Téměř polovina dotázaných Čechů (48 %) uvedla, že rostoucí ceny a životní náklady byly hlavním důvodem, proč šli k volbám do europarlamentu. Vyplývá to z aktuálně publikovaného povolebního průzkumu Eurobarometru, kterého se v době od poloviny června do začátku července účastnilo 1 008 Čechů.
Pro 47 procent lidí byla motivem letošních voleb mezinárodní situace. Výraznými tématy, která přitáhla Čechy k urnám, byla dále například ekonomická situace (40 procent), obrana a bezpečnost EU (38 procent) nebo migrace a azyl (35 procent). Obdobná témata byla také hlavním důvodem pro voliče v ostatních členských státech, výrazný důraz byl oproti Česku kladený také na změnu klimatu a životní prostředí.
Přestože Čechy podle studie táhly do volebních místností celounijní otázky, účast nepřekročila evropský průměr, který činil 50,74 procenta. „V tomto případě nejde o jednotlivá témata. Je třeba dívat se na volby z české perspektivy obecně, v minulosti účast nikdy nepřesáhla třicet procent,“ vysvětlil nízké zapojení českých voličů v porovnání s ostatními státy Evropské unie Martin Buchtík, sociolog a ředitel Ústavu empirických výzkumů (STEM).
Přesto v letošních volbách zaznamenalo Česko historicky nejvyšší účast, a to konkrétně 36,45 procenta. Za důvod Buchtík považuje fakt, že EU nastoluje témata, která rozviřují žhavou debatu plnou rozporuplných názorů. Tématy, která Čechy pobouřila nejvíc, byl například Green Deal nebo norma Euro 7, která stanovuje pravidla týkající se emisních limitů pro silniční vozidla a životnosti baterií.
„Za posledních pět let se téma Evropské unie stalo pro Čechy důležitým. Před covidem nebo oznámením Green Dealu byla EU spíše vnímaná jako něco vzdáleného a nesrozumitelného. Nyní se pro ně ale stala symbolickým zástupcem toho, kam směřujeme,“ zhodnotil vztah Čechů k EU Buchtík.
Dvě země EU chtějí výjimku z paktu o migraci. To ale nejde, říká Česko |
Podle Viktora Daňka z Institutu pro evropskou politiku Europeum se červnové volby konaly v kontextu celosvětového i domácího dění. „Stále se jedná zejména o válku na Ukrajině a jisté dozvuky ve zvýšení cen energií, které postihly domácnosti. Je jasné, že se strany snažily tato témata zohlednit ve svých kampaních,“ řekl Daněk iDNES.cz.
Vyzdvihl také téma migrace, které ačkoliv není podle jeho mínění v Česku rozhodující, přitáhlo k volbám více než třetinu respondentů.
„Byla to aktivita opozičních stran, které se tuto problematiku snažily vtáhnout do debaty. Česko není zemí, která by byla z ostatních členů EU nejvíce ohrožena migračním paktem, ale je to citlivé téma, které je po migrační krizi stále v kolektivní paměti. Strany využívají emocí lidí, což se také odráží ve výsledcích,“ zhodnotil Daněk.
Hlasovali jste v eurovolbách?
Výhody ze setrvání v EU
Téměř dvě třetiny respondentů (63 procent) si myslí, že Česko čerpá ze setrvání v Evropské unii výhody.
„Politická rétorika ohledně toho, že Češi chtějí vystoupit z Evropské unie, neodpovídá realitě. Lidé se dlouhodobě vyslovují pro setrvání v Unii. Je ale třeba říct, že skalních zastánců EU je relativně málo. Zde je nutné dívat se do detailů. Pokud by se výzkumníci zeptali, zda je více výhod než nevýhod, tak by procento lidí mohlo být nižší,“ míní Daněk.
Za hlavní přínosy členství v EU považují Češi nové pracovní příležitosti (36 procent), lepší spolupráci mezi Českou republikou a ostatními zeměmi EU (35 procent), ochranu míru a posílení bezpečnosti (33 procent) nebo hospodářský růst naší země (29 procent).
Studie naznačuje, že téměř polovina dotázaných (45 procent) zastává vůči Evropskému parlamentu neutrální postoj. Další dvě shodně velké skupiny (obě 27 procent) pak vnímají tento orgán buď celkem pozitivně či naopak celkem negativně. Více (42 procent) je ale těch, kteří se domnívají, že by měl jeden ze sedmi orgánů Evropské unie hrát méně důležitou roli (kromě Evropského parlamentu a Evropské komise tvoří orgány EU dále Evropská rada, Rada EU, Evropský účetní dvůr, Soudní dvůr EU a Evropská centrální banka, pozn. red.).
„Tento argument je nepochopitelný. Europarlament je důležitý v tom, že může měnit legislativu. A v tom je také síla voličů, kteří mohou ve volbách sdělit své názory. Podle mě lidé ve skutečnosti nechtějí omezit roli europarlamentu, spíš jen reagují na to, že orgán spoustu věcí komentuje. Mohou to vnímat jako nějaké vměšování se, což je dokáže rozčílit. Rezoluce ale nejsou závazné, nemají žádnou váhu,“ sdělil iDNES.cz Petr Kaniok, politolog z Masarykovy univerzity.
Volební účast ve volbách do europarlamentu činila letos 36,45 procenta, což je doposud nejvyšší účast v eurovolbách. Většinou do volebních místností přišli ti, kteří volí pravidelně (36 procent) a kteří považují odevzdání hlasu za svou občanskou povinnost (27 procent).
Zhruba čtvrtina dotázaných (23 procent) pak přišla k volbám proto, aby podpořila politické strany nebo kandidáta, ke kterým mají blízko. Kromě stran, které jsou zastoupené v české parlamentu, si lidé zvolili také subjekty, které zpochybňují zapojení České republiky do Unie nebo témata, která Unie považuje za důležitá.
ANO v europarlamentu zakládá frakci proti migraci a pro změnu Green Dealu |
„Češi volili protestně, hlasovali pro okrajové politické proudy. To je varovná zpráva do budoucna pro EU, protože by měla dávat pozor na to, co se děje v jednotlivých členských státech,“ upozornil Daněk.
O volbě daného kandidáta se téměř pětina dotázaných Čechů (19 procent) rozhodla jen pár dní před volbami, desetina pak dokonce až v den voleb. „Protože se jedná o volby druhého řádu, voliči v nich experimentují. Chovají se více nezodpovědně než u národních voleb, u kterých vidí přímou linku, že jejich hlas jde straně a strana se dostane do vlády. Mnohem častěji se rozhodují až na poslední chvíli,“ popsal chování voličů politolog Kaniok.
Za hlavní důvod pro výběr daného kandidáta Češi uvedli blízkost názorů a hodnot ohledně evropských i vnitrostátních otázek. Téměř třetinu respondentů (29 procent) přesvědčili kandidáti během volební kampaně. Další voliči chtěli jen zamezit úspěchu jiné strany (28 procent).
„To může být důsledkem faktu, že předvolební kampaně jsou negativní. Strany se nepředstavují tím, čeho chtějí dosáhnout. Prezentují se jako hráz vůči někomu a něčemu. Lidé na tuto negativitu slyší a vnímají svůj hlas jako něco, co může zastavit negativní trend,“ míní Kaniok.
Nově zvolený Evropský parlament je složen ze 720 poslanců, Česká republika v něm má 21 zástupců. Sedm mandátů získalo hnutí ANO, šest mandátů koalice SPOLU. Po dvou mandátech má Přísaha a Motoristé, Stačilo! a Starostové a osobnosti pro Evropu. Jednoho europoslance pak mají Piráti a jeden reprezentuje spojení SPD a Trikolory.
