Přísaha (hnutí)
|
Lídrem hnutí je bývalý policista Robert Šlachta, nejznámější jako ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Pod názvem Přísaha občanské hnutí jej založil v dubnu 2021 spolu s bývalými kolegy. Šlachta své předsednictví obhájil na sněmu v únoru 2025, neměl protikandidáta.
Ústředním tématem strany je už od počátku boj s korupcí. Také se zaměřuje na nespokojenost občanů a nabízí rychlá řešení aktuálních problémů, kvůli čemuž si vysloužila označení pravicově populistická. Ve své komunikaci pracuje se strachem a nenávistí, jeho šéf se musel za své výroky už několikrát omlouvat. Ostře se vymezuje i proti současné vládě.
Podle průzkumu STEM se Přísaze nejvíce daří oslovovat voliče ve věkové skupině 45-59 let – hnutí by dle STEM volilo pět procent voličů ve skupině. Jen o něco méně příznivců má ve skupině 30-44, zhruba čtyři procenta. U mladších voličů je podpora zanedbatelná. U mužů i žen je zhruba stejná.
První den voleb byla vyšší účast než minule, hlasoval Pavel i většina lídrů |
Program hnutí Přísaha
Program hnutí je založený na policejní kariéře jejího předsedy Roberta Šlachty, jež se soustředil na potírání organizovaného zločinu. S hlavním cílem zastavit korupci jde i do letošních sněmovních voleb. Soustředit se hodlá také na bezpečnost a obranu.
Po volbách slibuje například posílení policejních složek, přísnější postihy pro recidivisty nebo drastické tresty pro pachatele hospodářských trestných činů – například zabavování majetku. Hodlá též zjednodušovat státní správu a právní řád, a tím snižovat byrokratickou zátěž.
Důležitým tématem je pro stranu omezení státních výdajů a větší „férovost“ – zavést chce rovnou daň z příjmu nebo zestátnit dodavatele energií. Zasadit se rovněž chce o transformaci systému sociálních dávek. Hnutí také odmítá zvyšování věku odchodu do penze a usiluje o zlepšení dostupnosti zdravotní péče a privatizaci velkých nemocnic.
Hnutí zastává tvrdou protiimigrační politiku a odmítá migrační kvóty. Nechce zavádět euro. Členství v NATO považuje za klíčové. Dosáhnout chce zásadní revize Green Dealu a odmítá zavedení emisních povolenek i za cenu případných pokut.
Volební program hnutí Přísaha v roce 2025Hnutí svůj volební program pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zveřejnilo společně se zahájením ostré fáze kampaně v poslední srpnový den. Celý 56 stran dlouhý dokument vychází z osmi základních bodů:
|
Hnutí Přísaha v letošních volbách
Přípravy na volební klání do Poslanecké sněmovny 2025 nepatřily k nejjednodušším. Na stole byla zprvu varianta spolupráce se stranou Motoristé sobě, podobně jako u loňských voleb do Evropského parlamentu, oba subjekty se však v lednu ve zlém rozešly, když strana oznámila samostatnou kandidaturu.
Tyto námluvy si Přísaha odbyla znovu ještě zhruba o půl roku později, avšak se stejným výsledkem. Tentokrát přišli s nabídkou spolupráce sami Motoristé, šéfa hnutí Šlachtu však její obsah nepřesvědčil. Předsednictvo Přísahy tak v červenci rozhodlo o samostatném postupu.
V mezidobí byla ve hře také možnost spolupráce se stranou SOCDEM, o které hnutí vyjednávalo v dubnu. Ještě počátkem roku lídr uvažoval i o společném postupu se Stačilo! nebo SPD.
Přísaha jde do letošních sněmovních voleb samostatně. Má však problém s financováním a ještě větší se silnou konkurencí dalších, obdobně laděných stran. Hnutí tak aktuální volební průzkumy přisuzují zisk jen okolo dvou procent hlasů.
Předvolební průzkumy pro parlamentní volby
Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS
Jakou kampaň hnutí Přísaha vede
Hnutí svou komunikaci ve velké míře staví na odporu k současným vládním stranám. Šéf hnutí Robert Šlachta se dlouhodobě ostře vymezuje proti ODS, kterou považuje za zločineckou organizaci, a volá po jejím rozpuštění, v poslední době zejména s ohledem na bitcoinovou kauzu.
V souvislosti s kauzou Dozimetr v minulosti také označil hnutí STAN za skořápku prolezlou korupcí. Právě do šéfa Starostů Víta Rakušana se v poslední době Šlachta na sociálních sítích strefuje nejvíce – v návaznosti na hlavní líčení v případu, které začalo o předposledním zářijovém pondělí.
Ostrou fázi kampaně zahájil Robert Šlachta na konci srpna společně s představením volebního programu. Název dokumentu Rovné daně a bezpečné ulice je zároveň hlavním heslem kampaně, která strana využívá na plakátech či billboardech.
Na nich stejně jako na sociálních sítích prezentuje jedno ze svých hesel „Smrt korupci.“
Přísaha ve velkém sází na kontaktní kampaň – setkání s voliči hnutí pořádá ve všech krajích téměř každý den. Na akcích je často vidět i sám šéf hnutí Robert Šlachta s pojízdným výčepem, kterak čepuje pivo. Hnutí má i vlastní ležák, který uvařili sami lídři a další členové.
Tváře hnutí Přísaha
Na billboardech i sociálních sítích je nejvíce vidět zakladatel a šéf hnutí Robert Šlachta. Zdatně mu sekundují místopředsedové Jaroslav Pelc, europoslankyně Nikola Bartůšek či někdejší brněnský primátor Petr Vokřál – kromě Vokřála však ani jeden z tria místopředsedů nemá v blížících se sněmovních volbách zajištěné prominentní místo.
Mezi významné lídry patří například také bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík, který k Přísaze přešel od hnutí ANO. Za sebou měl však ještě starší angažmá u ČSSD (dnes SOCDEM), odkud přišel i další z lídrů, někdejší jihočeský hejtman a poslanec Jiří Zimola, který nyní stojí v čele krajské kandidátky.
Šlachtovi se na část prvních míst kandidátek podařilo přilákat i další odpadlíky. Rovněž z ČSSD do strany přešel bývalý ministr kultury Antonín Staněk, který stojí v čele olomoucké kandidátní listiny. Sestavu příchozích doplňuje dlouholetý člen ODS Jiří Janeček a současný místopředseda hnutí PES, jež vede kandidátku v Moravskoslezském kraji.
Kandidáti do voleb 2025: kdo se uchází o hlasy voličů a chce do Sněmovny |
Naopak sama Přísaha v poslední době čelila odlivu členů, zejména směrem k Motoristům – k bývalému koaličnímu partnerovi odešla například tisková mluvčí Barbora Šťastná. S odchodem významných členů se však muselo hnutí potýkat i dříve – opustili ji například někteří Šlachtovi spolupracovníci z dob jeho působení u policie.
Předseda Přísahy Robert Šlachta
Bývalý dlouholetý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu – funkci zastával osm let od roku 2008 – se v politice nepohybuje dlouho. Počátkem roku 2021 založil hnutí Přísaha o půl roku později se na ustavujícím sněmu stal jeho předsedou. Předtím se nijak politicky neangažoval.
Ve stejném roce stál v čele kandidátky v Jihomoravském kraji, kvůli neúspěchu hnutí ve volbách však mandát nezískal. Zvolen však byl o rok později v komunálních volbách do zastupitelstva Pohořelic a o úspěchu se dá také mluvit v případě voleb do Evropského parlamentu v roce 2024, kdy se díky preferenčním hlasům stal prvním náhradníkem. Jen o pár měsíců později zvítězil ve volebním obvodu Břeclav a stal se senátorem. Ve sněmovních volbách 2025 vede kandidátku hnutí v Ústeckém kraji.
1. místopředseda hnutí Jaroslav Pelc
Stejně jako samotný šéf hnutí pochází také z policejního prostředí, byl jedním z detektivů ÚOOZ, po jeho rozpuštění v roce 2016 od policie odešel. O pět let později se stal jedním ze zakládajících členů Přísahy. V polovině roku 2021 získal funkci řadového místopředsedy. V listopadu 2022 vystřídal na postu prvního místopředsedy dalšího z detektivů ÚOOZ Tomáše Sochra a funkci letos v únoru obhájil.
Hned v prvním roce existence hnutí stál v čele kandidátky v Ústeckém kraji, kvůli neúspěchu strany ve volbách však mandát nezískal. O rok později neúspěšně kandidoval do zastupitelstva v Kladně. Úspěšný nebyl ani v roce 2024 ve volbách do středočeského zastupitelstva. V letošních sněmovních volbách už v čele kandidátky nestojí – hnutí jej umístilo na čtvrtou pozici listiny ve Středočeském kraji.
Europoslankyně Nikola Bartůšek
Místopředsedkyní hnutí se vystudovaná socioložka stala teprve v únoru 2025. V předchozím roce kandidovala jako téměř neznámá expertka na migraci na druhém místě kandidátky Přísahy a Motoristů do Evropského parlamentu a mandát získala. O několik měsíců později se v krajských volbách neúspěšně pokusila dostat do jihočeského zastupitelstva. Tamtéž je i letos na posledním místě kandidátky hnutí.
Jihomoravský lídr Přísahy Petr Vokřál
V politice se pohybuje už dlouhou dobu. V devadesátých letech byl členem dnes již neexistující strany NSS-ČSNS. V březnu 2014 se stal členem hnutí ANO, které jej téhož roku postavilo do čela kandidátky brněnských komunálních voleb. V říjnu se stal zastupitelem a o měsíc později na jedno období primátorem.
V roce 2015 byl zvolen místopředsedou ANO. V říjnu následujícího roku kandidoval do zastupitelstva Jihočeského kraje a díky kroužkování se ze čtrnáctého místa dostal až na první. Vést měl kandidátku i v následujících krajských volbách v roce 2020, v červnu však z hnutí odešel. O dva roky později se jako nestraník za ANO neúspěšně snažil o mandát senátora.
S Přísahou začal spolupracovat v roce 2023 jako poradce. Už o rok později nicméně vedl kandidátku hnutí v krajských volbách a aspiroval na post hejtmana, do zastupitelstva se však nedostal. Členem hnutí se stal až počátkem letošního roku a krátce poté byl zvolen i místopředsedou. Stojí v čele kandidátky v Jihomoravském kraji.
Vladimír Kremlík jako ministr dopravy
V politice se krátce angažoval již od dubna 2019, kdy jako nestraník za ANO zastával post ministra dopravy ve druhé vládě Andreje Babiše, kde nahradil odstoupivšího Dana Ťoka. Z funkce byl odvolán v lednu 2020 kvůli zakázce na systém elektronického prodeje dálničních známek.
Po odvolání z ministerského postu se několik let politicky neangažoval. V červenci 2024 se stal členem hnutí Hlas samospráv, kde také zastává funkci místopředsedy. V letošních volbách vede kandidátku Přísahy ve Středočeském kraji.
Jarmarky za miliony, statisíce pro Pazderkovou. Za co strany platí v kampani |
Kontroverze okolo voleb
Samo hnutí vyvolalo vlnu otázek minulý rok společnou kandidaturou v koalici se stranou Motoristé sobě. V jejím čele tehdy stál současný europoslanec Filip Turek, spojený s několika kontroverzemi.
Sporně pak vzhledem ke směřování hnutí vypadají sankce, které Přísaze uložil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH) za postup v kampani k loňským eurovolbám. Pokutu dostala letos v únoru za nezveřejnění údajů o sponzorech. Podle úřadu hnutí část výdajů v hodnotě téměř 700 tisíc korun neplatilo ze zvláštního volebního účtu, čímž porušilo zákon.
Volby do Sněmovny 3. a 4. října 2025 |
Úřad také řešil obdobná pochybení v loňské kampani do senátních voleb. Hnutí již dříve vykázalo přeslimitní výdaje na kampaň svého šéfa na Břeclavsku. Po dotazování ÚDHPSH částku v nové zprávě opravilo na nižší, než je zákonná hranice. Úřad nicméně rozhodl, že vypuštěné částky hnutí na kampaň skutečně použilo.
Hnutí také letos v srpnu podalo žalobu na Českou pirátskou stranu kvůli oznámené spolupráci se Zelenými. Obdobně jako hnutí Volt podalo žaloby na hnutí SPD a Stačilo!, i Přísaha považuje takovou spolupráci za skrytou koalici.
Sama však na kandidátkách neuvádí jen své členy nebo kandidáty bez politické příslušnosti. Ačkoli nejde o oficiální spolupráci celých uskupení, zástupci odjinud vedou hned čtyři kandidátky.
Další kauzy hnutí Přísaha
S hnutím však nejsou spojované žádné korupční kauzy, proti kterým Přísaha usilovně bojuje a jimž nyní Šlachta „hrozí smrtí“. Přesto však už její členové na svědomí několik kontroverzí mají.
O část z nich se čas od času stará sám šéf hnutí Šlachta, který pravidelně osočuje politiky z korupce. Pořádného (a drahého) přešlapu se dopustil už před několika lety, když nařkl tehdejšího šéfredaktora pořadu 168 hodin Marka Wollnera ze spojení s kauzou Dozimetr a zametání stop. Břeclavský obvodní soud letos v březnu nepravomocně rozhodl, že Šlachta se musí omluvit a zaplatit náhradu ve výši 400 000 korun.
Jen o dva měsíce dříve v jiném případu vynesl podobný pravomocný rozsudek také Obvodní soud pro Prahu 5. Nařídil Šlachtovi omluvit se bývalému náměstkovi pražského vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi za nepravdivé výroky v knize Třicet let pod přísahou.
 |
Připomenout se také sluší kauzu Nagyová, největší z obřích policejních akcí, které Šlachta ve vedení ÚOOZ spustil. V jejím důsledku padla vláda Petra Nečase. Námitky vyvolalo samotné provedení zásahu. Masivní případ provázely dlouholeté komplikace a řízení, ale nikdo z původně obviněných od soudu neodešel s pravomocným nepodmíněným trestem.
Škraloupy mají i někteří lídři krajských kandidátek, hlavně ti, které se Přísaze podařilo „přetáhnout“ od jiných uskupení. Zhruba před pěti lety se na povrch dostala zpráva o nejasném původu peněz na nákup bytu za 14 milionů korun na Strahově tehdy již exministrem Vladimírem Kremlíkem.
I umístění dalších „odpadlíků“ do čela kandidátek je sporné. V Moravskoslezském kraji ji vede kontroverzemi opředený podnikatel a někdejší poslanec Jiří Janeček. Ten se v minulosti podílel na iniciativě Chcípl PES, pořádající například demonstrace mnohdy se pohybující na hraně zákona.
Pár přešlapů má na kontě také bývalý ministr kultury Antonín Staněk, jehož hnutí postavilo do čela kandidátky v Olomouckém kraji. Proti jeho krokům, například odvolávání ředitelů kulturních institucí údajně podle přání tehdejšího prezidenta Miloše Zemana nebo ústupkům developerů, se v roce 2019 zvedla vlna protestů, která vedla k jeho odvolání.
Jen před pár dny také na povrch vyplavala kontroverze okolo čtveřice bývalých Šlachtových vysoce postavených spolupracovníků z ÚOOZ. Dva z nich v minulých sněmovních volbách rovněž figurovali na kandidátkách Přísahy. Server Novinky.cz a Reportér magazín přišly s informací, že bývalí detektivové v současnosti pracují pro kontroverzní podnikatele, jejichž kauzy v minulosti vyšetřovali.
Hnutí Přísaha v minulých volbách
Ve sněmovních volbách v roce 2021 získalo samostatně kandidující hnutí 4,68 procenta hlasů, a nedosáhlo tak na žádné mandáty. Skončilo na pátém místě, jako první pod uzavírací klauzulí.
Uskupení ve sněmovních volbách v roce 2025 |
