Hnutí SPD
|
Hnutí Svoboda a přímá demokracie vzniklo v roce 2015 po odchodu jeho zakladatelů Tomia Okamury a Radima Fialy z předchozího projektu – hnutí Úsvit přímé demokracie. Oba politici jej opustili kvůli rozporům. V čele SPD stojí od počátku Okamura.
Na letošních kandidátkách hnutí se objeví i zástupci tří dalších uskupení – Trikolory, strany PRO a Svobodných, s nimiž sdílí podobnou ideologii. Dle Okamury je cílem spojit všechny vlastenecké a konzervativní síly. Případní zvolení kandidáti pak budou členy poslaneckého klubu SPD.
Přestože všechny čtyři subjekty spojují obdobné cíle, objevily se i rozepře. Ještě nedávno hrozilo, že PRO Jindřicha Rajchla, zejména kvůli nespokojenosti s nedostatečným zastoupením na kandidátkách, společný projekt opustí. Strana se však rozhodla ve spolupráci pokračovat.
Na další existenci strany však bude mít vliv rozhodnutí soudu ohledně plakátů použitých pro minulé volby, které policie označila za rasistické.
Volby do Poslanecké sněmovny 2025: termín, čas a kandidáti |
Nejvíce voličů má SPD na Moravě a na severozápadě Čech. Dle politologů boduje zejména v oblastech se sociálně vyloučenými lokalitami s vysokou nezaměstnaností.
Zaměření hnutí SPD
Hnutí bývá kvůli svému zaměření označováno za radikální či krajně pravicové a často jsou s ním spojovány kontroverzní kauzy. Ve své komunikaci běžně používá konspirační teorie a dezinformace, před čímž několikrát varovalo i ministerstvo vnitra.
Hnutí se profiluje jako národně konzervativní. V jeho programu převažuje nacionalismus, odpor k migraci a islámu či odmítání členství v EU a NATO. Prosazuje přímou demokracii prostřednictvím referend či zavedením odvolatelnosti politiků a jejich přímé odpovědnosti občanům.
Velmi kriticky se staví k prosazování práv LGBT+ komunity či programům na ochranu životního prostředí. Odmítá poskytování pomoci napadené Ukrajině a požaduje co nejrychlejší konec války za jakoukoli cenu.
Volební program hnutí SPD v roce 2025Svůj volební program nazvaný „Česko jaké chcete“ představilo hnutí v první polovině září. Celý 28 stran dlouhý dokument se odvíjí od volebního desatera, které SPD zveřejnilo o několik dní dříve:
|
Hnutí SPD v letošních volbách
Hnutí SPD na letošních kandidátkách uvádí zástupce dalších tří uskupení. Tímto způsobem se snaží předejít drobení hlasů a enormnímu počtu propadlých hlasů v minulých volbách. Zároveň se takto snaží obejít novelu volebního zákona (č. 189/2021 Sb.) upravující uzavírací klauzuli.
Jihočeský krajský soud počátkem září rozhodl, že postup, který hnutí zvolilo, je, stejně jako v případě hnutí Stačilo!, nezákonný. V rozsudku stojí, že SPD je skrytou koalicí, ale soud odmítl kandidátky zrušit. Jako koalice by subjekty musely pro vstup do Sněmovny získat alespoň 11 procent hlasů.
Podle aktuálních průzkumů by však překonání této hranice neměl být problém – hnutí v poslední době mírně posiluje, získat by mělo okolo třinácti procent hlasů. Okamura uvedl, že SPD míří z opozice a chce mít vliv na sestavování příští vlády – spolupracovat by mohlo například s ANO.
Předvolební průzkumy pro parlamentní volby
Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS
Jakou kampaň hnutí SPD vede
K volbám do Poslanecké sněmovny jde hnutí s heslem „Jo! Pojďme na to“. Stejně jako před čtyřmi lety sází na kontaktní volební kampaň pořádáním jarmarků s levnými potravinami. Ceny, které hnutí prezentuje jako běžné, jsou však podle samotných prodejců nereálné.
Letos SPD za organizaci jarmarků vyplatilo firmě, která je pořádá, téměř čtyři a půl milionu korun.
Na konci července hnutí přišlo s novou volební písní. V klipu natočeném u hostivařské přehrady křepčí do rytmu reggae lídr SPD Okamura, šéfové ostatních stran i někteří krajští lídři oblečení do havajských košilí.
Videoklip k písni hnutí SPD „Naplno“.
Ve své kampani však hnutí používá zejména negativní komunikaci. Vymezuje se proti Evropské unii a současné vládě, jež viní z údajného zhoršování podmínek v Česku. V kampani vyvolává strach hrozbami na citlivá témata – migraci, zdražování nebo válečný konflikt.
Jarmarky za miliony, statisíce pro Pazderkovou. Za co strany platí v kampani |
Na plakátech také zdůrazňuje odmítání pomoci napadené Ukrajině a v poslední době využívá také Bitcoinovou kauzu. Kvůli zvolenému narativu bývá hnutí označováno jako autoritářské a extremistické, jehož rétorika prohlubuje rozdělení společnosti. S touto tematikou je aktivní také na sociálních sítích.
Tváře hnutí SPD
Nejvýraznější tváří hnutí je jeho zakladatel a šéf Tomio Okamura. V komunikaci se nyní také často objevují lídři ostatních uskupení – Zuzana Majerová (Trikolora), Jindřich Rajchl (PRO) a Libor Vondráček (Svobodní).
Kandidáti do voleb 2025: kdo se uchází o hlasy voličů a chce do Sněmovny |
Z hnutí byl v roce 2019 vyloučen známý dezinformátor Lubomír Volný. Nedávno jej kvůli nesouhlasu se směřováním opustil poslanec Jiří Kobza, který nyní kandiduje za Stačilo! Stranu Svobodní v minulém roce opustil Matěj Gregor, v současnosti jedna z nejvýraznějších tváří Motoristů.
Z Trikolory v minulosti z osobních důvodů odešel například její zakladatel Václav Klaus mladší. Do strany z SPD naopak přestoupila někdejší poslankyně Tereza Hyťhová, která ještě později přešla do strany PRO.
Hostem pořadu Rozstřel je předseda SPD Tomio Okamura.
Původně podnikatel v cestovním ruchu se v politice pohybuje od roku 2012, kdy byl zvolen senátorem. Už o rok později se pokusil o kandidaturu na prezidenta republiky, ale kvůli velkému množství neplatných hlasů byl z volby vyřazen. Ve stejném roce založil stranu Úsvit přímé demokracie a stal se poslancem.
O dva roky později byl vyloučen z poslaneckého klubu Úsvitu a ze strany odešel. Později založil nové hnutí Svoboda a přímá demokracie, v jehož čele stojí dodnes. Po volbách v roce 2017 zastával post místopředsedy Poslanecké sněmovny. V letošních volbách vede kandidátku SPD ve Středočeském kraji.
Kandidát SPD Miroslav Ševčík v Partii na CNN Prima News (21. září 2025)
Bývalý děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) a ekonomický expert je lídrem kandidátky SPD v Jihomoravském kraji. Proslul výrokem, že více důvěřuje ruskému prezidentovi Putinovi než šéfovi BIS Zdeňku Koudelkovi a tím, že byl v roce 2023 odvolán z funkce děkana VŠE kvůli dlouhodobému poškozování dobrého jména školy. Odvolání bylo soudem potvrzeno.
Markéta Šichtařová
V čele pražské kandidátky SPD je ekonomka, manažerka a podnikatelka Markéta Šichtařová, která je volební lídryní Svobodných, tedy strany s výrazně jinou ideologií, než má SPD. Bývalá ekonomka rakouské banky Volksbank je ředitelkou poradenské společnosti Next Finance, kterou v roce 2004 založila. V letech 2006 a 2007 byla vedoucí týmu ekonomických poradců ministra financí Vlastimila Tlustého. Z manželství s ekonomem Vladimírem Pikorou má sedm dětí.
Zuzana Majerová, předsedkyně Trikolory, která chce jít do voleb na kandidátkách SPD
V politice se pohybuje od roku 2009, kdy se stala členkou ODS. O vstup do Sněmovny se neúspěšně pokusila v roce 2013, poslankyní se stala o čtyři roky později. V polovině mandátu ze strany vystoupila a pokračovala jako nezávislá.
O několik měsíců později, v červnu 2019, stála u zrodu nového hnutí Trikolora. Od září zastávala post místopředsedkyně, v čele hnutí je od dubna 2021, kdy nahradila Václava Klause mladšího, který několik měsíců před volbami odešel z politiky. Letos stojí v čele společné kandidátky SPD ve Zlínském kraji a pokouší se o návrat do Sněmovny.
Svolavatel demonstrace Jindřich Rajchl (16. září 2023)
Právník, aktivista a jedna z nejvýraznějších postav české dezinformační scény se politice věnuje již několik let. V roce 2021 se účastnil voleb do Poslanecké sněmovny a o tři roky později do europarlamentu. Dosud však nebyl zvolen do žádné funkce.
Do začátku roku 2022 byl členem hnutí Trikolora a ucházel se také o post předsedy, z hnutí však těsně před volbou odešel. Jen o několik měsíců později oznámil založení vlastní strany PRO, v jejímž čele od té doby stojí. Letos vede společnou kandidátku SPD v Moravskoslezském kraji.
Předseda Svobodných Libor Vondráček
Vystudovaný právník se členem Svobodných stal už v roce 2012, v čele strany stojí od roku 2019. Do Poslanecké sněmovny se poprvé pokusil dostat v roce 2017. O rok později kvůli kroužkování neuspěl v komunálních volbách. Zvolen nebyl ani do Evropského parlamentu v roce 2019, ani v krajských volbách o rok později.
Do sněmovních voleb v roce 2021 vedl kandidátku strany Trikolora Svobodní Soukromníci, která však nepřekročila volební klauzuli. Svobodní také nezískali dostatečný počet hlasů ve volbách do europarlamentu v minulém roce. Vondráček letos stojí v čele kandidátky SPD v Jihočeském kraji.
Aféra podněcování k nenávisti
Zákazem činnosti SPD nebo až tříletým vězením pro Okamuru hrozí aktuální kauza související s plakáty, které hnutí použilo v předchozích volbách. Jeden z nich využíval fotomontáž muže černé pleti s nožem v ruce a v zakrváceném oblečení, doplněnou textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu.“
Policie jej obvinila, že plakáty použité pro uplynulé volby byly rasistické a xenofobní a podněcují tak k nenávisti. Státní zástupce na Okamuru i hnutí samotné podal počátkem srpna žalobu. Výroky šéfa hnutí však kritiku vyvolávají pravidelně.
V souvislosti s kauzou vzniklo v polovině roku nové hnutí (v pořadí již třetí) spojené s lídrem SPD. Nese název Strana příznivců demokracie a Tomia Okamury, zatím však není jasné, jestli a jakým způsobem se zapojí do politického dění.
Další kauzy a kontroverze
S kontroverzními výroky není spojován jen lídr hnutí SPD. Policie se nedávno začala zajímat o příspěvek lídryně Trikolory na sociálních sítích. Majerová zveřejnila fotografii premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) doplněnou textem „První půlku příběhu už známe. Jmenuje se ‚SPOLU chyceni‘. Na tu druhou, co se jmenuje ‚SPOLU pověšeni‘, si ještě chvilku počkáme, ale přijde také.“
Kontroverze doprovázejí i aktivity předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla, známého pořádáním demonstrací. Spojovaný je například s šířením dezinformací o covidové pandemii nebo s proruskou rétorikou. Vlnu nevole vyvolal také jeho příspěvek na sociální sítí Facebook, ve kterém některé političky označil za „zastydlé puberťačky“ a dle kárné žaloby České advokátní kontroly také nepřímo vyzval k jejich fyzické likvidaci. Od ČAK za výrok dostal pokutu 50 tisíc korun.
Hnutí SPD v minulých volbách
Ve sněmovních volbách v roce 2021 kandidovalo hnutí SPD samostatně, stejně jako letos – na rozdíl od letošních voleb se však na listinách neobjevili kandidáti žádného jiného uskupení. Se ziskem 9,6 procenta dosáhlo na dvacet mandátů, umístilo se na čtvrtém místě a společně s hnutím ANO skončilo v opozici.
V předchozích volbách v roce 2017 kandidovalo poprvé a samostatně. Odneslo si o něco lepší výsledek – získalo 10,6 procenta a 22 mandátů. Umístilo se rovněž na čtvrtém místě a skončilo v opozici.
Svobodní se účastnili voleb v roce 2017 samostatně a nezískali žádné mandáty. O čtyři roky později šli do voleb jako součást strany Trikolora Svobodní Soukromníci (dnes jen Trikolora), která se do Sněmovny také nedostala. Strana PRO vznikla až v roce 2022.
Uskupení ve sněmovních volbách v roce 2025 |
