Dlouholetý opoziční zastupitel Petr Paul zastává názor, že Jihlava sice udělala krok vpřed, ale stále před ní stojí zásadní výzvy od zabezpečení pitné vody po úpravu nepopulárních modrých zón. „Chceme, aby Jihlavané parkovali ve svém městě výhodněji,“ zdůrazňuje lídr kandidátky SPD, Svobodní, PRO a Trikolora v koalici.
Zastupitelem jste už druhé volební období. Jak jste spokojený s tím, kam se Jihlava za posledních několik let posunula?
Posunula se určitě, to je na městě vidět. Schválili jsme například investiční plán do roku 2036, který obsahuje přes 260 bodů, takže Jihlava má nakročeno k dalšímu rozvoji. Hlavně vodohospodářská infrastruktura se konečně dostala do rukou města a hospodaříme s vlastním majetkem. To, co se dělo ve svazku předtím, bylo velice špatné - jen soudní výlohy stály 12 milionů a městu utekla nejméně miliarda korun. Opravil se Brněnský most a čeká nás oprava Znojemského mostu, který je páteřní tepnou. Bude to sice dopravní problém a lidé to kritizují, ale bez oprav a omezení to prostě nejde. Občané, kteří vědí, že je to pro bezpečnou a pohodlnou cestu potřeba, to tolerují.
Komunální volby v Kraji Vysočina
kandidáti v okresních městech
Velkou investicí byla multifunkční Horácká aréna. Byla podle vás správným krokem?
Určitě. Po různých peripetiích v předchozích volebních obdobích se konečně rozhodlo a vybral se projekt architekta Chybíka. Za SPD jsme od začátku podporovali stavbu v centru města, kde je návaznost na MHD i na budoucí dopravní terminál. Problémem je sice parkování, ale to je dnes celoevropská záležitost - aut přibývá a volná místa nejsou. Aréna je však pro město jednoznačným přínosem a třešničkou na dortu.
Nedaleko arény se staví i Centrální dopravní terminál. Kritici mu vyčítají kácení stromů v přilehlém parku a velké množství betonu. Jak se na to díváte vy?
Centrální terminál je potřeba. Prvním krokem byla železniční stanice a bude se pokračovat autobusovým nádražím. Bez moderní dopravy se dnes žádné město neobejde. Zdejší dopravní uzly fungovaly padesát až osmdesát let a změna byla nutná. Pokácené stromy jsou vždy nepříjemné, ale ty staré už nebyly v dobré kondici. Důležitost je místo nich vysázet nové.
Petr Paul
|
Velkým tématem v Jihlavě jsou modré zóny a systém parkování. Vy jste k nim byl v minulosti kritický a označil jste je za „obchod s chudobou“. Jak ho hodnotíte dnes?
K modrým a fialovým zónám jsme byli od počátku skeptičtí a nehlasovali jsme pro ně. Tím, že počáráte veřejné plochy, totiž žádná nová parkovací místa nenamalujete. Je to jako na stadionu - prodáte více lístků ke stání, ale kapacitu nezvětšíte. Systém auta z centra pouze vytlačil na periferie a do míst, kde zóny ještě nejsou.
Co byste v systému upravili vy?
Chceme navrhnout, aby se poplatky za parkovací povolení pro rezidenty, abonenty, osoby ZTP/P, sociální služby a carsharing snížily na padesát procent, případně až na úroveň nezbytných nákladů na obsluhu systému. Chceme, aby Jihlavané parkovali ve svém městě výhodněji. Jihlava očekává z parkování zisk kolem 40 až 43 milionů korun. Když odečteme návštěvníky, výpadek 15 až 20 milionů rozpočet města téměř nezaznamená, ale občanům to uleví. Naopak k dalšímu rozšiřování zón do okrajových částí města jsme velmi skeptičtí.
Co je pro SPD hlavním cílem, který chcete v příštích čtyřech letech prosadit?
Chceme se zaměřit na pocit bezpečí ve městě. Od občanů slýcháme, že zejména ve večerních a nočních hodinách mají špatný pocit. Shlukují se tu skupiny lidí, které nepůsobí dobře. Máme sice kamerový systém a městskou policii, ale chybí podstatná věc - pěší hlídky v ulicích. Kamery slouží až k následnému řešení problémů, ale prevence spočívá v přítomnosti strážníků přímo mezi lidmi, kde dochází k vandalismu či konzumaci alkoholu. Strážníci by neměli jen sedět v autě. Na to budeme tlačit.
Senátní volby 2026: druhé koloCheb | Louny | Plzeň-město | Pelhřimov | Příbram | Praha 5 | Praha 9 | Praha 1 | Kladno | Česká Lípa | Kolín | Hradec Králové | Žďár nad Sázavou | Znojmo | Brno-město | Přerov | Litovel | Frýdek-Místek | Ostrava-město | Karviná | Zlín | Uherské Hradiště |
Kde konkrétně vnímáte nejrizikovější místa?
Jsou to Smetanovy sady, oblast sídliště Březinky, dolní část Masarykova náměstí. V Jihlavě máme také kolem šesti tisíc Ukrajinců a pohybují se tu i skupiny lidí na okraji společnosti. Tam všude je potřeba zvýšit preventivní, osobní dohled.
Váš kolega v zastupitelstvu opakovaně navrhoval sundání ukrajinské vlajky z jihlavské radnice. Proč vám tam vadí?
Dostáváme k tomu podněty od občanů, kterým se to nelíbí. Je to další cizí vlajka, která vlaje vedle naší. To už tu v minulosti dlouhé roky bylo. Chápu, že na začátku šlo o symbol solidarity. Ale prezident Zelenskyj nedávno vyznamenal jednotky navázané na historickou Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA). A UPA v letech 1943 a 1944 brutálním způsobem povraždila na sto tisíc etnických Poláků, Židů a volyňských Čechů. Poláci reagovali tak, že Zelenskému odňali jejich nejvyšší státní vyznamenání Řád bílé orlice. Jestliže se představitel státu hlásí k takovým odkazům, pak symbol takového státu na jihlavské radnici nemá co dělat.
Lídr jihlavských Motoristů: Nabízíme městu štíhlejší úřad a plynulejší dopravu |
Jaké máte vy s ukrajinskou komunitou v Jihlavě zkušenosti?
Já osobně k nim mám rodinnou vazbu - moje dvoje vnoučata jsou napůl ukrajinská. Jezdíval jsem i na Zakarpatí, mám ty lidi rád. Na druhou stranu jsou poznamenaní mentalitou Východu a Velkého bratra. Pokud jde o uprchlíky, vidíme rozdíl: ženy přijdou a pracují, ale část mužů se srocuje a bývá hlučná. To je problém, který lidé vnímají.
Rozhovory s lídryPořadí rozhovorů se odvíjí od výsledku loňských sněmovních voleb. Zítřejší čtvrtý díl se zaměří na Starosty a nezávislé, jejichž kandidátku vede manažer kvality a auditor kybernetické bezpečnosti Petr Kabátek. |
Do čeho podle vás bude muset Jihlava v nejbližších letech investovat nejvíce peněz?
Jednoznačně do vody. Bez pitné vody město fungovat nemůže. Jihlava má okolo 53 tisíc obyvatel, k tomu tu máme tisíce dojíždějících a cizinců, takže se blížíme k hranici 60 tisíc lidí. Jsme na hranici možností zásobování. Proto se posilovalo potrubí ze Štoků a musí se jednat o dalším napojení na vodovodní řady a hledat nové zdroje. Rozvoj města bez zajištění vody není možný.
V Jihlavě se často mluví o nedostatku ubytovacích kapacit. Jak vidíte situaci s hotely?
To, že přiměřeně velká Jihlava nemá řádný velký hotel, je katastrofa. Přijede sem delegace nebo větší zájemci o podnikání a není je kde ubytovat. Město samozřejmě nemůže soukromníkovi nařídit, aby postavil hotel. Ale když vidím budovu Prioru na náměstí, napadá mě kacířská myšlenka: z toho by mohl být skvělý hotel. Vždyť v centru dříve fungoval Grand a další vyhlášené domy. Dnes kapacita chybí, ale je to otázka nabídky a soukromého investora.
S jakým výsledkem byste byl po volbách spokojený?
Kandidujeme proto, abychom se podíleli na vedení města. V Jihlavě nevidím žádnou dominantní politickou sílu, která by získala sama nadpoloviční většinu 19 mandátů a vládla sama. Všechno bude o koalicích. My se předem vůbec proti nikomu neuzavíráme - s kýmkoliv najdeme průnik programových témat, s tím jsme ochotni jednání vést.
Potřebujeme více městských bytů, myslí si lídryně Fóra Jihlava Koubová |
V komunální politice tedy podle vás stranická příslušnost nehraje takovou roli?
Určitě ne, na městě je to hlavně o osobnostech a o tom, jak se lidé znají z běžného života. V parlamentu vidíme neustálé přihlouplé hádky a řevnivost - já sám, když v televizi mluví opozice, vypínám zvuk. Považuji to za osobní hygienu. Na radnici ale musíme řešit reálné problémy občanů Jihlavy, od rozbitých chodníků na sídlištích až po bezpečnost v ulicích.
A jak nejraději od politiky odpočíváte?
Prošel jsem si aktivním podnikatelským životem, chalupu i chatu už mám za sebou a dnes jsem rád, že jsem se od toho oprostil. Jezdíme s přítelkyní po Česku - letos jsme byli na Berounce, Křivoklátsku, dopřejeme si lázně. A v Jihlavě rád chodím s rodinou a vnoučaty do naší zoologické zahrady.
