Hnutí Stačilo!
|
Levicové vlastenecké hnutí Stačilo! vzniklo v říjnu 2024. Názvem i zaměřením navázalo na dřívější koalici z prosince 2023, jejímž cílem bylo spojit levicové a vlastenecké subjekty pro volby do Evropského parlamentu a poté i pro krajské volby.
Hnutí od počátku sdružuje zástupce Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), Spojených demokratů – Sdružení nezávislých (SD-SN) a České strany národně sociální (ČSNS). V polovině července se na spolupráci s hnutím dohodli i Sociální demokraté (SOCDEM).
Spojení čtyř stran do hnutí však vyvolalo rozpory a nařčení z pokusu o obejití volebního zákona. Ve formě koalice by totiž strany pro vstup do Poslanecké sněmovny musely získat nejméně 11 procent hlasů. Jedinému subjektu stačí procent pět.
Tento postup hnutí vedl k podání žaloby u Krajského soudu v Brně stranou Volt Česko. Soud počátkem září rozhodl, že Stačilo! je nepřiznanou koalicí, a proto zákon porušuje, kandidátku hnutí však nezrušil.
První den voleb byla vyšší účast než minule, hlasoval Pavel i většina lídrů |
Obdobný verdikt padl jen o dva dny později u krajského soudu v jižních Čechách, který za nezákonný označil také obdobný postup hnutí SPD. Zda je hnutí koalicí a jaké z toho vyplynou důsledky, bude ještě řešit Ústavní soud.
Budoucnost nejsilnějšího člena a potažmo celého hnutí může také ovlivnit nedávno schválená novela trestního zákoníku. Od ledna mimo jiné zakáže propagaci komunismu. Zatím není jasné, jaký bude mít reálný dopad a jestli bude trestné i používání symbolů nebo členství ve straně.
Zaměření hnutí Stačilo!
Mezi jednotlivými subjekty však nepanuje shoda v programu. Například námluvy mezi hnutím a stranou SOCDEM neúspěšně proběhly už počátkem roku. Ztroskotaly právě na rozdílných názorech – sama šéfka sociálních demokratů Jana Maláčová po jednáních prohlásila, že Stačilo! jedná antisystémově a levicová témata odsouvá do pozadí.
Volby do Poslanecké sněmovny 2025: termín, čas a kandidáti |
Jednotlivé strany se navíc na politickém spektru profilují odlišně – od středopravicových, přes levicová až po krajně levicová. Nespojuje je tedy tolik program, jako spíš odpor k současné vládě. Zaměření hnutí tak ve velké míře kopíruje cíle komunistů, jež jsou v hnutí nejsilnější stranou.
Soustředí se na státní suverenitu, ochranu svobod a sociální rovnost. Mezi hlavní zájmy hnutí patří soběstačnost, dostupné vzdělání a zdravotnictví nebo garantovaný důchodový systém. Prosazuje také zrušení Senátu či zastavení nelegální migrace, chce referendum o vystoupení z EU a NATO.
Podporuje tradiční rodinu a negativně se staví k LGBT+ komunitě. Vystupuje také proti podpoře Ukrajiny či programu Green Deal a rovněž i proti zavedení eura.
Volební program hnutí Stačilo! v roce 2025Hnutí doposud ucelený program pro letošní sněmovní volby nepředstavilo. Jeho priority se však opírají o Politickou deklaraci hnutí, která stanovila seznam základních závazků:
|
Hnutí Stačilo! v letošních volbách
Na kandidátkách hnutí sdružuje zástupce čtyř stran – středopravicové konzervativní SD-SN, středolevicové národně-sociální ČSNS a středolevicových Sociálních demokratů. Nejsilněji zastoupení jsou však politici krajně levicové KSČM.
Volby do Sněmovny 3. a 4. října 2025 |
Právě ve spojení však Stačilo! vidí cestu k neopakování debaklu ve volbách v roce 2021. Před čtyřmi roky více než milion hlasů určených menším stranám propadl. Strany si tedy od spolupráce slibují vyšší procentní zisk a v případě KSČM a SOCDEM i návrat do Sněmovny.
Preference Stačilo! se dlouho držely okolo pěti procent, v poslední době se zvedají. Aktuální volební průzkumy hnutí přisuzují zisk okolo sedmi procent hlasů, nárůstu pomohlo i spojení se SOCDEM. Předsedkyně Konečná věří ve dvouciferný výsledek.
Předvolební průzkumy pro parlamentní volby
Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS
Jakou kampaň hnutí Stačilo! vede
Hnutí pro svou propagaci používá zejména negativní kampaň, ve které se vymezuje proti současné vládě a kritizuje její činnost. Plakáty pak doplňuje hlavní slogan hnutí, kterým je samotný název, nejčastěji s dovětkem „silný hlas umlčované většiny.“
Netradiční součástí kampaně je brožurka sepsaná šéfkou komunistů Kateřinou Konečnou s názvem Fialovy pohádky. Obsahuje výčet údajných slibů, jež současný premiér či jeho vláda nesplnili, a karikatury. Hnutí si za ni účtuje 500 korun. Nedávno ji doplnila obdobně zaměřená karetní hra za 900 korun, ke které jsou pak pohádky zdarma.
Jarmarky za miliony, statisíce pro Pazderkovou. Za co strany platí v kampani |
Zástupci hnutí také sázejí na setkávání s voliči v ulicích. Akce pořádají téměř denně po celé republice a za voliči kromě krajských lídrů vyjíždějí i tváře Stačilo! – volební lídryně Kateřina Konečná a šéf hnutí Daniel Sterzik.
Kontaktní kampaň v polovině srpna zahájila také lídryně pražské kandidátky Jana Maláčová (SOCDEM). Ve společnosti šéfa hnutí a lídra v Moravskoslezském kraji Daniela Sterzika (Stačilo!) přesvědčovala voliče a rozdávala v ulicích čtvrté městské části koláče.
Tváře hnutí Stačilo!
Ačkoli se samotným hnutím nemá formálně příliš společného, je jeho lídryní do sněmovních voleb v roce 2025 šéfka komunistů Kateřina Konečná. V čele stojí zakladatel Daniel Sterzik, známý dezinformátor vystupující pod přezdívkou Vidlák.
Prvním místopředsedou hnutí je europoslanec Ondřej Dostál, který před třemi lety opustil Pirátskou stranu, kde působil jako expert na zdravotnictví. Mezi nejviditelnější zástupce je od spojení se SOCDEM také lídryně strany Jana Maláčová.
Hnutí je poměrně mladé a s odchody členů zatím nemá problémy. S těmi se po spojení se Stačilo! museli potýkat právě sociální demokraté, které opustila téměř třetina dlouholetých členů. I kvůli tomu na kandidátky staví hodně neznámých tváří.
Kandidáti do voleb 2025: kdo se uchází o hlasy voličů a chce do Sněmovny |
Kateřina Konečná v pořadu Rozstřel
Současná šéfka komunistů začala v politice v roce 2002 rovnou vstupem do Poslanecké sněmovny. Bylo jí 21 let a 5 měsíců, stala se tak nejmladší poslankyní v historii České republiky. O prvenství ji připravil Dominik Feri, který složil slib poslance už tři měsíce po 21. narozeninách. V roce 2004 Konečná neúspěšně kandidovala do Evropského parlamentu. Do obou voleb šla jako nestranná za KSČM. Členkou se stala až v roce 2005, v jejím čele stojí od roku 2021.
Ve volbách do europarlamentu v roce 2014 už byla lídryní kandidátky. Byla zvolena a kvůli neslučitelnosti funkcí se vzdala funkce v Poslanecké sněmovně. Mandát již dvakrát obhájila. Od roku 2010 se angažuje také v komunální politice jako zastupitelka Nového Jičína. V letošních volbách vede kandidátku v Moravskoslezském kraji.
Jana Maláčová v pořadu Rozstřel
Do politiky vstoupila po volbách v roce 2017, kdy byla jmenována ministryní práce a sociálních věcí ve druhé Babišově vládě. Na postu po necelém měsíci nahradila stranického kolegu Petra Krčála. Předtím pracovala na vysoké úřednické pozici na MPSV.
Do tehdejší ČSSD vstoupila už v roce 2008. Místopředsedkyní se stala v březnu 2019, mandát jí skončil o dva roky později a přestala se v politice angažovat. V roce 2024 ohlásila návrat a od října stojí v čele sociálních demokratů. Ve volbách do Poslanecké sněmovny vede pražskou listinu.
Daniel Sterzik
Blogger a známý dezinformátor je politicky aktivní od roku 2022, kdy jako nestraník za ČSSD neúspěšně kandidoval na komunální úrovni. O dva roky později stál u zrodu hnutí Stačilo, jehož předsedou se stal v březnu 2025.
Vede kandidátku v Jihomoravském kraji. Pozornost poutá kontroverzními výroky, napadl férovost minulý voleb, bagatelizoval sovětskou okupaci po roce 1968 a je označován za proruského dezinformátora. Ve svých textech píše, jak je Rusko silné, zatímco Západ selhává.
Schvalování ruské agrese
Samo hnutí není dosud s žádnými kauzami spojováno. Zástupci stran se však postarali o množství kontroverzí, kvůli kterým odpůrci označují Stačilo! za antisystémové či proruské. Zejména politici KSČM vyvolávají v posledních letech rozruch v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině.
Na přetřes nejčastěji přichází šéfka komunistů a zároveň volební lídryně Stačilo! Kateřina Konečná. Europoslankyně je spojovaná s odmítáním poskytování pomoci napadené zemi a šířením ruské propagandy. Příklonem k ruské propagandě se vyznačuje i lídr hnutí Daniel Sterzik, který například nedávno hájil sovětskou okupaci.
Podmínkou za popírání ruských zločinů před několika měsíci potrestal soud učitelku Martinu Bednářovou, která je v současnosti trojkou pražské kandidátky hnutí. Invazi během svých hodin schvaloval také učitel na gymnáziu Marek Adam, v současnosti dvojka v Jihočeském kraji.
Kontroverzní výroky
Zástupci hnutí Stačilo! však vyvolávají rozruch i dalšími výroky. Šéfka komunistů například útokem na současnou předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou po jejím oznámení odchodu z politiky.
Bez odezvy nezůstal ani facebookový příspěvek lídra hnutí v Ústeckém kraji Jaroslava Komínka (KSČM). V reakci na novelu trestního zákoníku, která od nového roku zakáže propagaci komunismu, v něm navrhuje zákaz současných vládních stran.
Pozornosti se nedávno dostalo také příspěvku jihočeské zastupitelky a čtyřky na krajské kandidátce Stačilo! Petry Rédové (dříve PRO), jež na volebním plakátu voliče vyzývá, aby „v sobě zapálili Palacha.“ Politička už o pár měsíců dříve vyvolala pohoršení jiným příspěvkem, ve kterém slovně zaútočila na syna europoslankyně Danuše Nerudové.
O pozornost se aktivitami, které vyvolávají kontroverzi, přihlásily i méně známé tváře hnutí. Nechybí dluhy, vyhrožování odpůrcům, polovojenské výcviky a další problematické aktivity členů. Jejich působení nedávno popsala redakce iDNES.cz.
Polovojenský výcvik, alternativní scéna i dluhy a vyhrožování. To jsou tváře Stačilo! |
Hnutí Stačilo! v minulých volbách
Hnutí před čtyřmi lety ještě neexistovalo, do sněmovních voleb v roce 2021 tedy strany vstupovaly samostatně. KSČM se ziskem 3,6 procenta hlasů nepřekročila uzavírací klauzuli a skončila jako neparlamentní. Do Sněmovny se nedostala ani tehdejší ČSSD (dnes SOCDEM), která ziskem jen 4,65 procenta hlasů dosáhla historicky nejhoršího výsledku. Strany SD-SN a ČSNS nekandidovaly.
Výsledky předchozích sněmovních voleb v roce 2017 dopadly pro zúčastněné strany o něco lépe. Komunisté získali 7,76 procenta hlasů a patnáct poslaneckých mandátů. Součástí vlády se nestali, ta však do 13. dubna 2021 vládla s jejich podporou. Poté byla strana v opozici.
Na podobný výsledek dosáhla i tehdejší ČSSD – získala 7,27 procenta hlasů a 15 křesel. Strana byla během první vlády Andreje Babiše v opozici, stala se však součástí druhé Babišovy vlády. ČSNS se voleb účastnila jen v deseti krajích se ziskem 0,03 procent hlasů. SD-SN nekandidovala.
Uskupení ve sněmovních volbách v roce 2025 |
