříkám, že známe nejlepší řešení, je to složitá záležitost. Klidně se může ukázat, že společný podnik má nějaká rizika a není nejlepší volbou. Nebo si kraj vezme nemocnice zpátky pod sebe, jako je tomu jinde. Jen nechceme, aby se bez diskuse a řádného rozboru řeklo, že stávající systém pojede dál. Což je postoj, který některé strany mají.
Máte v programu hodně nákladných plánů – stavbu bytů, zařízení se sociálními službami či třeba nové budovy Vědecké knihovny. Finanční situace kraje se sice významně zlepšila, i tak se ale nabízí otázka, kde na to chcete vzít?
Program je pro nás nástin ideálního stavu. Abychom dali lidem najevo, že vnímáme, jaké jsou tu problémy, a že máme řešení. Samozřejmě se ale musí vycházet z kontextu finanční situace kraje. Takže všech těch věcí se třeba nepodaří dosáhnout za jedno volební období. Bude to i o prioritách, jež mohou zase vycházet třeba i ze složení koalice.
V rámci boje proti korupci chcete vytvořit online platformu, kam lidé budou moci zasílat fotografie z průběhu staveb a upozorňovat na možné nekalosti. Také slibujete podporu whistleblowerů. Jakou by měla mít formu, třeba finančních odměn?
To ne. Ale jde o to, aby lidé věděli, že je někdo vyslechne a prověří to. Protože i když se desetkrát nic neprokáže, nebo se tam budou scházet podněty od nějakých věčných kverulantů, tak pojedenácté můžete něco odhalit. A v tu chvíli stojí za to takový systém mít.
Hlásáte, že kdo třídí, měl by platit méně než ten, kdo netřídí, a že chcete dotáhnout změnu poplatku za odpady tak, aby byl motivační a spravedlivý. Jak přesně to má fungovat?
Poplatky za odpady mají dvě roviny. Na té státní je to platba podle množství odpadu. A pak je tu rovina místní. My máme velký municipální projekt Odpady Olomouckého kraje, kdy se spojila města a obce – teď už jde v součtu o polovinu obyvatel kraje. A máme vlastní systém dotřiďování odpadu. A tam je to ekonomicky jednoduché. Čím lépe se bude třídit, tím víc ta společnost může na tom odpadu vydělat, vygenerovaný zisk si budou moci rozdělit zapojené radnice a to jim umožní snížit poplatky za odpad.
Krajská firma na likvidaci odpadů se dál rozrůstá, Prostějov ji ale opustil |
Jak se ale bude sledovat, kdo odpad řádně třídí a kdo ne? U rodinných domů se to ještě nějak dá, ale co paneláková sídliště, kde i desítky domácností sdílí jedny kontejnery?
Tohle je úroveň, kam jako kraj už úplně nemůžeme dosáhnout. Byť jako člověk zabývající se touto problematikou vím, že i toto už je dnes řešitelné. Existují popelnice schopné sledovat, jak jsou naplněné, a otevírají se jen na čip, který by měla každá domácnost svůj. Takže určitá kontrola nad tím, kolik odpadu kdo vyhazuje, možná je.
Taková popelnice ovšem asi není levná záležitost.
Ano, ovšem celé odpadové hospodářství bude v příštích letech dražší. Ale současně preciznější. Jde to ruku v ruce a nástroje tu na to jsou. Jsem však realista, takže neříkám, že plošně očipujeme všechny popelnice v kraji. Věřím nicméně, že ty inovace se po malých krůčcích budou dít. A pokud kraj může přispět trochu k tomu, aby se to urychlilo, tak já budu určitě pro. Navíc když se vrátím k umělé inteligenci, tak ta pak může ta data vyhodnocovat a třeba posílat popelářské vozy tak, aby vyvážely jen plné popelnice a ne zbytečně ty poloprázdné. Jsem optimista a věřím, že se tohoto pokroku dočkáme. A pokud se o to budu moct zasadit, tak se o to budu snažit.
Zmínil jste hrdost na progres společnosti Odpady Olomouckého kraje (OOK). Jak je na tom tedy z hlediska připravenosti?
Konec skládkování je nyní stanoven na rok 2030. Dále jsou tu ještě recyklační cíle, ty budou od roku 2035 a znamenají, že bychom měli 65 procent odpadu posílat do materiálové recyklace. A podmínkou k ní je kvalitní vytřídění. Za nás proběhl velký restart OOK, abychom se na vše připravili. Navíc už nemusíme lákat investora, aby nám tu stavěl spalovnu, jak byl původní plán, ale mezitím tu zařízení k energetickému využití odpadu vzniklo bez našeho přičinění.
Na odpady budeme sami, tuší kraj. Plán vozit část do brněnské spalovny padl |
Myslíte multipalivový kotel v přerovské teplárně.
Ano. Ten vyžaduje upravený nadrcený odpad, říká se tomu tuhé alternativní palivo – TAP. A pro nás je lepší, abychom ho vyráběli sami, než někomu třetímu jen dodávat odpad. Budeme tím vytvářet přidanou hodnotu, jež zůstane pod naší kontrolou. Klíčem je vlastní dotřiďovací linka – v areálu, kde bude, už se staví. Doufám, že v roce 2027 dojde ke zdárnému spuštění a vytříděný jednodruhový odpad se bude prodávat na recyklaci. Ostatní materiál poslouží k výrobě TAP, a když ho navíc zvládneme dělat vysoce kvalitní, tak ho nemusíme vozit jen do Přerova, kde budeme platit za to, že ho od nás odeberou, ale můžeme ho prodat třeba do cementárny v Hranicích. Nebo kamkoliv jinam. A v takovém případě už zaplatí oni nám.
Nemůže nastavení celého projektu OOK ohrozit zvažované zavedení záloh na PET lahve a plechovky? Hodně se řeší, zda systému třídění u nás spíš neuškodí.
Za mě je to špatný nápad, jsem velký bojovník proti tomu. Máme tu systém, kdy se snažíme s recyklovatelným odpadem obchodovat, a zrovna PET lahve a plechovky jsou zisková položka. I díky nim se vyplácí dotřiďování. Pokud se městům a obcím tyto dva odpady seberou, tak nás to finančně poškodí. A poškodí to celý trh. My si s tím nicméně dokážeme poradit snáz, protože naše dotřiďovací linka bude automatická. U těch ručních jsou pro zaměstnance tyto komodity snadno poznatelné, ale když tam nebudou, tak co tam vlastně budou dotřiďovat. Fólie? Optická robotická linka pozná, jestli je tenhle kus PET, PLA nebo PVC. Ale pro člověka je to hodně těžké. Takže ty ruční třídicí linky se náhle změní ve zmařené investice.
Starostové proti zálohování PET lahví. Třídění odpadu se zhroutí, bojí se |
Takže automatické linky, jako bude ta krajská, se stanou nutností...
Pokud máme zvládnout něco dotřídit a posílat to do recyklace, pak ano. Ale dnes jich v republice není tolik. Nechápu, jaká je motivace tohle obcím sebrat. Nechá se jim problematický odpad a ten, na němž mohou udělat zisk, se jim vezme a dá se nápojářům, respektive nějakému jejich operátorovi, kterého si zřídí. Já nejsem a priori proti zálohování. Jsou státy, kde to dává smysl, protože je tam míra třídění velmi malá, takže to lidi namotivovalo. Ale u nás to nemá logiku, my patříme mezi nejlépe třídící země na světě. A teď ministerstvo přichází s nápadem, který ten současný úspěšný systém fakticky poškodí, zdvojí ho a zdraží. A všechny ty náklady s tím spojené nakonec zaplatí občané.
