Důvodem odmítnutí podnětu Holovské je to, že se sama nedomáhala u soudu vlastní registrace pro prezidentskou volbu. Holovská má ještě právo podat ústavní stížnost. Problém s vícenásobnými podpisy se teoreticky může znovu dostat na přetřes po volbě, pokud budou její okolnosti přezkoumávat soudy.
Soud zároveň zkritizoval ministerstvo vnitra za nesprávný právní názor a konstatoval, že každý poslanec či senátor může napříště podpořit jen jednoho kandidáta, který se bude ucházet o politickou podporu. Protentokrát Petr Hannig, Marek Hilšer, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek zůstávají řádně zaregistrovaní, přestože někteří zákonodárci podpořili dva, anebo dokonce tři z nich. Nikdo z těch, kdo k tomu měli pravomoc, totiž registraci kandidátů řádně a včas nenapadl.
Soudce zpravodaj Josef Baxa při kritice vnitra poukázal na letitou ústavní praxi, kterou nezpřetrhala ani změna volby z nepřímé na přímou. Nikdy v novodobé české politice nenavrhoval jeden zákonodárce, případně jeden klub nebo strana, více kandidátů na prezidenta. Kdyby neexistovaly žádné limity pro podpisy, mohli by zákonodárci v překrývajících se skupinách vyslat do boje o Hrad obrovské množství kandidátů.
„Ten počet kandidátů by rostl až do neuvěřitelných rozměrů a byli bychom konfrontováni se situací, že bychom tady najednou měli desítky, možná stovky potenciálních kandidátů,“ řekl Baxa.
Ministerstvo v duplicitě některých podpisů nevidělo problém - na rozdíl od první přímé volby hlavy státu. Tehdy vnitro uvádělo, že poslanci a senátoři mohou podpořit pouze jednoho kandidáta, což také Holovská pokládala za racionální. Nemá podle ní logiku, aby ze Senátu a Sněmovny mohlo díky vícenásobným podpisům snadno vzejít velké množství kandidátů, když občanský kandidát musí nasbírat 50 000 podpisů.
Soud ještě ve středu verdikt zveřejní na webu, tím nabude právní moc. „Státní volební komise může bezprostředně poté zahájit další kroky ve volbě prezidenta republiky podle svého harmonogramu, konkrétně tedy vylosovat čísla kandidátů pro tisk hlasovacích lístků,“ řekl předseda volebního senátu Tomáš Langášek.
Holovská: Dělala jsem to ve jménu obyčejných občanů
Holovská v listopadu podala žalobu proti proti registraci kandidátů Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka.
Bývalá místostarostka Prahy 8 Holovská se podle Nejvyššího správního soudu domáhá zrušení jejich registrace kvůli tomu, že někteří poslanci či senátoři v prezidentské volbě podpořili více uchazečů, což je podle některých ústavních právníků nepřípustné.
Holovská v listopadu iDNES.cz sdělila, že u Nejvyššího správního soudu se domáhá ochrany. „Rozhodla jsem se domáhat ochrany ve jménu všech obyčejných občanů naší země,“ vysvětlila. Poznamenala, že tím chce vyvolat diskusi o „nezodpovědnosti a nedokonalosti volebního zákona pro volbu prezidenta“.
Například prezidentský kandidát Jiří Hynek se obává, že žaloba, kterou podala Holovská na jeho kandidaturu, může zpochybnit celé volby hlavy státu. Jeho právní zástupce Aleš Gerloch vysvětlil, že pokud by Nejvyšší správní soud skutečně uchazeče vyškrtl, tak není jasné, jak by se mělo dále postupovat.
„Pokud by se tvrdilo, že není přípustné, aby jednotlivý poslanec nebo senátor navrhl více kandidátů, tak chybí zákonná opora postupu. Není zde stanovená žádná podmínka časové datace, nelze vycházet z data podání,“ uvedl Gerloch.
Prezidentských voleb se podle rozhodnutí ministerstva vnitra může účastnit devět kandidátů. Kromě výše uvedených také Jiří Drahoš, Michal Horáček, Pavel Fischer a stávající hlava státu Miloš Zeman.
Prezidentské volby 2018V lednu 2018 budou voliči z devíti kandidátů přímo vybírat prezidenta republiky. První kolo se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Zpravodajství - Kandidáti - Transparentní účty - Volební manuál - Voličský průkaz - Volební kalkulačka Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek, Mirek Topolánek, Miloš Zeman |
