Neúspěšná kandidátka na prezidenta Terezie Holovská podala žalobu Nejvyššímu správní soudu minulý týden. Zpochybňuje v ní registraci do prezidentských voleb Hynka, Vratislava Kulhánka, Mirka Topolánka, Marka Hilšera i Petra Hanniga (celý článek čtěte zde).
Vadí jí, že někteří poslanci či senátoři v prezidentské volbě podpořili více uchazečů, což je podle některých ústavních právníků nepřípustné. Sama serveru iDNES.cz sdělila, že tímto krokem chce vyvolat diskusi o tom, co je a není možné v prezidentských volbách.
Hynek upozornil na to, že kdyby Nejvyšší správní soud stížnosti vyhověl, tak by tím zpochybnil stanovisko ministerstva vnitra, které již v minulosti dalo dobrozdání, že v prezidentských volbách může jeden poslanec či senátor podpořit více kandidátů.
„Pokud by se tvrdilo, že není přípustné, aby jednotlivý poslanec nebo senátor navrhl více kandidátů, tak chybí zákonná opora postupu. Není zde stanovená žádná podmínka časové datace, nelze vycházet z data podání,“ vysvětlil Gerloch.
Sám je přesvědčen o tom, že stejně jako občan může i poslanec nebo senátor podepsat petici vícero adeptům do prezidentských voleb. S tím souhlasí i Hynek, podle něhož je jeho přihláška do voleb v pořádku.
Pavlíček s tímto výkladem zákona nesouhlasí
Naopak jiný názor má odborník na ústavní právo Václav Pavlíček. Jak sdělil serveru iDNES.cz, přiklání se k původnímu stanovisku ministerstva vnitra, podle něhož nikdo z poslanců nebo senátorů nesmí podpořit zároveň více prezidentských kandidátů.
„Jednak to vyplývá přímo ze zákona, ale vyplývá to i z logiky věci. Nemůžu navrhnout někoho a zároveň mu zmařit jeho kandidaturu tím, že mu navrhnu protikandidáta,“ shrnul Pavlíček.
Podle něj by se nic nestalo, kdyby Nejvyšší správní soud do voleb kandidáty, jimž se podepsali stejní poslanci nebo senátoři nepřipustil. Pokud by někdo z nich podal stížnost Ústavnímu soudu, tak by pak prý o ní dotyčný orgán rozhodoval.
„Ustanovení je jednoznačné. V souladu s ním před pěti lety ministerstvo vnitra také rozhodlo a podle mého názoru stejný orgán při nezměněném textu zákona nemůže popřít své předchozí stanovisko,“ poukázal Pavlíček na rozpor, kdy ministerstvo vnitra v minulé prezidentské volbě deklamovalo, že jeden zákonodárce smí podpořit pouze jednoho prezidentského kandidáta. Pavlíček dodal, že měnit stanoviska může soud, ale úřad by měl být v zájmu právní jistoty ve výkladu stabilní.
Hynek je připraven podat ústavní stížnost
Na tiskové konferenci také Hynek upozornil na to, že Holovská se také chtěla prezidentských voleb účastnit, nicméně přihlášku podala sama a podpořila ji petičním archem s jediným podpisem, a to svým. Podle ministerstva vnitra tedy nesplnila podmínky, protože se jí nepodařilo sehnat podporu ani 50 tisíc občanů, ani dvaceti poslanců, ani deseti senátorů.
Kdo má dostatek podpisů?Kandidáti, kteří odevzdali přes 50 tisíc podpisů občanů: Kandidáti, kteří odevzdali dvacet podpisů poslanců, nebo deset podpisů senátorů: |
Senát Nejvyššího správního soudu se již celou věcí zabývá a měl by o ní rozhodnout do 14. prosince.
Hynek zmínil, že pokud by Nejvyšší správní soud vyškrtl jeho kandidaturu do prezidentských voleb, tak podá žalobu Ústavnímu soudu.
Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna dříve uvedl, že žalobu může podat jen ten, kdo nebyl k volbám připuštěn, a pouze proti tomuto rozhodnutí.
„Nemůžete podat správní žalobu ve věci někoho jiného. Kandidát se může bránit proti tomu, že nebyl zaregistrován, ale nelze podat žalobu na to, že byl zaregistrován někdo jiný,“ uvedl.
„Pan náměstek má jistě svůj názor, ale není soudem,“ reagoval na Mlsnovo tvrzení předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Sám nechtěl komentovat, jestli žaloba je přípustná, nebo není.
Ministerstvo vnitra zatím eviduje devět registrovaných kandidátů na prezidenta. Tři z nich kandidují s podporou více než 50 tisíc občanů, jedná se o Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a Miloše Zemana. S podporou deseti senátorů pak kandiduje i bývalý velvyslanec Pavel Fischer.
