Jihočeši se budou ve svých v obcích a městech vyjadřovat v místních referendech konaných 8. a 9. října současně s volbami do Poslanecké sněmovny.
Zatímco v některých případech vzešla myšlenka na referendum přímo od vedení obcí, jinde za nimi stojí aktivita nespokojených obyvatel.
Místa na jihu Čech, kde budou referenda |
Právě tak tomu je v Ševětíně na Budějovicku. Tam se zvedly protesty proti záměru společnosti Kámen a písek otevřít nové ložisko těžby na sousedním katastru obce Kolný spadající pod Lišov.
Firma tam chce za bývalým zemědělským družstvem směrem na Mazelov postavit novou linku na zpracování kamene.
K přemístění těžby ale potřebuje změnu části územního plánu. První otázka referenda zní, zda lidé souhlasí s tím, aby zastupitelé městysu změnu územního plánu zamítli.
Odpovědí na druhou otázku se vysloví, jestli jsou i proti provozu stávající drticí linky kamene a prodlužování těžby v současném lomu, která podle odpůrců obtěžuje okolí prachem, hlukem a zhoršuje životní podmínky.
Starostka Ševětína Romana Hajská souhlasí s přesunem lomu do sousedního katastru i změnou územního plánu. Na místě původního by pak mohla vzniknout rekreační zóna s lesoparkem a jezerem.
„Provoz se vzdálí od obce a bude možné provést obnovu krajiny nad míru zákona. Společnost Kámen a písek nám vyjde vstříc a umožní tam provést spoustu sportovních a rekreačních aktivit místo pouhého zalesnění a zatravnění,“ vysvětlila svůj postoj Hajská s tím, že těžba je povolená do roku 2059, takže její neprodloužení bude aktuální až za desítky let.
„Pokud chceme rekultivaci místa co nejrychleji, je třeba včas přesunout těžbu a udělat změnu územního plánu,“ podotkla starostka.
Ve Slavonicích řeší stromy
Výsadbu několika stovek nových stromů, keřů, obnovení pěšin i laviček dlouho plánovaly v hlavním městském parku Slavonice na Jindřichohradecku. Na část úprav získalo město i více než devítimilionovou dotaci.
Jenže proti záměru vykácet staré stromy a vysadit místo nich nové se postavily místní spolky. Obyvatelé se tak při referendu budou moci vyjádřit, jak by chtěli, aby se postupovalo při obnově stromořadí sakur na náměstí a bříz v parku.
„Když to zjednoduším, ptáme se občanů pouze na to, jestli máme dřeviny podsadit novou výsadbou a kácet je postupně, nebo čekat až staré, neperspektivní stromy dožijí a za deset let se najednou vykácí a vysadí nové, což už jsme chtěli udělat teď,“ poznamenal starosta Slavonic Hynek Blažek.
I další místní referendum se odehraje na Jindřichohradecku. V Dačicích si lidé zvolí, jestli chtějí projíždět na Palackého náměstí křižovatkou se semafory, nebo okružní křižovatkou. K vypsání referenda přistoupili zastupitelé po letech diskusí.
„Současný stav dopravy na Palackého náměstí už naprosto neodpovídá bezpečnostním a technickým normám a je nezbytné ho řešit v co nejkratším termínu. Obě varianty jsou doporučené a schválené, záleží tak pouze na občanech, kterou upřednostní,“ konstatoval starosta Karel Macků.
V Katovicích se ptají na obchvat
K dopravní situaci se váže i referendum v Katovicích na Strakonicku, kde plánují už roky obchvat obce. Sice s ním počítá územní plán, k reálné výstavbě však nikdy další kroky nevedly.
Když ale loni došlo k zpoplatnění silnice I/20 z Plzně na Budějovice pro kamiony a jejich řidiči začali úsek objíždět přes Katovice, stal se obchvat aktuálnějším než kdy dřív.
Dopravní průzkum Jihočeského kraje pak ukázal, že obcí projede denně celkem šest tisíc aut, z nichž zhruba 800 tvoří vozidla nad 3,5 tuny.
„Důvody pro obchvat jsou jasné, zklidní se doprava, dojde ke zvýšení bezpečnosti. V Katovicích je základní a mateřská škola, děti tam dojíždějí autobusy a zhruba na třech místech přecházejí silnici,“ řekl zastupitel obce a také krajský radní Tomáš Hajdušek.
Zároveň připomněl, že proti výstavbě stojí fakt, že na současnou silnici je navázaná prodejna a restaurace na náměstí. „Došlo by zřejmě k poklesu obratu a je otázka, jestli by zůstaly otevřené, či mohly poskytovat služby ve stejném rozsahu. Osobně ale předpokládám, že většina obyvatel bude pro obchvat,“ uvedl Hajdušek, který odhaduje, že tři a půl kilometru dlouhá přeložka by stála zhruba půl miliardy až miliardu korun.
V případě, že si lidé budou přát, aby se představitelé obce začali aktivně zasazovat o výstavbu obchvatu, přijdou na řadu jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic jako investorem akce.
„Je jasné, že ho nepostaví dříve než za deset let. Víme, kudy musí vést, cesta je jen jedna, žádné varianty neexistují, takže v tom problém není. Z příprav ale jinak není hotové nic. Jako obec bychom byli ŘSD maximálně nápomocní,“ dodal Hajdušek.