Důvodem byl ne zcela povedený billboard. Jedno zkomolené slovo na něm vyvolalo mezi veřejností velkou diskuzi.
Na billboardu stojí, že jste kandidátkou na „hejmatmanku“ Karlovarského kraje. Byl to záměr, nedopatření, nebo se na sociálních sítích jen vyřádil nějaký grafik, a podobu fotky, která kolovala, šikovně poupravil?
Byl to překlep grafika. Musím říct, že jsem byla překvapená, že se v takové míře podobné chyby řeší. To, že se vše takto hejtuje, je vlivem sociálních sítí. Nicméně musím zpětně říct, že lituji toho, že jsme jeden billboard nedali třeba vzhůru nohama. To by se asi šířilo všude.
Naštvalo vás to?
Mohla bych být na grafika naštvaná. Ale jsme lidi a děláme chyby. I mně se mnohokrát stalo, že jsem se při psaní nejrůznějších statusů na Facebooku upsala, nebo mi má vyjádření textový editor upravil do nesmyslných podob. Podoba billboardů se sice mohla lépe zkontrolovat, ale na vizuálech vypadalo vše v pořádku. Stalo se. Nebylo to všude, ale jen na některých billboardech. V řádu dnů jsme ty s chybou vyměnili.
Jaká je podle vás role žen v politice?
Je jich málo. Ale rozhodně nejsem pro zavedení nějakých kvót. A to v žádné profesi, natož v politice. Ženy by to snižovalo, protože by se na ně pohlíželo tak, že se samy nedokázaly prosadit a povedlo se to až díky kvótám. Politika byla donedávna doménou mužů, ale nyní už je žen čím dál více, a jsou hodně viditelné. Na společné kandidátce SPD a Trikolory samozřejmě ženy máme. Ale udivuje mě, že na některých kandidátkách nejsou skoro vůbec.
Může to být dané i tím, že ženy vyšší politika neláká?
To bych neřekla. Je to možná i tím, že ženy se více věnují rodinnému životu, což je limituje časově. Záleží tedy na tom, jak mají soukromý život uspořádaný a jak je partner tolerantní. Myslím si, že žen v politice bude do budoucna přibývat.
Vy jste v tomto ohledu výjimkou. Jste v ostrovském zastupitelstvu, v krajském zastupitelstvu i v Poslanecké sněmovně. Jak se stane, že se ze zdravotní sestry stane takto vytížená politička?
Stála jsem na samém počátku ustanovování regionálních organizací hnutí SPD. Při krajských volbách v roce 2016 jsme kandidovali společně s SPO a neměli představu, do čeho vlastně jdeme. Už tehdy jsme ale získali tři mandáty. Už o rok později byly parlamentní volby, v nichž jsem poprvé získala jeden z pěti mandátů. A to v kraji, kde je pro jeho zisk potřeba minimálně deseti procent hlasů. Když jsem ho obhajovala, tak s hodně velkým respektem. Kdybych někdy dostala nabídku kandidovat ve větším kraji, kde je šance na získání mandátu vyšší, nepřijala bych ji. Doma jsem tady.
Problémy kraje nelze řešit bez vysoké školy, řekl Pavel v Mariánských Lázních |
Máte v politice nějaký strop?
Určitě nemám představu, že budu v politice celý život. Víra v to může být velkým zklamáním. Všichni jednou skončíme. Voliči jednou řeknou, že člověk je okoukaný, nebo přejdou k jiným politickým subjektům. Takže svou politickou budoucnost nechám na voličích. Zkušenosti na všech úrovních jsou ale pro mě osobně velice zajímavé a dají se prokládat a propojovat.
Neláká vás třeba Evropský parlament?
Tam jsem nekandidovala. Byla jsem se v Bruselu podívat. Není to něco, co by mě lákalo. Myslím si, že je to prostředí, které hodně politiků semele. Ale jak se říká: nikdy neříkej nikdy!
Jak by podle vás vypadal ideální Karlovarský kraj?
Kdyby to šlo, trochu bych ho zvětšila (smích). Jsme malí a máme málo obyvatel. To ale není podle mého názoru překážka. Máme totiž spoustu předností, které neumíme prodat. Třeba lázeňství, které zažívá boom a my bychom díky němu mohli mít více turistů a více z něho těžit. Máme ale i celou řadu přírodních krás. Turismus bychom mohli ve větší míře prodávat a víc na něm vydělávat. Budoucnost kraje tedy vidím ve vyhledávané turistické destinaci.
Karlovarský kraj přichází dlouhodobě o obyvatele, nový projekt tomu má zamezit |
Co byste vzkázala lidem z regionu?
Aby nám neutíkali jinam! A když už jdou jinam za vzděláním, tak, pokud mají tu možnost, aby se do kraje vraceli zpátky. Kdyby se rozhodli utéct všichni, nemohl by kraj růst a rozvíjet se. Samozřejmě záleží na tom, aby se vzdělanost propojila s pracovním trhem. Protože jinak budeme klesat a klesat.
Cestovní ruch, v němž vidíte budoucnost kraje, ovšem nikdy nenabídne absolventům takové peníze, jako průmysl. Takže vyváženost mezi průmyslem a turismem tak jako tak potřebujeme.
Ideální by bylo, aby platové podmínky v cestovním ruchu a lázeňství odpovídaly tomu, co je v jiných regionech. Problém vidím i v tom, že v kraji není vysoká škola zaměřená na cestovní ruch, medicínu či fyzioterapii. Daly by se tady studovat i cizí jazyky. Prostě vše, co se dá propojit s cestovním ruchem. Problém je, že zaměstnavatelé dobře vědí, jaké jsou platy v regionu. Vědí, že nemusí nabídnout víc. Je přitom nanejvýš logické, že mladí lidé chtějí mít svou práci dobře zaplacenou.
