„Počty případů covidu rostou, ale ANO plánuje redukovat nemocnice. To je zlý sen! Jak návrat Julínka a pokusu ODS zničit zdravotnictví,“ reagoval na článek ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček na Twitteru. Vojtěch přitom podle serveru explicitně neříká, že nemocnice, které se na seznam „vyvolených“ nedostanou, hodlá utlumit.
„Jedná se o ucelenou koncepci nemocnic s urgentním příjmem, která zajistí dostupnou akutní péči ve všech regionech! Schválena byla už v roce 2019 a je na ní odborná shoda. Žádné nemocnice rušit nebudeme,“ odpověděl rozhořčeně Vojtěch Hamáčkovi na Twitteru.
Hamáček bude chtít plán v pondělí projednat na vládě. Premiér Andrej Babiš na roztržku mezi Vojtěchem a Hamáčkem reagoval tweetem: „Hnutí ANO na rozdíl od tradičních stran historicky nikdy nic neprivatizovalo a nikdy ani nic privatizovat nebude.“
Hnutí ANO na rozdíl od tradičních stran historicky NIKDY NIC neprivatizovalo a nikdy ani nic privatizovat nebudeme. https://t.co/brgACV3JUO
O podobné vybudování takzvané minimální sítě se snažila také bývalá slovenská ministryně Andrea Kálavská před dvěma lety. Vybraným 46 nemocnicím slíbila finanční podporu na zřízení urgentních příjmů. Plán však nakonec zkrachoval.
Srovnání se Slovenskem však podle spolupracovníků Vojtěcha není na místě, malé nemocnice se podle nich nebudou utlumovat. „Pokud poskytují péči v souladu se zákony a zároveň je pro ně tato péče rentabilní, nemají se čeho obávat,“ řekla serveru Martina Čovbanová z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.
Šíříte lži. Jedná se o ucelenou koncepci nemocnic s urgentním příjmem, která zajistí dostupnou akutní péči ve všech regionech! Schválena byla už v r. 2019 a je na ní odborná shoda. Žádné nemocnice rušit nebudeme. Nestrašte lidi a příště si informace ověřte.https://t.co/B9U1TLFZmc https://t.co/G5IawkCtAT
Podle zjištění SeznamZpráv ale Vojtěch takzvaný „ministerský seznam“ vytvořil už v roce 2019. Vybraným 97 nemocnicím měly pojišťovny díky tomuto seznamu ročně připlácet od tří do třiceti milionů korun za nepřetržitý provoz urgentního příjmu.
O peníze může žádat devatenáct velkých nemocnic, přičemž jedna musí být v každém kraji a dalších 78 zařízení na okresní úrovni.
Z 8,5 na 17 miliard korun
Na projekt se kvůli covidové pandemii zapomnělo, znovu jej otevřel až letos v květnu bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger, který nabídl nemocnicím 8,5 miliardy z evropského programu IROP na vybavení urgentních příjmů. Podmínky byly ale nastaveny tak, že o podporu mohly žádat jen zdravotnická zařízení z Vojtěchova seznamu.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvTento týden Vojtěch podporu navýšil na 17 miliard, které má v plánu rozdělit ještě do voleb. Jde tak o největší investiční balík v historii zdravotnictví.
Z podpory ale vypadly dvě desítky menších nemocnic na venkově, které však také nabízejí akutní lůžkovou péči. Na těchto „méně důležitých“ nemocnicích, které se na Vojtěchův seznam nedostaly, tak budou nejspíše chtít pojišťovny šetřit a nutit je k přechodu na levnější způsob péče.
