Byť se v politice pohybujete už dlouho, původně jste vystudovala zemědělský obor. Věnovala jste se mu někdy?
Vyrůstala jsem na vsi, zemědělství bylo všude okolo, takže volba takto zaměřeného oboru pro mě byla jasná. Navíc mám moc ráda zvířata a přírodu celkově. Po ukončení studia jsem nastoupila do třebíčské firmy AGRO 2000, kde jsem pak tři roky pracovala. A musím přiznat, že mi to dodnes chybí a občas se za kolegy vracím. Myslím, že kdybych nebyla v politice, pracovala bych určitě v zemědělském sektoru.
Monika Oborná
|
Uplatníte zkušenosti z oboru i v politice?
Rozhodně. Byla jsem členkou zemědělského výboru, což mě moc bavilo - viděla jsem problematiku i z druhé strany, nahlédla do legislativních procesů, mohla být zemědělcům nápomocná. A i při svých cestách po kraji se s řadou lidí z tohoto oboru setkávám. Řešíme, co je trápí, co je třeba změnit.
Co podle vás Vysočinu nejvíc trápí právě z pohledu zemědělství?
Máme v kraji čtyři tisíce zemědělských subjektů. A jsou nejlepší v republice, bez nadsázky. Vyprodukují obrovské množství mléka, máme tu plno odchovaného skotu, vypěstovaných plodin. Bohužel jsou ale nyní zemědělci dost zklamaní, cítí se přezíraní. Ostatně za poslední čtyři roky jsme měli nejvíc zemědělských protestů v historii. Musíme se proto pokusit tento sektor opět nastartovat.
Jak toho chcete docílit, pokud tedy ve volbách uspějete?
Hlavně je třeba našim zemědělcům vrátit konkurenceschopnost. Při energetické krizi, v době, kdy okolní státy zastropovaly ceny elektřiny, k tomu totiž u nás nedošlo. Zemědělci a potravináři tak byli znevýhodněni, což se samozřejmě promítlo i do cen potravin. To musíme změnit. Chceme dále zamezit tomu, aby naše producenty válcovaly potraviny ze zemí třetího světa, kde zemědělci nemusejí zdaleka splňovat tolik nařízení a norem jako ti naši. Za mě by ideální stav byl, kdyby se to, co se u nás vypěstuje, tady i zpracovalo a prodalo.
Je to tedy výzva do dalších let?
Jedna z mnoha. Budu-li mít opět možnost působit v zemědělském výboru, chci se této problematice určitě věnovat. Výzvou pro nás ale bude i změna zákona o tržní síle směrem k supermarketům. V Česku jich máme nejvíce na metr čtvereční a bohužel drtí naše potravináře a zemědělce. Uplatňují na ně nátlakové metody. A oni, aby dostali své zboží na pulty, se musí podvolit. Takhle to dál nejde.
 |
Ve Sněmovně končíte druhé volební období. Na co jste za uplynulých osm let hrdá?
Zkusila jsem si roli koaliční i opoziční poslankyně a jako koaliční politik máte pochopitelně víc možností něco prosadit. Co se ale týče vztahu k Vysočině, jsem hrdá na velkou novelu lesního zákona, již jsme prosadili v době kůrovcové kalamity. Hráli jsme tehdy o čas - čas s broukem, a legislativu bylo třeba změnit, než kůrovec vyletí. V té době to byla nejrychleji přijatá novela, což lesníkům hodně pomohlo. A zvlášť těm vysočinským, kteří byli kalamitou silně zasaženi.
Máte ještě nějaký příklad z Vysočiny?
Pomocí pozměňovacího návrhu liniového zákona se mi povedlo přidat do seznamu strategických staveb obchvat Třebíče - v návaznosti na dostavbu bloků jaderné elektrárny Dukovany.
V SPD nikdo nemá ambice být ministrem. Chceme pracovat jako poslanci, tvrdí Koten |
Dostavba Dukovan je velké téma, zásadně ovlivní celý kraj. Na co je teď podle vás potřeba se zaměřit, aby vše šlo hladce?
Pro region to bude obrovský zásah, přijde spousta nových lidí, až deset tisíc. My ale musíme myslet nejen na ně, ale hlavně na stávající obyvatele - aby měli zajištěné bydlení, lékařskou péči, kapacitu ve školách i školkách. Čekají nás obří investice napříč sektory - od silnic a bydlení, přes školství, zdravotnictví až po služby. A chceme samozřejmě také, aby z té změny profitovali naši podnikatelé. V této problematice se angažuji dlouhodobě, není to pro mě jen PR před volbami. Navíc na Třebíčsku žiji, mám zde rodinu, přátele.
Je tedy region na tak velký projekt připraven?
Je nejvyšší čas bavit se o konkrétních věcech. Existuje socioekonomická studie, ta je ale za mě jen velmi obecná a už nestačí. Musíme si jasně říct, do čeho, kdy a kde budeme investovat.
Zmiňujete zajištění lékařské péče; tam ale kapacity chybí už nyní. Jak to chcete řešit, mají-li přijít tisíce nových potenciálních pacientů?
Dostupnost zdravotní péče je problém, o němž slýchám na svých cestách krajem od lidí pravidelně. Nabízíme ale konkrétní kroky, jak to změnit. Chceme prosadit digitalizaci zdravotnictví, dále i telemedicínu, kdy budou možné některé méně závažné věci, třeba předpis léků, konzultovat s lékaři po telefonu. Před pěti lety jsme také navýšili kapacity studia medicínských oborů už teď by tak mělo vycházet víc absolventů. Na Vysočině nám může pomoci i dotační program Rezidenční místa.
Není lepší místo na žití než můj domovský region, tvrdí lídr Starostů Vlček |
Můžete jej přiblížit?
Cílem je motivovat mladé lékaře, aby mířili právě do míst, kde chybí. Třeba do menších měst, jichž v Kraji Vysočina máme hodně. V programu se zdravotníci vzdělávají v rámci specializační přípravy a nemocnice díky zařazení rezidenta získá dotaci, která částečně kryje náklady na jeho vzdělávání. Program byl dlouhodobě podfinancován, my ho ale chceme v budoucnu finančně hodně posílit.
Už jako velmi mladá jste podporovala na mítincích Andreje Babiše, později jste pomáhala i spoluzakládat hnutí ANO. Co vás v tomhle věku k politice táhlo? A proč zrovna ANO?
Vstup do politiky nebyl můj plán, věnovala jsem se spíš studiu. Na naši školu ale tehdy přijel na seminář právě pan Babiš. Hovořil o zemědělském sektoru, v závěru ale zmínil i vizi založit hnutí a změnit politické poměry v zemi. Hned mě zaujalo, jak uměl věci pojmenovat. Nabídl změnu a mě se ta změna líbila.
Rozhovory s lídryTímto rozhovorem pokračuje představení hlavních stran, jež v říjnových volbách usilují na Vysočině o křesla ve Sněmovně. Pořadí určil výsledek posledních sněmovních voleb a u stran, které v nich tehdy nekandidovaly, průzkumy veřejného mínění. Příští díl se zaměří na krajskou lídryni SPOLU Evu Decroix. |
Co následovalo?
Začínala jsem v komunální politice, v zastupitelstvu v Náměšti nad Oslavou. To byla skvělá zkušenost. Všem mladým lidem doporučuji, aby si to zkusili, dá se tam hodně naučit. Poté jsem pracovala pro Věru Jourovou, tehdejší ministryni pro místní rozvoj, a postupně následovaly další kroky, jež mě dovedly až do Sněmovny.
Hnutí ANO je vnímáno spíš jako strana, která cílí na starší občany, hlavně seniory. Myslíte, že dokážete zaujmout i mladší ročníky?
Rozhodně máme co říct i mladým lidem. Máme jich u nás hodně, perfektně funguje i naše Mladé ANO, hlásí se pořád noví členové. A vidím za poslední roky i obrovský posun na našich akcích. Na stánek za námi chodí čím dál víc mladých. Chtějí diskutovat, ptají se. A když přijedeme někam do škol, na festival a na různé akce s panem Babišem, mezi mladými lidmi je o něj opravdu veliký zájem.
Když je řeč o mítincích a akcích - při své kampani jste projela všech 704 obcí v kraji. S čím se na vás lidé nejčastěji obracejí?
Hlavně lidé na venkově mají podle mě pocit, že na ně vláda kašle. Ruší jim pošty, spádové úřady práce, policejní stanice a jako třešnička na dortu je převod financování nepedagogických pracovníků na obce. Školy a obce jsou tím neúměrně zatíženy. Ale mám-li být stručná, tak většinu lidí - od seniorů po mladé rodiny - trápí prostě zdražující se život. Potraviny, energie, bydlení, nebo třeba výbava do školy. Není možné, aby takto žili lidé, co pracují, nebo celý život pracovali. My jim život musíme zlevnit.
Je třeba klást důraz na duševní zdraví, říká lídryně Pirátů na Vysočině |
Jak toho chcete docílit?
Začít musíme u energií, to je základ, který se propisuje do cen všeho ostatního od potravin po služby. To bude první, na co se vrhneme.
Zakončeme rozhovor nějak pozitivně. Jak trávíte volný čas, čemu se ráda věnujete?
Vyrostla jsem na vesnici, takže mám blízko k přírodě. Ráda chodím na procházky, v lese si vždy skvěle vyčistím hlavu. V zimě, když počasí dopřeje, vyrážím na běžky, v létě na kolo, ráda houbařím. Jinak ale moc času není, práce mi ho zabere opravdu hodně.
