Jen pět z jedenácti krajských poslanců svůj post v říjnových volbách ubránilo: Ivan Adamec (ODS), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Klára Dostálová, Jiří Mašek a Petr Sadovský (všichni ANO) pokračují.
Josef Cogan (STAN), Vladimíra Lesenská (SPD) a Pavel Staněk (ODS) se vrací po různě dlouhé přestávce.
A konečně Jana Berkovcová (ANO), Matěj Ondřej Havel (TOP 09) a Lucie Potůčková (STAN) jsou nováčky.
Zbývajících šest odchází. Z nich pouze lékařka Eva Matyášová (ANO) se o obhajobu mandátu nepokusila. MF DNES se ptala, co bývalé poslance po odchodu ze Sněmovny čeká.
1 Jan Birke (ČSSD)
Sám říká, že na jaře vyhrál boj o život, když přemohl covid. V říjnu pak zažil – opět podle svých slov – první politickou porážku. Krajský šéf sociální demokracie sice ve svém Náchodě dokázal pro stranu získat nadstandardních skoro 11 procent hlasů a pro sebe hvězdných 45 procent preferenčních, ale po osmi letech musí opustit Sněmovnu.
Už dříve oznámil, že bez ohledu na říjnové volby bude příští rok obhajovat funkci starosty. A do té doby se coby starosta Náchoda chce věnovat výstavbě a rekonstrukcím bytů či vzkříšení lázeňství. Rád by byl u začátku stavby obchvatu a u konce revitalizace zámeckého kopce.
„Konečně budu mít čas na rodinu, posledních osm let jsem vše věnoval práci. Musel jsem škrtnout koníčky i kamarády, mám obrovský dluh vůči rodině, i když dcery jsou už dospělé. Dvakrát jsem se podíval smrti do očí, léčím se ještě po covidu a musím se dát do pořádku zdravotně,“ plánuje dvaapadesátiletý Birke, který svou politickou dráhu ještě zdaleka nehodlá uzavřít.
2 Martin Jiránek (Piráti)
Marketing a analytika, nebo politika? Od hořkého výsledku Pirátů, kteří ve Sněmovně obhájili jen čtyři z 22 křesel, uplynuly tři týdny a strana včetně krajského lídra Martina Jiránka se stále pokouší vyjednat co nejvíce důstojných vládních postů či resortů.
Třiačtyřicetiletý Trutnovák vše vsadil na jednu kartu, když před dvěma lety rezignoval na mandát městského zastupitele, loni neobhajoval ani funkci krajského zastupitele a zůstala mu jen Poslanecká sněmovna. Navzdory nečekané porážce Pirátů věří, že ve vysoké politice bude pokračovat. A třeba i na ministerstvu průmyslu a obchodu, kam byl za Piráty ještě před volbami nominován jako případný uchazeč o ministra.
„Stále ještě nemám jasno, protože dveří je otevřeno mnoho a je možné, že zůstanu v politice. Dojednávají se nějaké pozice ve vládě. Za naši koalici jsem byl zvolený k ministerstvu průmyslu, což zatím není dojednáno, kromě toho je ale otevřeno i mimo politiku. Aktuálně stále nemám jasno, záleží, co se domluví s vládou a jak to bude pokračovat v následujících dnech,“ říká Martin Jiránek.
3 Zdeněk Ondráček (KSČM)
Návrat k bezpečnostním sborům sám vyloučil, školství si nechává otevřené. Soukromí si Zdeněk Ondráček každopádně chrání až nepřátelsky.
„Co je vám do toho?! Jsem mimo politiku, nemám potřebu se s vámi vůbec bavit,“ odbyl razantně dotaz na další kariéru.
Ještě když komunistický exposlanec před měsícem v kampani s novináři diskutoval o poznání ochotněji, rozpovídal se i na téma eventuality nového začátku po prohraných volbách: „V případě, že nebudu zvolen, budu mít dostatek času, abych se rozhodl, co budu dělat dál. Vím, že se nevrátím k bezpečnostnímu sboru, na to ostatně nemám ani fyzičku. Dosud jsem to neřešil a ani nevedu žádná jednání. Když jsem ukončil činnost ve sboru, chvíli jsem podnikal, pak přišla nabídka ze školství. Práce s mladými lidmi mě baví, stále jezdím na dětské tábory, kde jsem už 30 let oddílový vedoucí. Dám si pár dnů oraz a pak se podívám kolem sebe.“
Ondráček také přiznal, že politikou, tedy neodmyslitelným průvodním politikařením, je již znechucen.
4 Pavel Plzák (ANO)
Chirurg, numismatik, filatelista a teprve krátce exposlanec. Pavel Plzák si z toho, že z pátého místa krajské kandidátky hnutí ANO Sněmovnu neobhájil, těžkou hlavu nedělá. Ostatně práce mu to ani nedovolí.
„Budu dál pracovat, jsem chirurg a pracoval jsem ostatně i při poslaneckém mandátu. Nemám s tím vůbec žádný problém,“ řekl jednašedesátiletý lékař, který má kromě angažmá v trutnovské nemocnici i soukromou ambulanci v Peci pod Sněžkou.
„Byl jsem na pátém místě kandidátky, které bylo od samotného začátku hodně nejisté. Ve Sněmovně jsem byl osm let a místy už mě to i unavovalo. Nevadí mi, že jsem se do Sněmovny nedostal, a současně by mi ani nevadilo, kdybych pokračoval. Myslím, že bych tam byl dál platný,“ míní lékař.
S politikou končit nechce a příští rok hodlá kandidovat do trutnovského zastupitelstva. „Ve městě bychom každopádně chtěli docílit lepšího výsledku než posledně,“ připomněl druhé místo pro ANO s velkým odstupem za vítěznou ODS z roku 2018.
5 Zdeněk Podal (SPD)
Čtyři roky a dost. Podal byl sice druhý na krajské kandidátce SPD, ale do Poslanecké sněmovny už se mu moc vracet ani nechtělo. Osmašedesátiletý elektrotechnik se teď těší, že se častěji dostane na ryby a coby regulérní důchodce bude mít víc času na vnoučata.
„A také víc pomáhat manželce,“ doplnil se smíchem po námitce ženy.
„Sněmovna je sice zlatá, ale málo platné, pořád je to klec, ve které navíc máte přesně nalajnované, kudy můžete chodit. Cítil jsem se trochu jako na vojně. Lidé vidí jen peníze anebo levnější obědy, které mimochodem už levnější ani nejsou. Je to řehole a člověk, který se do toho dá, musí počítat, že je to na úkor rodiny a někdy i zdraví,“ konstatoval Podal.
Před několika dny ho s žádostí o podporu při prezidentské kandidatuře oslovila Jana Bobošíková, ale on neodpověděl. Na Hradě by prý nejraději viděl Jana Wericha, protože na politické scéně nevidí nikoho, kdo by si vrcholný post zasloužil.
„Boj o zrno vrcholí, ale mně všechny ty zbytečné půtky a hádanice opravdu chybět nebudou. Už bych tam být ani nechtěl. Sněmovna si žádá neopotřebované lidi s elánem. Ostatně každý ve Sněmovně jednou pochopí, že je jen kolečkem, kterým někdo točí,“ řekl.
6 Eva Matyášová (ANO)
Jediná žena a současně výjimka mezi všemi neúspěšnými obhájci mandátu ve Sněmovně. Evu Matyášovou ostatně ani za neúspěšnou pokládat nelze, protože na kandidátce hnutí ANO už vůbec nefigurovala a také dobře věděla proč.
Také hradecké lékařce čtyři roky v lavicích dolní komory parlamentu stačily. Vlastně už v roce 2017 prošla jen coby náhradnice poté, co se mandátu poslance vzdal původně zvolený Jiří Hlavatý.
„Zjistila jsem, že to není práce pro mě. Mám ráda, když jsou za mnou vidět výsledky. Toto opravdu není styl práce, který by mi vyhovoval, a nestojí mi za to ani ty peníze. Vracím se do své lékařské profese,“ řekla Matyášová, jež nejspíš hodlá s politikou skoncovat nadobro. Ještě jeden rok jí zbývá k dokončení mandátu zastupitelky v Hradci Králové.
„Nejspíš už kandidovat nebudu ani v komunální politice. Ta práce je vidět přece jenom víc, ale ty problémy se prolínají od nejvyšších poslaneckých funkcí až k těm nejnižším. Politikaření, manipulace, pomluvy a nečestné jednání mi vážně vadí,“ zdůraznila.
