Začněme od začátku. Co mladého muže přivede k tomu, aby kandidoval v komunálních volbách?
Zájem o veřejné věci. To, že chce, aby město, ve kterém žije, fungovalo. A jak jinak, než se k tomu postavit čelem a sám do té politiky vstoupit? Nebylo to ale ze dne na den. Já jsem se už předtím o všechny tyto věci zajímal. Na městském úřadě jsem několik let pracoval, měl jsem na starosti odbor regionálního rozvoje. Do toho jsem byl hodně spolkově činný člověk.
Volební rádce iDNES.cz |
Co tím myslíte?
Byl a pořád jsem členem oddílu atletiky. Závodil jsem za Pacov, pořádám různé věci. V tu dobu jsem vystupoval také v ochotnickém sboru. S městem Pacov je navíc moje rodina sžitá už po staletí, máme tam kořeny po několik set let. A jak říkám, jak jinak město posunout kupředu, než vlastní aktivitou.
Později jste se z komunální politiky přes krajskou posunul až do politiky celostátní. Měl jste takové ambice od začátku?
Neměl. Všechno se ale vyvíjí. Já jsem do politiky vstoupil už téměř před dvaceti lety. U mě je ohromnou výhodou, která mi v poslanecké a ministerské práci hodně pomáhá, že mám veliký rozsah. Mám za sebou řadu úspěšných projektů v různých odvětvích. Od stavebnictví přes provozování školství, odpadového hospodářství, energetických projektů po lesnictví. Rozhled, který si jako starosta vybudujete, je určitě ku prospěchu. Protože celostátní úroveň funguje mnohdy velmi podobně, akorát ty věci jsou větší.
Lukáš Vlček
|
Je tedy podle vás právě bývalý starosta nejlepším možným poslancem či členem vlády?
Máte praktické zkušenosti, což řada kolegů v politice mnohdy nemá. Když se vedle toho nebojíte vzdělávat, učit se, není to vůbec špatná predispozice. Já mám vzdělání v obchodním právu, politologii, sociologii, vystudoval jsem ekonomii, řadu manažerských kurzů. A tato kombinace vzdělání, zájmu a praktických zkušeností je podle mě výhodou.
Ministrem průmyslu a obchodu jste se po Jozefovi Síkelovi stal loni v říjnu. Co k tomu bylo zapotřebí?
Dvacet let tvrdé práce. (usmívá se) Ne, podívejte, nechci to zlehčovat. Je to krásný příklad toho, že žijete ve státě, kde – když na sobě budete pracovat, budete se vzdělávat – tak i když jste z malého města, může se z vás stát ministr. Ve Velké Británii je to nemyslitelné. Pokud nejste z dobře situované, bohaté rodiny, nemáte ty nejlepší univerzity, tak je to nemožné. V České republice to jde. A já jsem hrdý, že tomu tak je.
Vy se nikdy netajíte vaším kladným vztahem k Vysočině. Vnímáte se jako patriot?
Jako velký patriot. Jsem velmi rád, že můžu žít tam, kde žiju. O to víc si toho vážím, když hodně cestuji se svým týmem po světě. A vidím, jak svět funguje. Tady je klidno, bezpečno, čisto... Je tady práce, dostupné školy, zdravotnictví, fungující spolky. Je samozřejmě řada věcí, které musíme zlepšit. Ale já jsem hrdý na to, kde žiju. A je to i součástí mé práce. Přece jen, jsem zvolený poslanec za Vysočinu. A k Vysočině se hrdě hlásím a prosazuju ji, kde to jenom jde.
Na Pacov tedy nedáte dopustit?
No jasně. Mám tam rodinu, dvě malé děti, přátele, a když to jen jde, snažím se tam být. Můj domovský region má skvělou strategickou polohu, je uprostřed republiky. Do Prahy je to zhruba hodina cesty, do Brna hodina a čtvrt, do Českých Budějovic padesát minut. Je to klidné, hezké, bezpečné místo, věci tam fungují. Věřím, že jsem se na tom patnáct let nějak podílel. Takže není lepší místo na žití než můj domovský region.
I tak však mluvíte o tom, že je po třeba řadu věcí zlepšit. Které problémy Vysočinu trápí nejvíce?
Určitě je třeba rozvíjet podnikání nebo přivádět firmy do regionu. Aby tady byla dobře placená pracovní místa. To je první důležitá věc. A druhá jsou fungující veřejné služby. Vysočina je regionem malých obcí, takže jsou důležité služby jako školství, zdravotnictví, veřejná doprava. A třetí věc, která je s Vysočinou velmi úzce spojena, je kvalita životního prostředí. Přece jen, Vysočina je nejen zemědělský kraj, ale i zásobárna pitné vody pro několik milionů obyvatel.
 |
Jak to můžete ovlivnit?
Já sám mám tu čest se podílet na řadě velmi důležitých projektů, jako je například stavba nových bloků v Dukovanech. Jsou to investice do energetické infrastruktury, investice do dálniční infrastruktury a silničních staveb. Nebo právě přivádět nové investory na Vysočinu, to je moje práce.
Předvolební průzkumy pro parlamentní volby
Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS
Často zmiňovaným problémem Vysočiny je odliv mladých lidí...
To vnímám jako jeden z nejpalčivějších problémů Vysočiny. Mladá generace z regionu odchází. Proto jsem záměrně zmínil ta témata. Prostě: mladý člověk tu musí najít adekvátní práci a mít dostupné služby. Naše velká konkurenční výhoda oproti Praze je, že nemáte problém dát dítě do školky. V Praze kolikrát cestujete denně hodinu přes celé město. To se na Vysočině neděje. Dostupnost je tady velmi dobrá, i lékařů a tak dál. Tyto výhody je třeba udržet. Tím, že cestuji hodně po firmách – za jeden den navštívím třeba i tři – všude slyším to samé: nejsou lidé. Potenciál je tady veliký, jenom musíme dělat takové věci, aby mladí měli důvod na Vysočině zůstávat.
Nejsou lidé? Přitom Vysočina má jednu z nejmenších nezaměstnaností v Evropě. Co tedy můžete udělat víc?
V průmyslu nebo obecně v místech, kde se tvoří pracovní místa, je potřeba investovat do technologií. Tím se rozšíří i nabídka lépe placené práce. Cítím, že by Vysočina dokázala absorbovat ještě větší počet zaměstnanců nebo lidí, kteří by zde mohli pracovat. O to více by se dařilo firmám, o to více by ty firmy přinášely další hodnotu kraji. Ten lidský faktor a investice do lidí jsou to nejzásadnější.
Je třeba klást důraz na duševní zdraví, říká lídryně Pirátů na Vysočině |
Hodně firem často mluví o tom, že je potřeba změnit systém školství. Souhlasíte s tím?
Ano. Systém školství se musí změnit v tom smyslu, že nabídka musí více odrážet poptávku průmyslu. Chybí nám velká řada technických přírodovědných profesí. Rolí státu, jak to vnímám já, je ještě více prohloubit komunikaci mezi státem a podnikateli. Aby vznikly podobné projekty duálního vzdělávání jako nyní akademie Agrostroje v Pelhřimově. Firmy jsou ochotny do toho investovat nemalé množství peněz. Jen potřebují mít do budoucna takové politiky, kteří s nimi budou hovořit. Já osobně se o to snažím velmi intenzivně.
Před čtyřmi lety Starostové kandidovali společně s Piráty. Ti se pak na vás hodně zlobili, že byli vaši kandidáti voliči vykroužkovaní. Jak to vnímáte zpětně?
Nevnímám to nijak, byl to fakt. Lidé se tak rozhodli a dali nám důvěru. Prostě to tak chtěli.
Společná kandidatura s Piráty byla tentokrát nemyslitelná?
STAN se za ty čtyři roky ohromným způsobem posunul kupředu. Jasně jsme ukázali, že umíme hrát první ligu. Nejsme jen regionální hnutí. Dokážeme být nejen starosty, krajskými lídry, ale můžeme být úspěšní i celostátně. Za nás byla jasná volba, že do toho jdeme samostatně.
Jak vnímáte předvolební průzkumy?
Podívejte, odhady jsou různé. Ale vláda ANO, komunistů a SPD? Tady na Vysočině vidíme, jak si dávají politické úplatky. Zastupitel Koten má dvě práce, dva platy, a reálně nevidím, že by něco dělal. Má vést nějaký výbor a ten se neschází. S námi téměř nekomunikují. Takže ať si to každý zhodnotí po svém.
Rozhovory s lídry
|
S kým byste si po volbách dokázal představit spolupráci?
My jsme to řekli mnohokrát: za nás určitě ne s ANO, určitě ne s komunisty a určitě ne s SPD a dalšími extremistickými uskupeními, které hlásají vystoupení z Evropské unie nebo z NATO. Tady máme jasno. A s kým naopak ano? Jsou to strany současné vládní koalice.
Mohli byste znovu spolupracovat s Piráty?
Dokázal bych si to představit. Ale sami Piráti musí v budoucí vládě – pokud by ta situace nastala – uvažovat mnohem racionálněji. Hlavně musí dotahovat věci do konce. Musí řekněme méně mluvit a více pracovat. Viděli jsme to u digitalizace stavebního řízení, kdy jsme Ivana Bartoše několikrát upozorňovali, že je potřeba některé věci přehodnotit. Nevyslyšel nás a pak bohužel tento projekt nebyl úspěšný.
A co Motoristé?
Té straně nerozumím, je pro mě velmi nečitelná. Oni jednou říkají tak, podruhé onak. Vlastně jedinou figurou, která tam je, je Filip Turek. Ten je ale v Evropském parlamentu, přitom kandiduje jako jednička.
