Ustavující schůzi svolá a řídí bývalý předseda či předsedkyně Poslanecké sněmovny, pokud je poslancem. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ale svůj mandát neobhajovala.
Schůzi tak bude místo ní řídit seniorní místopředseda či místopředsedkyně Sněmovny, což by v tomto případě měla být Věra Kovářová z hnutí STAN, která ve Sněmovně opět zasedne.
Okamura předsedou?
Nejdůležitějším bodem ustavující schůze je volba nového předsedy. Poté, co se na něm poslanci shodnou, se předseda ujme řízení schůze. Kdo by to mohl být, zatím není jasné. Nejčastěji zaznívá, že by v čele Sněmovny mohl stanout předseda SPD Tomio Okamura.
Dovedu si Okamuru představit jako předsedu Sněmovny, řekl Babiš![]() |
Ten s vedením Sněmovny už zkušenosti má. V letech 2017 a 2021 působil jako jeden z místopředsedů dolní komory. Na tento post kandidoval i v roce 2021, zvolen nebyl.
Novým předsedou by se ale mohl stát i případný kandidát vítězného hnutí ANO. Zatím se však zdá, že ANO budoucímu koaličnímu partnerovi tohle křeslo přenechá. To pro iDnes.cz připustil i předseda Andrej Babiš.
Další strany budou mít určitě zájem o funkce místopředsedů Sněmovny. Těch doteď bylo šest.
„Jsme čtvrtý nejsilnější klub, budeme usilovat o poměrné zastoupení v orgánech Sněmovny a o místo v jejím vedení,“ oznámil už předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Piráti nově mají 18 poslanců. Jejich poslanecký klub povede Olga Richterová.
Další strany se o vedení klubů teprve rozhodují. V úterý oznámí, kdo bude předsedou jejich poslanců – lidovci, SPD a Motoristé. Hnutí ANO má v plánu jednat o vedení poslaneckého klubu ve středu.
Politické strany už také začínají řešit nominace do sněmovních výborů. Hnutí SPD má zájem hned o několik postů předsedů výborů. Třeba Radim Fiala z SPD by rád do čela hospodářského výboru.
Tři pokusy
Teprve po ustavení nové Sněmovny může abdikovat stará vláda Petra Fialy. Při pověřování sestavením vlády není prezident ústavně vázán, ale zvyklostí je, že jmenuje lídra uskupení, které zvítězilo ve volbách. Pověřený premiér sestaví budoucí vládu a jedná ve Sněmovně o podpoře. Pak požádá prezidenta o jmenování. Na návrh premiéra potom prezident jmenuje také jednotlivé členy kabinetu.
Vláda do 30 dní od jmenování premiéra předstupuje před Poslaneckou sněmovnu a žádá ji o důvěru. Tentokrát to přichází v úvahu buď v prosinci, nebo hned na začátku roku 2026.
Pokud by jmenovaná vláda nezískala důvěru, bude kabinet vládnout v demisi, dokud prezident nepověří a hlavně nejmenuje nového premiéra. Prezident má dva pokusy, třetí by byl na předsedovi Sněmovny. Pokud by ani třetí pokus nevyšel, prezident do 60 dnů rozpustí Sněmovnu a následují předčasné volby.
Nová vláda přehledně. Kdo by mohl za SPD na vnitro a u jakých resortů Babiš váhá![]() |
Tentokrát je situace přehlednější než třeba po volbách v roce 2006, kdy vláda Mirka Topolánka dostala důvěru jen díky přeběhlíkům. Minule byl zase prezident Miloš Zeman převezen uprostřed jednání z lánského zámku do nemocnice.
























