Komunální volby se blíží. Kandidáti, termín, jak se hlasuje, kdy budou výsledky

Češi letos na podzim rozhodnou o novém složení zastupitelstev v celé zemi. Termín voleb je dán zákonem, v pátek 9. a v sobotu 10. října 2026. Komunální volby patří k těm nejsložitějším v Česku. Jak vlastně volit a kolik křížků můžete kandidátům dát?

Volby do obecních zastupitelstev se budou konat 9. a 10. října 2026. | foto: ČTK

Volby do zastupitelstev měst a obcí proběhnou společně s prvním kolem senátních voleb v pátek 9. a sobotu 10. října 2026.

Obsah

• Kde a koho občané volí
• Jak se volí
• Voličský průkaz a korespondenční volba

Termíny stanovuje novela Ústavy, jež nabyla účinnosti 1. ledna 2026, v kombinaci se zákonem 88/2024, o správě voleb, se stejným datem účinnosti. Nový bod článku 102 Ústavy České republiky pro konání komunálních voleb určuje první celý týden v říjnu.

Zákon o správě voleb pak stanovuje konkrétní dny, tedy pátek a sobotu, stejně jako přesné časy otevření volebních místností: v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu pak od 8 do 14 hodin.

Senátní volby 2026: druhé kolo

Cheb | Louny | Plzeň-město | Pelhřimov | Příbram | Praha 5 | Praha 9 | Praha 1 | Kladno | Česká Lípa | Kolín | Hradec Králové | Žďár nad Sázavou | Znojmo | Brno-město | Přerov | Litovel | Frýdek-Místek | Ostrava-město | Karviná | Zlín | Uherské Hradiště

Kde a koho občané volí

Volební období obecních zastupitelstev je čtyřleté. O novém složení budou voliči rozhodovat ve všech 6 258 obcích a městech v celé zemi.

Ve velkých městech jsou navíc dvojí kandidátky. Občané volí jak ve svém obvodě, tak v celém městě. Například Pražané rozhodují o novém složení zastupitelstva v jedné z 57 městských částí a rovněž magistrátu města.

Počty zastupitelů jsou stanovené zákonem a odvíjejí se od počtu obyvatel. V zastupitelstvu každé obce musí sedět nejméně pět členů, maximálně pak 55. Jedinou výjimkou je Praha, jejíž zastupitelstvo může mít až 70 členů.

Kolik může být v obci zastupitelů

Počet volených zastupitelů se přímo odvíjí od velikosti dané obce či městské části a stanoví ho zákon o obcích číslo 128/2000:

• do 500 obyvatel 5 až 15 členů
• nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů
• nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů
• nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů
• nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů
• nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů.

Konečné rozhodnutí o počtu volených členů je na samotném zastupitelstvu.

Od počtu zastupitelů volených v dané obci se odvíjí také počty kandidátů na listinách – strany, hnutí či koalice na nich mohou uvést jen tolik kandidátů, kolik jich může být maximálně zvoleno. Kandidovat mohou i nezávislí – samostatně nebo i ve sdružení.

Jejich kandidaturu však musí občané dané obce nejdříve podpořit peticí. Počet podpisů se rovněž odvíjí od počtu obyvatel.

Jak volit v komunálních a senátních volbách 2026: křížky musíte počítat

Jak se volí

Postup při komunálních volbách patří k těm složitějším. Volič své preference pro jednotlivce či strany označuje křížkem, jakýkoli jiný způsob není přípustný. Na rozdíl od voleb do Sněmovny se tedy nekroužkuje.

Volby 2026

Senátní: Kde se volí senátor a kdo kandiduje

Voličský průkaz: Jak a kdy žádat

Křížky, nebo kroužky: Jak se volí v komunálních volbách

Primátor, nebo starosta? A kdo o něm rozhodne?

Volič může křížkovat jak jednotlivce napříč stranami, tak pouze jednu samotnou stranu, a zvolit může také libovolnou kombinaci obého – prioritu na lístku pak získávají samostatně označení kandidáti a počtem zbývajícím do celkového počtu volených mandátů se doplní kandidáti označené celé strany podle pořadí na listině.

Volič může zaškrtnout maximálně tolik kandidátů, kolik je v obci mandátů. Pokud jich označí více, volební komise bude celý lístek považovat za neplatný.

Křížkování napříč stranami: příklad

Zastupitelstvo obce čítá deset členů a volič křížkem označí celou stranu A. Zároveň však zakřížkuje dva kandidáty strany B a jednoho ze strany C. Jeho hlas pro zvolení do zastupitelstva tak získá jen prvních sedm kandidátů strany A a k nim křížkem označení kandidáti stran B a C.

Voličský průkaz a korespondenční volba

Komunální i senátní volby jsou pevně navázány na místo bydliště. Zákon proto ani v jednom případě neumožňuje korespondenční volbu ze zahraničí. To se týká jen voleb do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a voleb do Evropského parlamentu.

Volby 2026: začalo vydávání voličských průkazů. Použít se dají jen v jednom případě

Obdobná je situace u voličských průkazů – pro volby do zastupitelstev obcí se průkazy nevydávají, občané mohou hlasy odevzdat pouze v místě trvalého bydliště. Pro senátní volby se voličský průkaz vydat může, ale volič může hlasovat jen ve svém volebním obvodu, ve kterém se senátor vybírá.