Bývalý ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) chce mít vliv na směřování školství. Miroslav Krejčí jako lídr Motoristů na jihu Čech plánuje změnit například maturity a přijímací zkoušky na střední školy. Je i pro zpoplatnění některých vysokoškolských oborů.
Na rovinu říkáte, že chcete být ministr školství.
To je hlavní důvod, proč jsem se nechal přesvědčit jít do politiky. Kdyby tady nebyla ta možnost, tak bych vůbec do ní nevstupoval. Nechci být řadový poslanec, a pokud mám v politice zůstat, musím mít vliv na to, něco změnit.
 |
Pokud byste ale vliv nezískal, uvažoval byste o tom, že byste se vzdal poslaneckého mandátu, i kdybyste ve volbách uspěl?
Je ještě brzy to předvídat. Je to situace, kterou budu řešit, až nastane. Rozhodně to ale není tak, že bych den po volbách oznámil, že se vzdávám mandátu. Pokud bych byl ministrem, tak bych se pravděpodobně mandátu vzdal, protože práce ministra je práce na plný úvazek, možná spíš na dva, což se neslučuje s prací poslance.
Zaměřme se na možné koalice. S kým by se nejlépe prosazovaly vaše plány?
Koalice se dojednávají po volbách, je to vždy věc kompromisu, která strana kam ustoupí při vyjednávání. Motoristé veřejně říkají, že pro ně je nepřekročitelná linie přijímání eura. V podstatě neříkáme, s kým chceme vládnout. Primární je, aby si vláda vzala za své naše klíčové body programu a nedělala opak.
Miroslav Krejčí (45 let)Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Zabýval se i veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU. Od září 2022 do října 2024 byl ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). |
A pokud jde o školství?
Trváme na zrušení inkluze. Na tom, co se ve školství musí stát, je relativně shoda většiny stran. Problém je v tom, že většina kandidátů na ministry školství ostatních stran nechce dělat žádné výrazné úpravy. Aby se ale české školství stalo základem pro konkurenceschopnou ekonomiku, potřebujeme relativně rychle udělat sedm větších systémových změn.
Jak by tedy mělo vypadat školství podle Miroslava Krejčího?
Moje představa ideálního školství je taková, že žáci při přechodu ze základní na střední školu nebudou muset dělat žádné přijímací zkoušky. Že na střední škole budou studovat to, co chtějí, ne to, co musí, protože se nikam nedostali, a zároveň nebudou na tu školu muset jezdit nesmyslně daleko od svého bydliště. Bude podpora talentovaných dětí, aby nebyly zničené systémem, a umožníme jim toho studovat víc anebo ukončit tu školu dřív, pokud na to ty děti mají.
Nemůžeme marnit talenty, gymnázia měla mít větší kapacity, říká lídr Přísahy Zimola |
Ukončit školu dříve. Byl byste pro zkrácení školní docházky?
Teď jsem mluvil o talentovaných dětech. Umím si představit, že se systémově vytvoří proces, který talentovaným dětem umožní čtyřleté studium střední školy s maturitou vystudovat za tři roky. S tím souvisí změny v maturitách.
Jaké změny máte na mysli?
Maturitu považuji za institut, který má ve školství zůstat, ale říkám, že nemá existovat Cermat maturita tak, jak ji nyní známe. A vlastně v okamžiku, kdy přestane existovat potřeba Cermat maturity a přijímaček na střední, tak je zbytná tato organizace a v tu chvíli se může zrušit.
Bývalý šéf Cermatu vystoupil za Motoristy, vzal by nabídku dělat ministra |
Jak by tedy maturita měla vypadat? Mluvil jste o tom, že například studenti s jazykovým certifikátem by ji nemuseli dělat.
Pokud má student certifikát na úrovni B2, C1, C2, tak za mě by už ani nemusel chodit na výuku, nejenom být zkoušen. Obecně říkám, že znalosti studentů nepotřebujeme zkoušet tak, jak je zkouší Cermat. Ale stačí, když se ty znalosti dobře prověří v průběhu studia. Nemusí to nutně být souhrnná zkouška na konci čtvrtého ročníku střední školy.
Čím byste ji nahradil?
Maturita by měla prověřit to, že žáci jsou připraveni na přechod do praxe nebo na vysokou školu. To znamená, že by měli být schopni zvládnout nějaký projekt. Můžeme si to představit jako malou bakalářku, kde prokážou, že umí pracovat s informacemi a propojovat je. Nebránil bych se tomu, aby část toho byla třeba v cizím jazyce.
Předvolební průzkumy pro parlamentní volby
Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS
Mohli by u toho využívat umělou inteligenci?
Žákům by se určitě nemělo bránit, aby při téhle podobě maturity používali umělou inteligenci či internet. Je nesmysl jim to zakazovat, protože celých čtyřicet padesát let jejich produktivního života s tímhletím budou pracovat. A my potřebujeme, aby ze školy odcházeli s tím, že to umí.
Reforem navrhujete spoustu. Kdy považujete za reálné jejich spuštění do praxe?
Když to vezmu postupně, tak už se nějaký čas mluví o tom, že by se měly přijímací zkoušky na střední školy skládat na základních školách, ne na středních, kam by se podávala přihláška se znalostí výsledků. To je věc, kterou je možné udělat velmi rychle v jednom volebním období.
Pokračujte.
Další věc, kterou můžeme stihnout za čtyři roky, je podpora digitální výuky. Chceme vytvořit digitální systém, který bude učitelům pomáhat s výukou a testy, bude žákům zpřístupňovat učivo a v případě, že chybí, jsou nemocní nebo se supluje, tak jim poskytne podporu. A tento systém může podpořit talentované děti a umožnit jim ukončit docházku dříve, než je standardní doba studia.
U maturit to ale tak snadné nebude.
Tady musí být zachováno pravidlo, s čím žáci nastupují na střední školu, tak s tím i končí. My nemůžeme třeba druhákům říct, že za dva roky budou maturovat úplně jinak. Můžeme tak uvést ty změny do života, ale nedotknou se žáků na školách ihned.
Pokud má student certifikát na úrovni
B2, C1, C2, tak za mě by už ani nemusel chodit
na výuku, nejenom být zkoušen.
Mluvíte ale i o možnosti mezioborového středoškolského studia. Jak by fungovalo?
Považuji za naprosto reálnou myšlenku, že se chytrý žák přijatý na gymnázium vedle toho vyučí a bude umět nějaké řemeslo. Byla by to možnost, kterou jim, pokud budou mít zájem, chceme systémově umožnit. Je to ale už věc, která bude mít velký dopad do ekonomiky a financování škol, což nebude úplně jednoduché prosadit.
Nebránil byste se ale ani zpoplatnění některých vysokoškolských oborů.
My primárně říkáme, že stát má začít pracovat s kapacitami vysokých škol, protože si objednává počty míst na jednotlivých fakultách a ty školy na to dostávají peníze. Nicméně s tím číslem se dlouho nijak nepracuje a my s ním začít pracovat chceme. Pokud víme, že bude nedostatek učitelů, tak si stát má objednat více absolventů pedagogických oborů a dát těmto fakultám více peněz.
O jakých oborech je tedy řeč?
Nechceme se dostat do situace, že budeme školám zakazovat něco učit, pokud o to je zájem nebo to ty školy učit chtějí. Nezakazovali bychom jim učit nějaký obor, například genderová studia, která velmi rezonují v téhle oblasti. Ale když stát neřekne, že potřebuje absolventy tohoto oboru, tak považujeme za správné, aby tato studia neplatil. To je to zpoplatnění vysokých škol, o kterém mluvíme.
Šéf Cermatu Krejčí končí. Ministr školství Bek přijal jeho rezignaci |
Školská témata budou mít do Jihočeského kraje určitě přesah. Kde tady ale vidíte další priority?
Nekončící příběh je dálnice z Prahy do jižních Čech. Nicméně tam už to vypadá, že je světlo na konci tunelu a že jsou konkrétní plány na její dokončení, a věřím, že se to stihne. Příští vláda může udělat to, že si pohlídá plnění těch termínů a ideálně se jednoznačně určí odpovědnosti, kdo za co může, kdo za co zodpovídá. A když se něco nepovede, tak aby se vyvodily personální odpovědnosti.
Volební rádce iDNES.cz |
Nedávno jste se vyjadřoval i k dostupnosti zdravotní péče v kraji. Mohl byste ji zhodnotit?
Problém je ten, že většina lékařů zůstává ve velkých městech a nechce se jim na méně osídlené oblasti krajů. To se řeší v celé republice. Řešením je pravděpodobně jenom pozitivní motivace lékařů, sáhnout do úhradové vyhlášky, a hlavně digitalizovat ve zdravotnictví, abychom blíž k pacientům přinesli informace o tom, kde jsou jací doktoři, kde jsou jaké kapacity, aby to bylo snadno přístupné.
Jak si to představujete?
Jde o to, aby bylo vidět, že například na výměnu kloubu budou v Budějovicích čekat tři měsíce, ale někde jinde v republice by se dočkali třeba za tři týdny. V tu chvíli bude volba na nich, jestli si počkají na nejbližší nemocnici nebo si zvolí operaci v té vzdálenější. To by pomohlo rozdělit kapacity a snížit čekací doby napříč republikou.
 |
