„Jsem asi naivní, ale skutečně jsem politiku vnímal jako službu. A zrovna tak povolání lékaře,“ tvrdí dvaasedmdesátiletý náměstek pro rozvojové činnosti Nemocnice Pelhřimov. „Velmi mně vždy vadilo, že nejsme schopni se vzájemně poslouchat, domlouvat se a že mnohdy věci zbytečně hrotíme,“ pokračuje lídr aktuální kandidátky SOCDEM pro krajské volby na Vysočině Jiří Běhounek. „Bohužel mám velmi nepříjemný pocit, že to není lepší. Naopak, rok od roku horší.“
S pozicí hejtmana máte bohaté zkušenosti. Je nějaké rozhodnutí, jež zpětně považujete za chybné, ze kterého byste se případně rád poučil?
Promiňte mi mou troufalost, ale s odstupem času – když si probírám různé situace – nenacházím rozhodnutí, které bych považoval za vysloveně chybné. Možná bych některá, ve světle současných znalostí, korigoval, ale z pozice hejtmana zásadně neměnil. Je jediná věc, jíž trochu lituji: a to, že jsme ztratili deset roků řešením centrálního železničního uzlu v Jihlavě. Až nyní dochází na realizaci původní myšlenky.
Když už zmiňujete dopravu, jak jste spokojený se stavem infrastruktury v kraji?
Podle mého názoru jde o dvě záležitosti, které se úzce prolínají. Dálnice, silnice I. třídy a železnice se daří řešit, viz konečně ukončená rekonstrukce D1 a fáze příprav VRT – vysokorychlostní tratě. Vyžaduje to trvalá jednání a ta probíhala. Přes zahájení a mnohde dokončení obchvatů měst mám pocit, že jsme mírně ustoupili od rekonstrukcí a oprav především silnic III. třídy v naší gesci. Nové zastupitelstvo by mělo silnicím II. a III. třídy – kromě akcí spojených s dostavbou jaderného zdroje tzv. „návozové trasy“ – věnovat náležitou pozornost a trochu zrychlit přípravu i stavby.
Jak se podle vás v uplynulém období Kraji Vysočina dařilo?
Jsem přesvědčen, že přes problémy spojené s pandemií covidu-19 a následně diskuse okolo zadržených peněz u Sberbank se zastupitelstvu dařilo. Přestože občas byly diskuse živější, směrování a věcnost jednání se v zásadě udržely tak, jak jsem byl zvyklý.
Jiří Běhounek
|
Najdete dvě tři věci, za něž je možné končící krajské zastupitele pochválit?
Jsem rád, že se atmosféra „evoluce“ přes všechna dosavadní zastupitelstva Kraje Vysočina udržela. Nepřišly žádné zvraty či zásadní změny směru vývoje kraje. Dojednal se vždy rozumný rozpočet a podařilo se realizovat naplánované akce. Trvalá podpora dalších bloků EDU přinesla ovoce. Rovněž se pokračuje v transformaci ÚSP sociálních služeb. Takže za věcné řešení úkolů kraje zastupitelstvo pochvalu zaslouží.
A naopak, dva tři nejzásadnější problémy, které se nepodařilo vyřešit?
Přes enormní snahu a při mnoha překážkách se nepodařilo dokončit VDV – tj. komplexní fungování Veřejné dopravy Vysočiny. Věřil jsem, že v oblasti zdravotně-sociálního pomezí a vazby fungování sociálních věcí a zdravotnictví budeme v kraji dál. A jsem přesvědčen, že je nutno intenzivně pokračovat v řešení této oblasti. Trochu mě mrzí, že naši zemědělci nebyli v úplném centru pozornosti, protože pro Vysočinu jsou velmi důležití.
Ze své praxe máte hodně blízko ke zdravotnictví. Jak moc podle vás Kraj Vysočina trápí nedostatek lékařů: praktiků, pediatrů, stomatologů či dalších odborných lékařů? Co pro ně kraj může udělat?
Bohužel, současná situace je stále složitější. Trápí nás nejen nedostatek lékařů, ale i sester a dalších profesí. Kraj Vysočina má velké množství různých programů podpory: náborové příspěvky, stipendia, zajištění bydlení, péče o děti ve školkách i školách a další. Ale nestačí to. Dokud to stát nepochopí a zdravotním pojišťovnám neumožní diverzifikovat platby tam, kde není dostatek lékařů, v jejich prospěch, samosprávy více nezmůžou.
V Jihlavě roste Horácká aréna, kterou výrazně finančně podpořil Kraj Vysočina. Jak tuto multifunkční halu vnímáte?
Můj názor je jednoznačný, neměnný a dlouhodobý. V současné realitě je Kraj Vysočina samosprávným územím s centrem v Jihlavě. Pokud chceme kraj dále rozvíjet, je potřeba podporovat všechna města i obce. Ale dominantní jednu stavbu v Jihlavě, centru kraje – arénu – je třeba vnímat jako něco, co je pro celý kraj. Proto jsem multifunkční arénu vždy podporoval a podporuji. Podle mě to musí být stavba pro celý kraj a podle schopností provozovatelů i pro celou republiku. Právě možnost různorodého využívání je její nejsilnější stránkou a je třeba takto na možnosti jejího využití nahlížet. Jsem velice rád, že zastupitelstva Kraje Vysočina měla odvahu podpořit Vysočina Arenu (v Novém Městě na Moravě – pozn. red.), která přinesla slávu celé České republice, a nyní i Horáckou arénu.
Vysočina přišla svojí nedbalostí o 600 milionů, zlobí se lídryně Přísahy |
Důležitým tématem je příprava stavby dvou nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Co vše Kraj Vysočina bude v příštím volebním období muset nachystat, aby bylo vše připravené?
K tomu mám velmi podobný přístup jako v předchozím případě: vždy jsem dostavbu podporoval. Společně s mnoha dalšími subjekty jsme pracovali v poradním orgánu zastupitelstva kraje – Komisi pro dostavbu jaderného zdroje – již přes deset let. Ukazuje se, že když se jde za cílem, dlouhodobě lze výsledku dosáhnout. Nyní nás čeká realizační fáze – velmi intenzivní projektová, ale i stavební příprava silnic a řešení dopravy všech komponent. S tím spojené otázky socioekonomických dopadů do celého regionu, což bez jasné koncepce a hlavně podpory státu kraj sám neutáhne. Bydlení, zdravotní péče, sociální oblast, školství a tak dále. Je třeba to již nyní připravovat při předpokladu nárůstu počtu pracovníků o 3 až 5 tisíc a jejich rodin. Vedení kraje musí být v této části vůči státu velmi aktivní.
Jak vnímáte alternativní zdroje elektřiny? Na Vysočině se hodně počítá se stavbou větrných elektráren. Co tomu říkáte?
Vývoj nelze zastavit a jsem rád, že vzniká tzv. větrná mapa možností umístění vrtulí. Bylo by neskutečnou chybou, kdybychom cenný a nenahraditelný krajinný ráz, již takto kůrovcem těžce zkoušený, ještě více zhoršili. Takže ano, ale citlivě. Není tady mořské pobřeží, například Severního moře.
Na co byste se v příštích čtyřech letech rád zaměřil? Kde vidíte Achillovu patu Kraje Vysočina?
Trvale se věnuji zdravotnictví a informačním technologiím, zemědělcům. V tom, pokud voliči uznají, že se mám ještě angažovat, bych chtěl pokračovat. Ale ve funkci hejtmana máte mnohem širší záběr. Nevidím nyní vámi dotazovanou Achillovu patu, ale pokud by převážily v zastupitelstvu kraje animozity a spory, bylo by to pro kraj špatně. Zde nemáme kopírovat celostátní politiku.
V minulosti jste působil jako lékař, ale byl jste v městském i krajském zastupitelstvu či radě, dokonce i v Poslanecké sněmovně. Nejste politikou přesycen?
Moje působení ať posoudí jiní. Ale věřte, že kdybych toho měl „dost“, neangažuji se.
Vybudujme na Vysočině lékařskou fakultu, volá volební lídr komunistů Vrzal |
V roce 2021 jste působil jako místopředseda tehdejší ČSSD. Jak jste spokojen s tím, jak se SOCDEM daří nyní pod Michalem Šmardou?
Celou dobu jsem nebyl členem ČSSD a mnohé jsem ustál. Když bylo ČSSD špatně, vstoupil jsem a snažil se poctivě pracovat. Bohužel, dopadlo to, jak dopadlo. A říkat, že se SOCDEM daří, není namístě. Přesto jsem neodešel ani nezměnil dres a rozhodl se na závěr kariéry ještě jednou kandidovat.
Jak jste vnímal, že v evropských volbách pod hlavičkou ČSSD (ale coby Česká suverenita sociální demokracie) kandidoval Jiří Paroubek? Nebylo chybou se tradiční značky vzdát?
Myslím, že se SOCDEM značky nevzdala, ale asi neměla ČSSD hlavičku dostatečně právně ošetřenu. Angažmá paní Volfové a Paroubka nekomentuji.
Co říkáte na prodej lidového domu v Jihlavě – vily ve Vrchlického ulici, která byla dlouhé roky sídlem vaší strany v kraji?
Při nedostatku peněz na opravu a další rozvoj budovy je prodej logickým důsledkem stavu financí strany.
