V Rasoškách přišlo k referendu 55 procent voličů, z toho 74 procent elektrárnu odmítlo. V Novém Plese hlasovalo 62 procent voličů, proti elektrárně se vyslovilo 73 procent z těchto hlasujících.
Obec Nový Ples se dotazovala občanů, zda souhlasí s elektrárnou nejméně 400 metrů od zástavby a zda mají činit kroky k uzavření plánovací smlouvy s investorem. I přes záporný výsledek však není jisté, že je to i konec záměru vybudování elektrárny.
„Nedokážu na to odpovědět. Zastupitelstvo by se mělo řídit referendem při všech vyjadřovačkách a věcech souvisejících s povolením té stavby. Občané tu byli seznámeni s výhodami, které investor nabídl, ale dali přednost čistotě krajiny. Důvod, proč jsme uspořádali místní referendum, byl, že jsme chtěli dát prostor pro vyjádření místním občanům. Už předtím proběhla petice. Zastupitelstvo to bere tak, že občané se takto rozhodli, a budeme to respektovat,“ sdělil starosta Nového Plesu Martin Slezák (Za zdraví občanů).
Budoucnost stavby podle starosty závisí i na tom, zda se firmě podaří pronajmout si potřebné pozemky k těm, které už drží.
V referendu v Rasoškách místní odpovídali na otázku, kde už se přímo zmiňovaly slibované výhody. Obec mohla získat příspěvek 10 procent svého rozpočtu a každé odběrné místo by obdrželo 10 tisíc korun ročně. K tomu ještě mohla vzniknout stezka s odpočinkovými zónami i fotovoltaická elektrárna na obecní budově.
„Silou nic protlačovat nechceme“
Fotovoltaický park by mohl mít instalovaný výkon kolem 140 megawatt na rozloze 200 hektarů, patřil by k největším v Česku.
Za projektem stojí společnost Agrivolt Rasošky. Spoluvlastní ji pražská energetická skupina Decci, novoměstská společnost Aluinvest a společnost Beas Choustníkovo Hradiště, která podniká v regionu s pekárnami i fotovoltaikou. Beas také provozuje zemědělský podnik v Rasoškách. Investor vlastní asi 30 procent půdy, jež má nízkou bonitu, a chce propojit energetiku s ekologickým hospodařením.
Už když firma záměr loni v obcích představila, zvedl se odpor. Místní se báli vlivu na zdejší klima i blízkosti elektrárny od domů, vadil jim zábor zemědělské půdy. Petici podepsalo 1 079 lidí, nejen místních. Zastupitelé Vlkova projekt už tehdy odmítli, kvůli velikosti záboru krajiny ho označili za nepřiměřený.
Zástupce firmy loni v červnu řekl občanům na setkání, že se chtějí domluvit. „Chceme to řešit jako partnerský projekt, obcím i lidem nabízíme příjem. Pokud se obce rozhodnou, že to nechtějí, realizovat to nebudeme. Silou nic protlačovat nechceme,“ citovala ČTK jednatele společnosti Radima Syrovátku. Náklady na stavbu jsou kolem 2,5 miliardy korun.
V dalším referendu v Cerekvici nad Bystřicí na Jičínsku obyvatelé rozhodli, že obec obnoví střechu věže kaple Zvěstování Panně Marii do původní barokní podoby. Referendum je platné i závazné, opravu podpořilo 173 lidí a 82 bylo proti.
Na věž se vrátí báň s lucernou, jak navrhli památkáři. Nynější zastřešení věže je provizoriem z roku 1854, jeho oprava by si vyžádala 2 miliony korun bez daně, ale na barokní báň bude potřeba 9 milionů.
