Bobošíková na sebe politicky výrazně upozornila už v roce 2000, kdy byla poradkyní tehdejšího předsedy Sněmovny Václava Klause, jehož dlouhodobě obdivuje. O čtyři roky později se stala spolu s Vladimírem Železným nezařazenou europoslankyní, kandidovala za nestranické hnutí Nezávislí. V Bruselu Bobošíková zasedala ve Výboru pro regionální rozvoj. V politice se vždy profilovala euroskepticky a nacionálně.
Poté Bobošíková stanula v čele strany Politika 21, za kterou v roce 2009 znovu kandidovala do europarlamentu, avšak tentokrát neúspěšně. Po sporu s některými straníky si vytrvalá politička následně v lednu 2011 vytvořila novou stranu Suverenita - Blok Jany Bobošíkové.
Sterzik po debaklu Stačilo! prosí o peníze na uhlí, elektřinu i hodiny klavíru![]() |
Uskupení se na začátku profilovalo jako krajně pravicové, avšak v průběhu let si strana prošla překotnými změnami na politickém kompasu. Sama Bobošíková stranu nakonec opustila. V roce 2024 se otěží v Suverenitě chopil expremiér Jiří Paroubek, který stranu přejmenoval na Česká suverenita sociální demokracie (ČSSD).
Bobošíková se proslavila ještě i během krize České televize, kterou veřejnoprávní médium zažilo v roce 2000. Tehdy se proti Bobošíkové jako šéfce zpravodajství vzbouřili redaktoři, protože jí vnímali jako prodlouženou ruku opozičněsmluvních politiků. Bobošíková redaktorům dala výpovědi, ti je ale nepřevzali a podařilo se jim ve sporu zvítězit.
Prezidentka pro Václava Klause
V roce 2008 Bobošíková oznámila svou kandidaturu na post prezidentky České republiky jako nominantka za komunisty. Tehdejší volba probíhala ještě jako nepřímá, to znamená, že o hlavě státu rozhodoval český parlament.
Bobošíková stihla na Pražském hradě pronést svůj projev, aby pak už při rozpravě zákonodárců prohlásila, že se svou kandidaturu rozhodla stáhnout. Fakticky tak nezasáhla ani do prvního kola tehdejší volby.
Svou první prezidentskou kandidaturu Bobošíková později vylíčila jako taktiku, která měla pomoci Václavu Klausovi, jenž tehdy v nepřímé volbě skutečně zvítězil.
V roce 2010 se chtěla Bobošíková dostat do komunální politiky jako pražská primátorka. Nominovala ji strana Suverenita, avšak i v tomto případě kandidatura nevyšla.
Ve stejném roce Bobošíková nevynechala ani volby do Poslanecké sněmovny, kdy šla do voleb za přejmenovanou stranu Suverenita-strana zdravého rozumu jako celostátní lídryně a hlavní tvář. Ve volbách strana získala 3,67 procenta hlasů a nepřekročila tak hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.
Krátce nato proběhly v roce 2010 i volby do Senátu, které si Bobošíková rovněž nenechala ujít. Se ziskem 9,2 procenta se jí ale volby opět nezdařily.
Kandidatura za Volný Blok
Bobošíková se zapojila i do doplňkových senátních voleb, které proběhly v roce 2011, kde se muselo obsadit v kladenském obvodu místo po zemřelém senátorovi Jiřím Dienstbierovi. Ani zde se Bobošíkové se ziskem 7,29 procenta hlasů nepodařilo uspět.
Dva roky nato si Bobošíková nenechala ujít ani první přímou volbu hlavy státu. Z osmi kandidátů na prezidenta ale skončila na posledním místě. Prezidentem se stal Miloš Zeman, se kterým se během debat Bobošíková pouštěla i do vyostřených názorových sporů.
O dva roky později, v srpnu roku 2013, se Bobošíková nechala slyšet s tím, že chce přesvědčit Václava Klause, aby se znovu aktivně zapojil do politiky, její plán ale Klaus nevyslyšel.
V témže roce šla Bobošíková do předčasných voleb s pravicově orientovaným uskupením Hlavu vzhůru, které ale i přes podporu exprezidenta Klause zcela propadlo a získalo jen 0,42 procenta hlasů.
Bobošíková bude kandidovat do Sněmovny. Za radikální blok poslance Volného![]() |
Během let 2015 a 2019 si Bobošíková dávala výjimečnou pauzu od politiky, přičemž se angažovala zejména v Českém svazu bojovníků za svobodu. V roce 2019 pak založila svůj think tank Institut svobody a demokracie, který řídí společně s ekonomkou Hanou Lipovskou.
Obě ženy společně prosluly například podáním trestního oznámení kvůli zrušení části volebního zákona Ústavním soudem. Ústavní soudce Pavla Rychetského, Jana Filipa a Kateřinu Šimáčkovou osočily ze zneužití pravomoci úřední osoby a z maření přípravy a průběhu voleb.
Ve volbách v roce 2021 se Bobošíková stala jednou z tváří uskupení Volného bloku tehdejšího poslance Lubomíra Volného. Hnutí se vyznačovalo radikální kritikou protiepidemických opatření a hlavně očkování proti covidu-19. Volný blok ve volbách kandidoval společně s ultranacionalistickou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS).
Bobošíková za Volný blok kandidovala jako nestranická lídryně v Praze, avšak hnutí tehdy získalo pouhých 1,33 procenta.
Stačilo! a podpora od Zemana
Hned po čtyřech letech se Bobošíková znovu vydala do politického boje, kdy za levicově orientované uskupení Stačilo! kandidovala jako lídryně ve středních Čechách. Podle svých slov u Stačilo! působí jako expertka na ekonomii a bezpečnost. „Sněmovnu chci vrátit obyčejným lidem,“ řekla v předvolebním rozhovoru pro iDNES.cz.
Stát za volby rozdělí asi půl miliardy. Stačilo! bude dostávat 8,6 milionu ročně![]() |
Bobošíkovou při několika příležitostech podpořil i český exprezident Miloš Zeman, který proti ní dříve kandidoval v prezidentské volbě. Lídryně Stačilo! navštívila Zemana například na jeho narozeninové oslavě a společně i v pátek odvolili v Lánech, exprezident už předtím vyslovil podporu Stačilo! a označil se za jejich voliče.
Hnutí Stačilo! avšak ve volbách zažilo porážku a získalo 4,3 procenta hlasů. Hlavní tvář hnutí Kateřina Konečná uznala neúspěch a popřála zemi více štěstí pod novou vládou. Pro Bobošíkovou jde už o desátý volební neúspěch.


























