V hlavním městě Praze uspěla za Piráty Olga Richterová, která zatím získala 31 tisíc hlasů, a Jakub Michálek s 13 tisíci hlasy. Ve Středočeském kraji se do Sněmovny za Piráty dostala pouze Klára Kocmanová. Lídr Pirátů Ivan Bartoš v Ústeckém kraji získal 27 procent, tedy přes 14 tisíc hlasů.
Nikdo jiný z Pirátů se do Sněmovny nedostal. Ve štábu proto mezi oběma koaličními stranami panovala značně rozdílná nálada. Zatímco Starostové slavili, Piráti zůstali v šoku. „Takovýto výsledek jsme fakt nečekali. Jela proti nám obrovská dezinformační kampaň. Podle průzkumů 45 procent Čechů věřilo tomu, že Piráti chtějí nastěhovat migranty do chat a chalup. Když skoro polovina národa uvěří takovému blábolu, tak se to samozřejmě podepíše na výsledku strany v rámci koalice,“ vysvětlovala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
Masivní kroužkování voličů zaskočilo i Starosty. „Něco takového jsme skutečně nečekali. Voliče jsme ke kroužkování ani nevyzývali. Jako Starosty nás to samozřejmě těší a zároveň zavazuje. Důležité však je, abychom s koalicí SPOLU dali dohromady většinu ve Sněmovně. Zatím je to 100 na 100, ale sčítá se ještě Praha, takže mám naději, že to dobře dopadne,“ řekl ve volebním štábu poslanec a bývalý předseda Starostů Petr Gazdík.
Piráti se podle předsedy Starostů Víta Rakušana stali obětí masivní dezinformační kampaně. „Útoky na Starosty byly mnohem menší. Piráti byli obrovským terčem a možná se o téhle dezinfokampani bude jednou psát v učebnicích. Ivan Bartoš je nadále jedním z lídrů koalice, já jsem tím druhým. Zatím na tom nic neměníme,“ prohlásil ve štábu Rakušan.
Nejtěsnější volby vyhráli Fiala a STAN. Piráti propadli, ČSSD a KSČM ze hry |
Kroužkování kandidátů je nástrojem, díky kterému mohou ve volbách uspět oblíbené osobnosti i z nevolitelných pozic. V minulých kláních se takových případů vyskytlo mnoho.
Lidé mohli z kandidátní listiny zakroužkovat až čtyři politiky a političky. Při udělení většího počtu preferenčních hlasů, než je povoleno, se lístek počítal pouze jako hlas pro stranu, hnutí nebo koalici. Pokud jednoho kandidáta zakroužkovalo víc než pět procent voličů v daném kraji, automaticky přeskočil své kolegy a dostal se na první místo kandidátky. Když hranici pěti procent přesáhne v kraji více politiků nebo političek, řadí se podle počtu hlasů.
„Udělování preferenčních hlasů je v Česku poměrně oblíbený a využívaný nástroj,“ vysvětlil pro iDNES.cz politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „V České republice není možné hovořit o vnitřních demokratických mechanismech v rámci skládání kandidátek jednotlivých stran, proto je v pořádku, že má volič právo si pořadí pomocí prioritních hlasů upravit,“ doplnil politolog z Newton University Lukáš Valeš.
