„Byli jsme ale aktivní opozice, která podávala řadu pozměňovacích návrhů,“ hodnotí uplynulé volební období Martin Kukla. Jednačtyřicetiletý inženýr zastával v letech 2018 až 2020 funkci náměstka hejtmana pro oblast ekonomiky a majetku. Svět financí je mu tedy blízký a právě stagnace investic je podle jeho slov něco, co je potřeba na Vysočině změnit.
Vysočina musela v uplynulých dnech zabojovat s velkou vodou. Povedlo se podle vás zvládnout záplavy dobře?
Naštěstí jsme nepatřili ke krajům, které byly povodněmi zasaženy nejvíce a s jejichž obyvateli nyní velmi soucítíme a přejeme jim hodně sil. U nás jsme měli spíše lokální záplavy, například v Bítovčicích nebo v některých obcích na Žďársku. Šlo hlavně o zatopené sklepy, poškození silnic nebo pády stromů. Každopádně všechny složky integrovaného záchranného systému, zástupci obcí, dobrovolní hasiči a mnozí další si zaslouží za svoje nasazení veliký dík. I díky nim nejsou následky větší. Škody ale musí být teprve vyčísleny a poté bude muset kraj nějak zareagovat.
Martin Kukla
|
Když odhlédneme od záplav a případných nutných výdajů na likvidaci škod – do jakých oblastí by se podle vás mělo na Vysočině více investovat?
Je jich samozřejmě víc, ale určitě musím zmínit zdravotnictví. Na pozvání ředitelů jsem nedávno objel dvě naše největší nemocnice - v Jihlavě a Třebíči. Ptal jsem se na investice, protože v minulém volebním období jsem měl na starosti majetek a finance, tedy včetně generelů a vizí rozvoje v těchto zařízeních. Při návštěvě jsem ale zjistil, že posun je tam jen minimální, a to i přesto, že jsme měli vymyšleno plno věcí. Třeba na parkovací dům a velký pavilon geriatrické péče jsme už chystali studii a byly na to také peníze v rozpočtu. Koalice ale za čtyři roky zvládla udělat jen projektovou dokumentaci. V krajském městě Jihlavě chybí rovněž nová poliklinika či prádelna, což bylo také součástí generelu.
Zdravotnictví, konkrétně lepší dostupnost lékařské péče, je jednou z priorit vašeho volebního programu. Jak toho chcete dosáhnout?
Ovlivnit můžeme třeba množství absolventů zdravotnických škol. Když jsem se bavil s rektorem Vysoké školy polytechnické Jihlava, zjistil jsem, že jsou schopni navýšit průchodnost školy o třicet procent. Díky tomu by vycházelo ze školy více odborného personálu, ten by pak chodil na praxi do našich pěti krajských nemocnic a je šance, že by tam alespoň část těchto absolventů zůstala. Záleží tedy na kraji, zda toto navýšení míst finančně podpoří. Pokud už se k tomu nějak nepostaví stát.
Jak ale řešit nedostatek lékařů, například zubařů či praktiků, jež se často nedaří sehnat ani pomocí dotací?
Dnes už nestačí dát pobídky ve výši 300 tisíc korun. Musíte nabídnout něco víc, aby sem odborníci přišli. Mít špičkově vybavenou nemocnici, čímž se dostáváme opět k nutným investicím, dále nabídnout dobré finanční ohodnocení a pak také zázemí ve formě bytů či domů k pronájmu. Tohle musí mít kraj ve spolupráci s městy připraveno.
Neradi cestujeme, chceme mít všechno u nosu, říká hejtman Schrek, lídr ODS |
Dalším problémem, s nímž se řada lidí na Vysočině potýká, je málo míst v domovech pro seniory a dalších pobytových zařízeních. Máte plán, co s tím?
Chceme pokračovat v rozvoji terénních sociálních služeb, jejichž pilotní projekt už existuje na Velkomeziříčsku, kde se do toho zapojily obce, Velké Meziříčí i kraj. A tohle je jedna z cest, jak nedostatek míst v pobytových zařízeních alespoň částečně vyřešit. Co se týče domovů a pobytových zařízení, tak naší snahou bude, aby je provozoval kraj a nedávaly se do soukromých rukou. Aby se nestávalo, že pak při finančních potížích provozovatele budeme muset ztráty dofinancovávat. Nebo aby nenastala situace jako ve Žďáře nad Sázavou, kde lidé na domov od firmy SeneCura dokonce stále marně čekají.
Trváme na tom, aby radní nekumulovali funkce, říká lídryně Pirátů Hajnová |
Pokud bychom přešli k investicím do sportu a kultury, tak Kraj Vysočina podpořil půl miliardou korun i výstavbu Horácké multifunkční arény v Jihlavě. Jak se vy osobně na tento záměr díváte?
Je to dobrý, velký a moderní projekt. Ostatně jsme pro jeho podpoření zvedli nakonec – tedy napodruhé – ruku také. Ale nebudeme si nalhávat, že má nadregionální význam. Přínos má hlavně pro Jihlavu, případně Jihlavsko. Ale že by nad tím jásali lidé třeba v Pelhřimově nebo ve Žďáře, to si nemyslím. Musíme také počítat s tím, že bude sloužit hlavně hokeji – to vycházím z údajů, jak byla na minulém stadionu ledová plocha vytížena, tedy maximálně. A že se tam občas budou konat nějaké velké akce? Asi ano, ale bude to samozřejmě i drahé, protože vše bude potřeba vždy sklidit, postavit, organizačně zaštítit, zpropagovat. Když kraj vložil takové peníze do arény, jako opozice jsme hned upozorňovali, že nelze mířit jen na Jihlavu. Žádali jsme radu, aby předložila i další financování rozvoje sportu, třeba ve výši jedné miliardy.
S jakým výsledkem?
Krajští radní to vzali na vědomí. Ale před volbami zjistili, že mají na účtu přes 8,6 miliardy korun a že toho vlastně moc neudělali. Dali půl miliardy Jihlavě, pak podpořili Třebíč, bohužel naprosto nepochopitelně jen šedesáti miliony. Poté vedení našeho kraje vyhlásilo program pro města – obce s rozšířenou působností – na rozvoj sportovní infrastruktury. A stalo se, co jsme čekali, přišli starostové menších obcí a divili se, proč na podporu nedosáhnou také. Proto se narychlo, aniž by to bylo v rozpočtu, udělal další dotační titul i pro ně. Ovšem tato města, nemají-li projekty už připravené, je sotva stihnou takto honem nachystat – jde o velmi složitý proces. Mohlo by mě tak sice těšit, že došlo na naše slova, ale je mi těch obcí líto, stejně jako znevýhodněné Třebíče.
Jakou podporu tedy podle vás měla Třebíč dostat?
Třebíč má projekt za zhruba půl miliardy korun, Jihlava za přibližně dvě miliardy. Kupecké počty, co se učí na základní škole, říkají, že když Jihlava obdržela půl miliardy, což je 25 procent, tak měla Třebíč ze 600 milionů dostat 150 milionů. My se na to totiž snažíme dívat celokrajsky. Tady ale podle mě převládlo ego hejtmana, který je z Jihlavy, a tak Třebíči příliš nepřeje.
Třebíč má projekt za zhruba půl miliardy korun, Jihlava za přibližně dvě miliardy. Kupecké počty, co se učí na základní škole, říkají, že když Jihlava obdržela půl miliardy, což je 25 procent, tak měla Třebíč ze 600 milionů dostat 150 milionů.
Minulé krajské volby na Vysočině ANO vyhrálo, nakonec ale skončilo v opozici. S jakým pocitem jdete do voleb letošních?
Ta situace, která v roce 2020 nastala, byla předem domluvený scénář koalice před parlamentními volbami, a to nejen u nás, ale v celé republice. My na Vysočině jsme se opravdu snažili najít kompromis, abychom mohli kraj společně posunout. Neměli jsme přehnané nároky – ač vítězové voleb, nabídli jsme i křeslo hejtmana. Přesto zvítězila snaha nás obejít. Může se to stát i letos, ale věříme, že společným cílem by protentokrát mohla být konečně prosperita a rozvoj Vysočiny.
Kraj by měl mít rovný přístup ke všem koutům Vysočiny, říká lídr Starostů |
Co byste považovali za úspěch? Máte nějaké cíle co do počtu mandátů?
Ideální by bylo vyhrát tak, aby nás nemohl nikdo obejít. Proti nikomu se ale nevymezujeme, jsme připraveni jednat s kýmkoliv a bavit se společně o Vysočině, ne o vysoké politice.
Je o vás známo, že jste vášnivý včelař. Pořád se tomuto koníčku věnujete? Jakou jste měl letos sezonu?
Včelařím pořád, společně s mým otcem, a včelstva nám pomalu narůstají – máme jich už třicet na dvou stanovištích. Je to už docela fuška, takže jsem rád, že mi táta pomáhá. Sezona byla letos co do výnosu nadstandardní, dokonce jsme měli i nějaký tmavý, medovicový med. Někteří včelaři se tento rok potýkali s takzvanou melecitózou neboli cementovým medem, ale nás tyto problémy naštěstí výrazně nezasáhly. Včelaření je pro mě skvělý relax a samozřejmě mě i těší, když mi někdo med pochválí nebo když mají ohlas videa, která jsem o včelaření začal natáčet. Osvěta je důležitá.
