V současné době si rozhodně příliš volného času neužije. Stíhá zasedání Poslanecké sněmovny, jednání krajského zastupitelstva, stínové vlády a do toho se ještě věnuje předvolební kampani. Najít termín pro předvolební rozhovor tedy nebylo vůbec snadné.
Do voleb jdete s mottem Jana lvice, Jana bojovnice. Nestálo by za to rozšířit ho ještě o Jana údernice?
Lvice a bojovnice bohatě stačí. Ale je pravda, že já se snažím jet pořád naplno, ani v běžném čase neumím moc odpočívat. Teď před volbami je to samozřejmě ještě horší. Sehnat mě je někdy těžké, ale opravdu se velmi snažím dostát všem svým slibům.
Nakolik vás oficiální předvolební slogan vystihuje?
Myslím, že jsem to přesně já. Jsem opravdu bojovnice. Když jsem byla před mateřskou dovolenou tři roky ve vedení kraje, snažila jsem se dělat svou práci s plným nasazením a odpovědností. V době, kdy ve vládě bylo hnutí ANO, jsem za kraj tvrdě bojovala a mnoho věcí se podařilo: tři nové úseky D6, Císařské lázně, policejní a vojenská škola. Ono to ale mnohokrát není jednoduché. Ministři teď dobře vědí, že se nůžky rozevírají, že náš kraj potřebuje nejvíc pomoc. Ale častokrát zůstane jen u slov. Řada ministrů navíc lobbuje za kraj, z něhož pochází. A to mi hrozně vadí. Proč velké projekty z nedávné doby směřovaly třeba do Plzeňského či Jihomoravského kraje? Proč ne do Karlovarského? Vláda by je měla směřovat do regionu, který má špatné ukazatele a který potřebuje pomoc nejvíce. A to se neděje.
Jak by se to podle vašeho názoru mohlo změnit?
Tak jak se do regionu podařilo přilákat polygon automobilky BMW, což byla první vlaštovka, by se v tom mělo pokračovat. Například Sokolovská uhelná měla připravené pozemky na takzvanou gigafactory. Projekt v rámci fondu spravedlivé transformace ale skončil asi na jedenačtyřicátém místě, což mě velmi překvapilo. Že nebyl vybrán mezi ty strategické. Podle mého názoru musí být tlak na to, aby CzechInvest, pokud přijde investor, jej primárně směřoval do takzvaných strukturálně postižených krajů.
Sem se nikdy nedostanete. Podívejte, jak budou v Česku testovat autonomní BMW |
Chápu, že vláda upřednostňuje investory s přidanou hodnotou. A souhlasím s tím. Ale ministrovi průmyslu a obchodu jsem řekla, že by bylo žádoucí směřovat je právě do těchto regionů. Tehdy jsem v poslanecké sněmovně trochu i křičela. Na to konto mi zavolal jeden vládní poslanec s tím, že v rámci zákona o liniových stavbách dá pozměňovací návrh, že tři strukturálně postižené kraje budou celé strategickým územím. Aby investoři měli výhodu a měli důvod rozhodnout se do nich se svými projekty jít. Bohužel to dopadlo tak, že v Karlovarském kraji byla schválena strategickým územím pouze průmyslová zóna u Chebu.
Jakou roli v tom sehrává kraj?
Klíčovou. On je tím partnerem pro ministry a vládu. Kraj připomínkuje všechny zákony a vyjadřuje se k nim. A má zákonodárnou iniciativu. Má zkušenost je ovšem taková, že i když využije své zákonodárné iniciativy, sněmovna ji většinou nikdy neprojedná. Ve svém funkčním období jsem předložila iniciativu v oblasti školství. Neprojednáno. A teď tam byl návrh, aby krajský soud byl v Chebu. Taky neprojednáno. Kraje se vyjadřují i k jakýmkoliv vyhláškám a zákonům v rámci připomínkového řízení. Každý ministr by se měl snažit všechny připomínky vypořádat. Popřípadě by je na vládě neměl schválit, pokud je u materiálu dodatek, že zásadní připomínka nebyla vypořádána. Jak ale dění sleduji, v mnoha věcech tam z našeho kraje připomínky nejsou. Například žádná připomínka ke konsolidačnímu balíčku, důchodům a rozpočtovému určení daní obcí. Kraj má v tomto ohledu velice důležitou roli.
Vy už s vedením kraje máte zkušenost. Ve světle toho, o čem nyní mluvíme, máte chuť do této řeky vstoupit i podruhé?
Práce mě po celé tři roky naplňovala. Měla jsem radost v okamžiku, kdy se některé věci podařilo pro kraj vybojovat. Nemusím říkat, že je to práce časově velmi náročná, ale především velmi zodpovědná. Určitě bych chtěla, aby se kraj posouval dál. Do voleb jsem šla, takže chuť do toho určitě mám. Chci bojovat za lidi. Vnímám to tak, že když jdu do politiky, skládám tím lidem slib, že budu hájit jejich zájmy, pomáhat jim. Osobně mi moc pomáhá, když se s nimi bavím, a ptám se na jejich pohled. Řada z nich má problémy a nikdo jim nechce pomoct.
A vy byste byla takovou jejich ombudsmankou?
Nevím, jestli to nazývat takto. Nikdo nemůže pomoct všem. Ale jsou věci, kde pomoct mohu a vždy se o to maximálně snažím. A mám vždy radost, když jim pomoct dokážu. Ještě když jsem byla hejtmankou, tak se na mě často lidé se svými problémy obraceli. A pak přišli s tím, že jsme byli první, kdo jim pomohl.
Vy to máte letos „rozjeté“ na více frontách. Kandidujete do kraje i do Senátu. Kdybyste uspěla v obou, jak moc velké by to pro vás bylo dilema?
Předně musíme počkat, jak dopadnou volby a po nich i povolební vyjednávání. Stačí se podívat na situaci před čtyřmi roky, kdy ANO vyhrálo, a přesto skočilo v opozici. Vlastně jsme ani nedostali šanci utvořit krajskou vládu. Tenkrát jsme ten vývoj respektovali, ale já jsem připravena udělat maximum, aby se to letos už neopakovalo.
Politikům klesne při kumulaci funkcí plat. Útok na nejnižší pudy, řekl Birke |
Pokud byste ale byla před tu volbu postavena. Hejtmanka, nebo senátorka?
Když se podíváte na kandidátní listiny, je v republice více lidí, kteří kandidují jako lídři krajských kandidátek i do Senátu. Není to tedy nic ojedinělého. Ale jak říkám, počkejme, co řeknou voliči. Ostatně byla jsem to já a hnutí ANO, které předložilo a prosadilo zákon o kumulaci odměn politiků, takže když to někdo chce dělat, nebude za to pobírat dvě odměny.
Mimochodem, když se podívám do zákonodárných sborů, tedy do Senátu a Poslanecké sněmovny, tvoří krajské zastoupení v těchto orgánech za ANO tři ženy. Je to trend ANO?
Neříkala bych tomu trend, ale jsem za to ráda. Žena politička kolikrát vidí to, co nevidí muži, ale i naopak. Myslím si, že je dobře, že ženy v politice jsou. Jsou asi i víc vidět, ale mají to těžší v tom, že když udělají chybu, je víc vidět i ta. Jsem ráda, že se u nás ženy prosazují i bez kvót nebo nějakého nařízení shora.