Rysy jindy sebevědomého Miloše Zemana ztuhly, občas se ušklíbl. Do druhého kola prezidentské volby 2013 zbývaly tři dny a on při debatě iDNES s Karlem Schwarzenbergem poprvé poslouchal nahrávku telefonního hovoru své dlouholeté pravé ruky Miroslava Šloufa s kmotrem podsvětí Františkem Mrázkem. Zřejmě to byla poslední kapka. Když o čtyři dny později Šlouf přišel slavit Zemanovo vítězství do Top hotelu Praha na Chodově, zrovna zvolený prezident se s ním vůbec nechtěl bavit. Úplně ho od sebe odstřihl.
Miroslav Šlouf se nejprve především Zemanovu okolí snažil pomstít. Poté ukončil podnikatelskou kariéru, zavřel v politicko-podnikatelských kruzích legendární kancelář ve Školské ulici v centru Prahy a odešel si „užívat důchod“. Dnes dlouhodobě pobývá v nemocnici.
Byť to navenek nepřipouštěl, Šlouf konec přátelství se Zemanem velice špatně nesl. Dokonce před devíti měsíci nabízel Jiřímu Drahošovi, že mu Zemana pomůže porazit. Jenže prezidentův dnešní protikandidát se s Miroslavem Šloufem ani nesešel.
Letošní volbu tak hlavní architekt první cesty Zemana na Hrad sleduje jen zpovzdálí, co mu zdraví dovolí. Šloufa totiž začal sužovat jeden zdravotní problém za druhým. Telefony nezvedá. „Je dlouhodobě hospitalizován a nikdo neumí určit, kdy bude možné, aby mohl mluvit s novináři, natož aby ho mohli navštívit,“ říká Jiří Bejlovec, mladý muž, ze kterého Šlouf v roce 2014 po odchodu ze Strany práv občanů udělal předsedu hnutí Obroda a jenž ho v nemocnici často navštěvuje.
Nynější prezidentskou volbu prý Miroslav Šlouf příliš nesleduje. „Je jasné, že po všem, co se mezi ním a Milošem Zemanem stalo, mu moc nefandí. On už na podobné otázky říká, že je mu to jedno, že na to kašle,“ líčí Bejlovec.
Ještě loni v březnu však měl Šlouf velké plány, jak Zemana dostane z Hradu. A spolu s ním i Martina Nejedlého s Vratislavem Mynářem. Duo mužů, jež ke svému někdejšímu příteli přivedl, naučil je pohybovat se v prostředí tuzemské politiky a byznysu a posléze jim kladl hlavní vinu za to, že ho od Zemana odstřihli. Jako nejlepší „beranidlo“ k tomuto účelu si už tehdy z plejády kandidátů vybral Jiřího Drahoše, o jehož kandidatuře se tehdy jen spekulovalo.
Drahošovi k službám
„Když jsem si se svými nejbližšími přáteli položil otázku, jestli vůbec někomu pomoci, napadl nás Jiří Drahoš. Vážíme si ho, myslíme, že je to člověk, který o společnosti něco ví, je vzdělaný. Pokud bude kandidovat, rád bych mu přinejmenším svými zkušenostmi a politickým know-how pomohl. Určitě bych nepomáhal těm, kteří jsou na Hradě dnes,“ líčil tehdy Šlouf. „Nejsem si jist, jestli to dopadne. Zatím jsme spolu s panem Drahošem nehovořili. Nevyjádřil se ani ke své kandidatuře, takže prozatím nikdo neví, jak to všechno bude. Pokud ale bude zájem, spolupráci s ním nevylučuji,“ dodal.
Svoji nabídku prý poté k Drahošovi poslal přes prostředníka. Podle všeho zůstala nevyslyšena. „Pan profesor Drahoš se s panem Šloufem nikdy nesetkal, o žádné spolupráci nemůže být vůbec řeč,“ uvedla ve čtvrtek Drahošova mluvčí Kateřina Procházková.
Jak na tom dnes Miroslav Šlouf je, netuší ani jeho někdejší blízcí přátelé. Třeba František Ringo Čech, jenž pro Šloufa kdysi namaloval dva obrazy, které visely v jeho kanceláři. Jeden se jmenoval Pravicový politik, druhý Levicový politik. Lišily se jen barvou kabátů – jeden byl červený, druhý modrý. Čech Zemana dodnes podporuje, ale na rozdíl od něj nezavrhl ani Šloufa.
„Poslední zprávy, které o něm mám, jsou, že byl nějakej špatnej, nemocnej. Říkali jsme si, že bychom se za ním měli jít podívat, ale zatím z toho nic nebylo,“ líčí Čech. „Zrovna nedávno jsme si se starým kamarádem z ČSSD říkali, jestli by se teď Šlouf Milošovi nehodil. On byl vždycky mužem do boje. Ale Milošovi bych si to říct neodvážil, to je jasný,“ konstatoval Čech. A že chtěl Šlouf pomáhat Zemanovu protikandidátovi Drahošovi? „No, jemu se po tom všem ani nedivím,“ dodal.
