Volby do zastupitelstev měst a obcí proběhnou společně s prvním kolem senátních voleb v pátek 9. a sobotu 10. října 2026.
Minulé volbyKomunální volby patří mezi ty populárnější. Koncem září 2022 k urnám přišlo 46,07 procent voličů, o čtyři roky dříve pak 47,34 procenta. |
Termíny stanovuje novela Ústavy, jež nabude účinnosti prvního ledna 2026, v kombinaci se zákonem 88/2024, o správě voleb, se stejným datem účinnosti. Nový bod článku 102 Ústavy České republiky pro konání komunálních voleb určuje první celý týden v říjnu.
Zákon o správě voleb pak stanovuje konkrétní dny, tedy pátek a sobotu, stejně jako přesné časy otevření volebních místností: v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu pak od 8 do 14 hodin.
Prezident republiky musí volby oficiálně vyhlásit nejméně devadesát dní před jejich konáním.
Kde a koho občané volí
Volební období obecních zastupitelstev je čtyřleté. O novém složení budou voliči rozhodovat ve všech 6 258 obcích a městech v celé zemi.
Do Sněmovny odchází význační komunální politici, ovlivní to boj o magistrát |
Ve velkých městech jsou navíc dvojí kandidátky. Občané volí jak ve svém obvodě, tak v celém městě. Například Pražané rozhodují o novém složení zastupitelstva v jedné z 57 městských částí a rovněž magistrátu města.
Počty zastupitelů jsou stanovené zákonem a odvíjejí se od počtu obyvatel. V zastupitelstvu každé obce musí sedět nejméně pět členů, maximálně pak 55. Jedinou výjimkou je Praha, jejíž zastupitelstvo může mít až 70 členů.
Kolik může být v obci zastupitelůPočet volených zastupitelů se přímo odvíjí od velikosti dané obce či městské části a stanoví ho zákon o obcích číslo 128/2000:
Konečné rozhodnutí o počtu volených členů je na samotném zastupitelstvu. |
Od počtu zastupitelů volených v dané obci se odvíjí také počty kandidátů na listinách – strany, hnutí či koalice na nich mohou uvést jen tolik kandidátů, kolik jich může být maximálně zvoleno. Kandidovat mohou i nezávislí – samostatně nebo i ve sdružení.
Jejich kandidaturu však musí občané dané obce nejdříve podpořit peticí. Počet podpisů se rovněž odvíjí od počtu obyvatel.
Jak se volí
Postup při komunálních volbách patří k těm složitějším. Volič své preference pro jednotlivce či strany označuje křížkem, jakýkoli jiný způsob není přípustný. Na rozdíl od voleb do Sněmovny se tedy nekroužkuje.
K urnám půjdou potřetí. Středočeské vesnice opakují komunální volby |
Volič může křížkovat jak jednotlivce napříč stranami, tak pouze jednu samotnou stranu, a zvolit může také libovolnou kombinaci obého – prioritu na lístku pak získávají samostatně označení kandidáti a počtem zbývajícím do celkového počtu volených mandátů se doplní kandidáti označené celé strany podle pořadí na listině.
Křížkování napříč stranami: příkladZastupitelstvo obce čítá deset členů a volič křížkem označí celou stranu A. Zároveň však zakřížkuje dva kandidáty strany B a jednoho ze strany C. Jeho hlas pro zvolení do zastupitelstva tak získá jen prvních sedm kandidátů strany A a k nim zakroužkovaní kandidáti stran B a C. |
Volič může zaškrtnout maximálně tolik kandidátů, kolik je v obci mandátů. Pokud jich označí více, volební komise bude celý lístek považovat za neplatný.
Korespondenční volba a voličský průkaz
Komunální volby jsou, stejně jako ty do Senátu, pevně navázány na místo bydliště. Zákon proto ani v jednom případě neumožňuje korespondenční volbu ze zahraničí. To se týká jen voleb do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a voleb do Evropského parlamentu.
Obdobná je situace u voličských průkazů – pro volby do zastupitelstev obcí se průkazy nevydávají, občané mohou hlasy odevzdat pouze v místě trvalého bydliště.
