Co si má člověk představit pod tím, že chcete dělat sousedskou politiku?
Olomouc je svým uspořádáním skvělé město pro život. V porovnání s jinými metropolemi můžete mít pocit, že je to vesnice, ale tomu nesmíme podlehnout, protože tu žije sto tisíc obyvatel. Oproti předchozímu životu v Praze je ale pro mě obrovský posun, když jdu po ulici a potkávám lidi, které znám a můžeme se pozdravit. Soused přijde, když ho něco štve, a řekne mi to jako vstup do diskuse. Pak se můžeme o problému bavit.
Do kontaktní kampaně jste zařadili sousedské procházky v různých městských částech. Měly reakce zúčastněných lidí něco společného?
Ano, vždycky začínaly tím, že přišel někdo s nějakým svým konkrétním problémem, který považoval za nejdůležitější. Přicházeli jsme diskutovat dvě tři témata, která jsme v dané čtvrti řešili nebo jsme u nich byli. Velmi často tam ukazujeme územní plán. Téměř všude se lidé zajímají o parkování či tramvaje. A někde byli připravení, jako třeba v Radíkově, že jsme slibovali podpořit hasičskou zbrojnici, která ale stále není.
Komunální volby v Olomouckém kraji
kandidáti v okresních městech
Dostává se například Nedvězí, Topolanům nebo Svatému Kopečku stejné pozornosti vedení města jako městským částem Olomouc-střed nebo Nové Hodolany?
Ne.
To asi není v pořádku, tak co s tím chcete dělat?
Je potřeba se na to podívat z širšího pohledu. Není to tak, že by některým městským částem někdo křivdil, je to způsobené tím, že Olomouc je dlouhodobě v pasti dluhového sevření. Vnímám i nekoncepčnost, která tu byla nejméně 30 let. Když přijedu do nedalekých Dolan, mám pocit, že vesnice je ve slušné kondici – sportoviště, škola, nová sokolovna. Ve Šternberku vidím akvacentrum, hrad, člověk má pocit, že město není permanentně rozložené. Jsou to obce a města hospodařící s podobným příspěvkem na obyvatele jako Olomouc, která přitom plní službu krajského centra. Nemají na triku velkou kulturu, MHD takového rozsahu, obsluhu velkého množství lidí, kteří sem přijíždějí, ale nebydlí tady.
Velké strany říkají, že na radnici lépe vyřeší problémy související s celostátní politikou, zásadní je rozpočtové určení daní. V roce 2018 například ANO kandidovalo s tím, že lidé v komunálu „mají číslo na Andreje“. Spojení s Prahou zaznívá jako přednost i od dalších stran. Necítíte tady handicap?
Co dokázalo ANO nebo ODS? Máme v zastupitelstvu poslance, a když se začneme bavit o rozpočtovém určení daní, tak stále nic. Jsem přesvědčený, že Olomouc je podfinancovaná minimálně o půl miliardy ročně, abychom za sebou netáhli dluh, který osciluje mezi 1,5 až dvěma miliardami. Velké strany neudělaly nic, protože jim někdo šéfuje a tomu je to nepříjemné, jelikož peníze navíc nevzniknou, ale musejí se přerozdělit. My chceme jít opačnou cestou. Téma vytahovat, vysvětlovat a pokusit se s ním pohnout zespodu, přes občanskou společnost. Není nutné mít číslo na Andreje Babiše. Nechceme, aby Olomouc byla druhořadé město.
Seriál rozhovorů s lídry kandidátekPředvolební seriál iDNES.cz představuje hlavní strany a hnutí, které usilují o křesla v olomouckém zastupitelstvu. Pořadí rozhovorů s lídry a tedy i kandidáty na post primátora se odvíjí od výsledku parlamentních voleb a síly jednotlivých uskupení v Olomouci. Přečtěte si také ostatní rozhovory: |
Před minulými komunální volbami, po nichž jste se dostali na radnici, váš lídr Tomáš Pejpek říkal, že Olomouc stagnuje. Proč by měli mít obyvatelé po čtyřech letech pocit, že už je to jinak?
Obecně nejsou čtyři roky v komunální politice optimální čas. Nové vedení přebírá to, co nachystá předchozí koalice. Projekt se nepřipravuje jeden rok. Musí se udělat pořádné zadání, studie, zjistit si dostupná data, aby mohlo padnout politické rozhodnutí. Je za námi obrovský kus práce, která je mravenčí a pod kapotou.
Co třeba?
Tomáš Pejpek měl na starosti IT na magistrátu a podařilo se mu prosadit, že tam jde deset milionů ročně, aby vůbec úředníci dostali nové počítače a nepracovali se sadou Office z roku 2010. Proběhl audit veškerých softwarů používaných na magistrátu, je jich přes stovku, jsou určeny prioritně jako spisová služba, s nimiž je potřeba něco dělat. Občan to možná nevidí, ale bez toho se nehneme.
Ve kterých projektech byste chtěli pokračovat?
Vznikla kancelář architekta města, jež by měla posílit. Díky ní můžeme dělat lehké revize investičních projektů, ale co je podstatné, konečně se dělají pořádná zadání. Protipovodňové úpravy u Hradiska budou udělané jako přírodě blízké. Tržnice je 30 let chátrající plac, přitom je to zásadní místo. Nějakých 15 až 20 let potrvá, než se tam udělá dvacetimiliardová investice, teď je ovšem nachystaná, aby se zachovaly všechny současné funkce a současně to byl prostor, kde se člověk s radostí zastaví. Máme i menší projekty jako prostor u vysokoškolských kolejí Šmeralova. Město má studii, která nabízí přesně to, co potřebujeme – veřejný prostor, jenž nabízí důležité funkce. To znamená park, kam si můžou sednout starší, u toho toalety a třeba stánek s kávou, hřiště, prvky pro skate. Je to i zázemí pro nábřeží. Takových projektů je více.
Co změny, které jsou vidět?
Bojujeme s vizuálním smogem. Má to mimochodem důsledek, že když jsme kvůli kampani oslovili majitele billboardů, dostali jsme odpověď, co bychom chtěli, vždyť jim dáváme ty plochy pryč. A mají pravdu. Takže se snažíme nepodílet se na vizuálním smogu po městě s našimi hlavami.
Kandidáti do komunálních voleb 2026 |
Chcete, aby výsadba stromů byla běžnou součástí všech větších městských investic. Jak to má vypadat?
Na začátku všech zadání i ujednání k výsadbě razíme jasný styl „Stromy First“. Jinými slovy chceme, aby odpadla praxe, že se něco postaví a pak se hledá místo pro stromy. I vzhledem k přehřívání města a klimatickým změnám by se měl současný pohled otočit. Musíme to zapracovat také do rekonstrukcí. Dlouhodobě se tu cpala infrastruktura pod zeleň, ale to je omyl. Má vést pod místy, která lze rozřezat, opravit a zase je bez zásadní ztráty dát do pořádku.
Co by mělo být s tramvajovou tratí do Pavloviček?
Trať není v super kondici, ale zase není v takovém technickém stavu, že by se musela zavírat. Nestojí to tedy tak, že tramvaj přestane jezdit, pokud do toho okamžitě nenainvestujeme obrovské peníze.
Jde tedy o to, zda chce město platit provoz, či nikoli?
Na začátku bylo něco trošku jiného. Ulice rozděluje jednu část města na dvě půlky. V důsledku rozšíření ochranného pásma okolo vodního zdroje ze strany Olmy pozastavilo Ředitelství silnic a dálnic projekt východní tangenty, po níž by auta jezdila od Olympie až k Týnečku mimo město. K tomu není ulice bezpečná. Takže na startu stála úvaha, co můžeme udělat pro to, aby se tam dalo bezbariérově nastupovat do tramvaje, aby se zlepšila situace pro děti ze Základní školy Řezníčkova. Zadala se tedy studie. Teď čekáme na výsledek a jasná data. Rozhodnutí přijde až po volbách.
Aleš Prstek
|
Příští rok by se mělo rozběhnout očekávané rezidenční parkování mimo centrum. Jak to bude vypadat?
Systém je nachystaný a rádi bychom, aby se zóny zaváděly postupně. V roce 2027 chceme část kolem nádraží, tedy Staré i Nové Hodolany, rok to poběží a uvidíme, co se děje a jak se kdo chová. Následně chceme zapojit sever města, tedy k Lazcům až po Wolkerovu, a třetí rok by se to uzavíralo jihem částí před vnitřním okruhem.
Vidíte nějakou cestu, jak udělat bydlení v Olomouci dostupnější?
Máme za sebou skvělou práci Kateřiny Dobrozemské, jež zmapovala bytový fond. Některé byty se momentálně draží v tržním nájemném. Každopádně zhruba polovina olomouckého fondu pořád slouží pro sociální účely. Převzali jsme projekt bytového domu Janského, chceme nachystat další projekty městských bytů, například v Horově ulici. Jakoukoli takovou výstavbu podmiňujeme dotací. A podle modelu třeba z Prahy a Brna bychom chtěli zavést městskou nájemní agenturu.
Jak by měla fungovat?
Celorepublikový problém je, že existuje poměrně dost nevyužívaných bytů. Chceme jejich majitelům, kteří mají obavu tam někoho nastěhovat, nabídnout, že město jim bude garantovat pravidelný nájem a zároveň tento bytový fond využije. Je to určitě levnější a operativnější cesta než čekat, až dokončíme další výstavbu.
