„Snažil jsem se ve své funkci odvádět tu nejlepší práci. Po celou dobu jsem se učil, a naučil jsem se toho hrozně moc. A vím, že když se to podaří a já budu pokračovat, tak to pro mě bude ještě mnohem náročnější etapa než ta, kterou jsem teď zažil,“ tvrdí čtyřiapadesátiletý rodák ze Znojma, který se však v deseti letech přestěhoval s rodinou do Jihlavy. „Jedno období bych ještě jako hejtman určitě rád zůstal, ale závislý na tom nejsem,“ dodává.
Vítězslav Schrek
|
Vysočina má za sebou čerstvě zátěžovou zkoušku v podobě nepříznivého počasí a hrozících povodní. Po dramatickém víkendu by se situace konečně zvolna uklidňuje, jak podle vás kraj napjatou situaci zvládl?
Myslím, že dobře. Původní informace byly hodně dramatické, původní propočty vodohospodářů, například co se týká Sázavy, měly v některých momentech skutečně až katastrofickou podobu. Obava ze zvládnutí byla v tu chvíli obrovská. Nicméně od prvního okamžiku začaly v kraji fungovat všechny povodňové orgány, především jsem svolal povodňovou krajskou komisi, kterou jako hejtman řídím. A musím říct, že všichni, kteří byli její součástí, věděli přesně, co mají dělat. Provedli jsme všechny nezbytné kroky a vše fungovalo velmi dobře.
Vyrazil jste se na některá ohrožená místa osobně podívat?
Mojí role je především řídit povodňovou komisi, ale ano, vyrazil jsem i do terénu. Byl jsem například v Havlíčkově Brodě, kde hrozil povodňový stupeň vysoce nad trojkou, nicméně hrozba se naštěstí nenaplnila. A v sobotu jsme potom zaznamenali nepříjemnou situaci v Bítovčicích u Jihlavy, kde muselo být dokonce několik lidí evakuováno, tak tam sem se jel také podívat.
Varování přicházela už několik dnů předem ze všech možných stran, což na někoho mohlo působit jednak hodně depresivně, ale místy až hodně přehnaně...
Já myslím, že lidé na Vysočině jsou v tomhle směru velmi rozumní. Řekl bych, že situaci pochopili přesně, vnímali, že si z nich nikdo nedělá legraci, ale ani v nich nechce vyvolat paniku. Sluší se jim poděkovat, že k situaci přistoupili rozumně. Mám z toho velkou radost.
Dá se říct, že jste coby hejtman nejpovolanější osobou, která toho ví o Vysočině nejvíc. Jak si podle vás vede v porovnání s ostatními kraji?
Z mého pohledu to bude vždycky trochu subjektivní, nicméně nějaké to srovnávání přece jen máme. Například co se týká zadluženosti, tak dlouhodobě patříme mezi ty nejméně zadlužené kraje. Celkově co se týká ekonomické situace a kondice, je na tom náš kraje velmi dobře. A to i přesto, že se nám stala ta nepříjemnost se zkrachovalou Sberbank. Nicméně celou částku jsme nakonec získali zpátky, včetně části úroků. A část ještě vymáháme.
Poměrně dlouho to však s uloženými financemi kraje nevypadalo zrovna dobře...
Vyjednali jsme si tehdy kvůli potížím kontokorent ve výši jedné miliardy korun, ale nakonec jsme z něj čerpali pouze jednou, na konci roku. Teď už máme všechno splaceno. A díky daňovým příjmům je nyní kondice kraje velmi dobrá.
Dá se říct, že pro vás byla situace se Sberbank dostatečným poučením? Budete příště opatrnější?
Poučení to bylo obrovské! Ono je ale také potřeba říct, že Kraj Vysočina si nikdy nezřídil konto přímo ve Sberbank, měl zřízené účty ve Volksbank, která je rakouská (byla bankou rakouskou). Jenže ta potom přešla pod Sberbank. My, když jsme nastoupili, tak jsme na tohle téma dlouze mluvili a zůstali jsme kvůli podmínkám, které nabízela jako v té době jednoznačně nejlepší na trhu. Navíc jsme se informovali, dívali se na účetní závěrky a na případná rizika jsme se ptali i u České národní banky, odkud nám přišel e-mail: Podívejte se, je to tak, že my máme Sberbank pod kontrolou, je v naprostém pořádku a nevykazuje nic, čeho by bylo potřeba se obávat. To, co se stalo potom, nikdo neovlivní. Jediné, čím se to dá pojistit, je diverzifikace rizik, což znamená rozložit peníze do vícero bank. A to už dnes máme.
Trváme na tom, aby radní nekumulovali funkce, říká lídryně Pirátů Hajnová |
Pojďme se zaměřit na to, co se vám za uplynulé čtyři roky nejvíc povedlo, na co jste pyšný?
Nerad se chlubím, protože si myslím, že každá chlouba tak trošku smrdí. Ovšem pokud bych měl mluvit za celý kraj a jeho vedení, tak jsme si podle mě skvěle poradili jak s covidem, tak i s uprchlickou a energetickou krizí. V tomhle směru na sebe myslím můžeme být pyšní. Ne vždy se sice mohlo zdát, že se nám to daří, nicméně čas pokaždé ukázal, že obezřetnost, trpělivost a racionální úvaha zafungovaly.
A jak jste například spokojený v oblasti investic?
Samozřejmě, že první dva roky byly složitější a v době energetické krize jsme nevěděli, co se s veřejnými financemi bude dít. Proto jsme v té době pořádně dupli na brzdu, hodně jsme šetřili. Zato následující dva roky jsme pak proinvestovali obrovské peníze do majetku sloužícího veřejným službám, jako jsou školy, nemocnice, kulturní zařízení, muzea, domovy pro seniory... Ty investice jsou rekordní, dosahují jedenácti miliard korun.
Jsme celkově velmi neochotní cestovat. Například když se řekne: ve vaší nemocnici nebude specializované oddělení, budete muset jinam, tak to okamžitě zvedá negativní odezvu. My zkrátka neradi cestujeme, chceme mít všechno u nosu.
A projeví se podle vás i na návštěvnosti kraje. Vysočina nikdy nepatřila k nejvyhledávanějším oblastem. Nebo se pletu?
Z historického pohledu to tak bývalo, to je pravda, ale například letos nás turisti naopak vyhodnotili jako jeden z nejatraktivnějších krajů. To mě opravdu moc těší. Podporujeme turistický ruch. Už taky proto, že tady máme tři památky UNESCO. A dnes také chtějí mladé rodiny na dovolené sportovat, proto jsme výrazně podpořili například i Vysočina Arenu, kde mohou lidé v létě na kola a v zimě na lyže.
Myslím, že vy sám jste velkým propagátorem pohybu...
To je pravda, protože si myslím, že naše společnost je velmi zatížená sedavým zaměstnáním, různými psychickými zátěžemi a minimem času se hýbat, regenerovat. Nikdy jsem nikoho nepoučoval, nemoralizoval, ale tím, jak jsem v minulosti dlouho pracoval se seniory, vím, že ve stáří člověka fyzická kondice hodně ovlivňuje. Proto jsem moc rád, že jsme jako kraj hodně investovali také do sportu. Podpořili jsme stavbu stadionů i bazénů.
Kraj by měl mít rovný přístup ke všem koutům Vysočiny, říká lídr Starostů |
Když už je řeč o sportovištích, jaký je váš názor na stavbu Horácké multifunkční arény? Skutečně potřebovala Jihlava takhle nákladnou halu? Nebylo to trochu dětinské rozhodnutí ve stylu - všichni už ji mají, tak my ji chceme taky?
O zimáku v Jihlavě se mluvilo celá léta. Já jsem členem zastupitelstva Jihlavy nějakých pět období a vždycky se tohle téma probíralo. Prostě jednou to rozhodnutí padnout muselo. A jestli je to stavba megalomanská, nebo ne... Nemyslím si, že by to bylo tak, že všichni ji mají, tak ji chceme taky, já si myslím, že je to spíš ve stylu: Nikdo ještě takovou nemá, tak ji pojďme postavit u nás. Jsme v centru republiky, u dálnice a za pár let by tady měla být i zastávka vysokorychlostní tratě. Podle mě se jednou budeme Horáckou arénou chlubit.
Je pravda, že jsme uprostřed republiky, tudíž právě proto možná nebyla nutná až tak nákladná stavba. Na větší koncert či událost jsme si klidně mohli zajet do Brna, do Prahy, do Pardubic. Všude je to z Jihlavy kousek...
Jenže my jsme celkově velmi neochotní cestovat. Například když se řekne: ve vaší nemocnici nebude specializované oddělení, budete muset jinam, tak to okamžitě zvedá negativní odezvu. My zkrátka neradi cestujeme, chceme mít všechno u nosu. I proto se já na arénu těším. Samozřejmě nás všechny překvapila cena, ale takové bylo zrovna období. Každopádně je to rozhodnutí městského zastupitelstva, nikoliv krajského, takže starost s arénou bude mít vždy jen Jihlava.
Na Vysočině bereme volby jako referendum o vládě, tvrdí lídr SPD Koten |
Pojďme se na chvíli věnovat dukovanské elektrárně. V létě bylo rozhodnuto o stavbě dvou jejích nových bloků. Jak moc se v tom angažoval právě Kraj Vysočina a co to pro něj bude znamenat?
Pro mě je to jeden z nejdůležitějších projektů pro Vysočinu na dalších 50 let. A angažujeme se v tom velmi intenzivně celé čtyři roky. Už před dvěma lety jsem navštívil pana premiéra a požádal ho o dvě věci. Jednak jsme měli určité návrhy, jak by se mělo postupovat z hlediska povolování výstavby, a druhá věc se týkala socioekonomického dopadu na náš kraj. Protože tady nejde jen o obrovskou příležitost, ale i o rizika, na která musíme být připraveni. Kolik přijde v jakých fázích lidí, že nechceme, aby žili někde v buňkách a vznikala tak ghetta, která generují potíže. Většina dělníků může přijet ze zahraničí, někteří i s rodinami, přičemž všichni musí chodit někam k lékaři, k zubaři a jejich děti do školy... Na to všechno musíme být připraveni.
Vraťme se k nadcházejícím volbám, s nimiž souvisejí i setkávání s občany. Zažil jste situaci, že by vám lidé nadávali za některé nepopulární kroky vlády Petra Fialy?
Tomu se nedá vyhnout. Když je člověk členem určitého politického hnutí, musí s tím počítat. Já si tyhle věci ale neberu osobně. Třeba na mě křičí: Zvedáte nesmyslně daně! - A já jim říkám: Nezvedáme, kraj žádné daně nemá. - Vždyť jste zvedli daň z nemovitosti! - Nezvedli, tu můžou regulovat jen obce. My máme ukazovat, jak fungují naše nemocnice, naše školy, domovy... Nás by měli lidé hodnotit podle toho, co jsme udělali pro kraj a co jsme v rámci našich kompetencí udělat mohli. Já taky nejsem ze všech kroků vlády nadšený, na druhou stranu jsem zažil tu vládu předtím a dokážu porovnávat.
Vysočina přišla svojí nedbalostí o 600 milionů, zlobí se lídryně Přísahy |
O vás se všeobecně ví, že jste muzikant, dokonce máte ve své hejtmanské kanceláři soupravu bubnů. Hrajete na ně, když potřebujete vybít zlost a frustraci?
(usmívá se) To je častý dotaz. Ale není to tak, soupravu tady mám proto, že je to nádherné ušlechtilé dřevo a kov, dobře to vypadá. Když mám stres, chodím běhat. A je mi jedno, jestli mrzne, nebo prší. U svých osmi kilometrů si odpočinu. Za bubny si sednu jen málokdy. Ale zabubnoval jsem třeba panu velvyslanci z Velké Británie. Předvedl jsem mu tříminutovou exhibici.
