Sportovci většinou říkají, že obhajoba titulu je složitější než první výhra. Martin Kuba (ODS) to vnímá při obhajobě hejtmanského křesla opačně.
„Měl jsem možnost celé čtyři roky pracovat pro kraj, být vidět a obyvatelé měli možnost mě sledovat. Teď se na základě toho mohou rozhodnout, zda mám pokračovat dál,“ konstatuje.
V uplynulých dnech a týdnech jste v kraji otevírali hned několik nových domovů pro seniory i dalších sociální zařízení. Dostali jsme se tedy na jihu Čech do stavu, kdy už nepotřebujeme známosti, abychom dostali místo v takovém zařízení?
Nedávno jsme si to počítali s náměstkyní pro sociální oblast Lucií Kozlovou. Vyšlo nám, že pokud budeme pokračovat dál a povede se uskutečnit všechny připravované projekty, v roce 2027 bychom měli v kraji o tisíc lůžek více, než když jsme do funkcí nastupovali. To už je opravdu hodně znát. Chystáme se začít s dalšími stavbami v Třeboni, Velenicích, chceme konečně vyřešit Týn nad Vltavou a v Českých Budějovicích začneme s proměnou dolního areálu nemocnice.
A je už tedy snadné najít volné místo v domově pro seniory?
Stále platí, že je to těžké a populace celkově stárne. Proto chceme dotáhnout další projekty. A úplně nevidím cestu v tom, že ministerstvo podporuje spíše budování malých zařízení. Měli bychom se zamyslet, co je ekonomicky únosné a více efektivní. Když uděláme padesát malých zařízení, je to obrovské množství odborného personálu. Když budou domovy větší, může to ušetřit spoustu pracovních sil a nákladů. Mimochodem, podobně uvažuji i o nemocnicích, protože jsou to spojené nádoby.
Jak to myslíte?
V nemocnicích se vše hodně urychluje, zkracují se doby hospitalizací, máme stále více jednodenní chirurgie. Když se na to ještě více zaměříme a budeme efektivní, tak se nám najednou některé pavilony mohou otevřít s možností využití pro sociální péči. A navíc se podle mě bude trochu stírat rozdíl mezi zdravotní a sociální péčí. Lidé žijí déle, mají vyměněné kyčle a podobně, jsou na tom tělesně lépe, ale řada z nich už je potom postižená nějakou neurodegenerativní chorobou, parkinsonem či alzheimerem.
Martin Kuba |
Ještě se vraťme k dolnímu areálu českobudějovické nemocnice. Kdy tam ukončí provoz?
Příští rok ho kompletně opustí. Postupně tam vznikne ucelený komplex, kde budou byty pro seniory, kteří jsou soběstační. Když se jejich stav zhorší budou se moci posunout v areálu dále, kde už bude zařízení s mnohem větší péčí právě i o pacienty s neurodegenerativními onemocněními. V roce 2025 bychom měli mít stavební povolení a začít s prvními projekty.
U zdravotnictví zůstaneme, hejtmanství má speciální program, kterým láká do regionu nové lékaře. Přišlo na pětadvacet doktorů. Jak je to aktuálně s personálem?
Co se týče nemocnic, z velké části není problém zaplatit personál. Musíme ale uvažovat komplexně, nejde jen o peníze. Ti noví lidé sem musejí chtít, protože je tu krásná krajina a příroda, děti zde dostanou špičkové vzdělání a tak dále. Někdy samozřejmě nastane lokální problém v momentě, kdy třeba někde na menším okrese končí primář s tím nejvyšším vzděláním a praxí a vy tam potřebujete přivézt někoho jiného, to může být komplikované.
Mnohem složitější to je u lékařů pro děti a dorost, kterých je málo a ubývají.
To považuji za výzvu pro celou českou společnost. Je jich velké množství ve věku 65 až 70 let. My to vidíme a musí se to vyřešit. A máme na to, myslím, docela dobrý nástroj, o kterém už na Budějovicku jednáme s některými doktory. Dnes má většina svoji ordinaci, tam sestřičku a jsou schopní obsloužit třeba 1 200 pacientů. My chceme přijít s modelem sdružených praxí, kde upravíme vytipovanou budovu, která by mohla fungovat tak, že by si tam více praktiků dalo svoji ordinaci, my bychom tam zařídili recepci a třeba by tam fungovala sestřička na očkování a další běžné věci, které nemusí nutně dělat lékař. Někdo další pomůže s administrativou a doktor pak zvládne mít i 1 500 dětí.
Pomáhá v tomto i nová online pohotovost?
Bezesporu ano. Teď například maminka zavolá, když třeba dítě začne kašlat a má zvýšenou teplotu. Už s ním nutně hned nejede do ordinace. Je to lepší i proto, že pak nejste třeba hodinu v čekárně, kde jsou další nemocní. Za první tři neděle jsme měli přihlášených 16 tisíc lidí, což lze vynásobit dvěma až třemi, protože někdo má jednu registraci pro sebe i děti. Takže v tom systému máme najednou zhruba 10 procent obyvatel kraje, to je fajn. Je pravděpodobné, že tento model převezme ministerstvo zdravotnictví a rozšíří ho na celou republiku.
Jádro je úplně klíčový faktor, a když si tohle nepřiznáme, máme problém. A vedle jádra můžeme přirozeně využívat i další zdroje. Větrníky v tomto ohledu považuji za poměrně racionální variantu.
Přesuňme se nyní dál, a to k letišti. Na dovolenou se z Budějovic už rok létá. Ale co dál? Kraj chce nabízet tamní pozemky, aby postupně mohl snižovat provozní dotaci ideálně až na nulu. Ozývají se zájemci?
Studie na využití pozemků je hotová. Teď děláme projekt na bourání bývalých kasárenských budov, abychom pozemky připravili infrastrukturou, pak tam může někdo přijít. Prostor parkoviště jsme už vložili do majetku letiště a tam by mohlo být obchodní centrum, fast foody a podobně. To už by generovalo další zisk pro letiště. Stále trvá snaha přivést k nám společnost, která by zde opravovala letadla. To už by bylo strategické partnerství.
A co zázemí pro malé modulární reaktory?
To je druhá zásadní věc. Velmi významně se teď posouvá, dlouhodobě jsem se na tom snažil pracovat s ČEZem a jsme připravení s nimi uzavřít spolupráci. Další zajímavou úvahou je, že by se k letišti mohly z Budějovic přesunout některé průmyslové areály. My bychom se pak dostali k prostorům přímo ve městě, kde by vyrostla třeba nová čtvrť.
Předvolební rozhovoryMF DNES představuje v rozhovorech vybrané kandidáty na jihočeského hejtmana. Už vyšlo: Pavel Hroch (Jihočeši 2012), Tomáš Polanský (SOCDEM), Jaroslava Martanová (STAN), Pavel Klíma (Společně pro jižní Čechy), Jan Kadlec (SPD), Josef Soumar (Piráti) |
Máte na mysli třeba společnost Viscofan, která má svůj areál nedaleko autobusového nádraží?
Přesně tak. Tam by se vešlo tisíc bytů společně s kompletní vybaveností. Byla by to atraktivní lokalita blízko centra, odkud by to obyvatelé měli všude kousek. To je velmi strategické z pohledu tvorby města. Tenhle projekt by mě moc bavil.
Zmínil jste ČEZ a Temelín, to má blízko k jadernému úložišti. Jednou z možností je, že bude v lokalitě Janoch blízko Temelína.
Já k tomu mám zásadní poznámku. Tvrdím, že vyjednávání ze strany vlády vůbec nepostupuje šťastně, komunikace selhává. Je přitom normální, že stát dělá průzkumy, aby zjistil, jaké místo je vůbec geologicky vhodné. Jako kraj se o tom pak začněme bavit ve chvíli, kdy by jako vhodná vyšla právě lokalita na jihu Čech. Pak by měla politická reprezentace říct, zda to tady vůbec nechceme, nebo za nějakých podmínek ano.
A jak vnímáte, že teď obce na jihu Čech často odmítají stavby větrných elektráren?
Jsme lidé, kteří žijí v jednom státě, a když budeme přemýšlet o energetice, musíme si vždycky říct, jak ji chceme dělat. Pokud se chceme odpoutat od závislosti na uhlí, musíme hledat náhradní zdroje. Na plyn se i s ohledem na geopolitickou situaci nemůžeme spoléhat. Také samozřejmě stále nesvítí slunce ani nefouká vítr. Takže je tu jádro, to je úplně klíčový faktor, a když si tohle nepřiznáme, máme problém. A vedle jádra můžeme přirozeně využívat i další zdroje. Větrníky v tomto ohledu považuji za poměrně racionální variantu. Pak je ale i na investorech, aby to dokázali místním vysvětlit a přesvědčit je.
Kampaň před čtyřmi lety jste stavěl na dopravě. To platí dál?
Máme obchvat Vlachova Březí, Žáru, Strážkovic, je hotová jižní tangenta, další projekty Ředitelství silnic a dálnic jsou rozestavěné, brzy bude dalších 28 kilometrů dálnice, začne se stavět pro Budějovice klíčová severní spojka. Myslím, že se to povedlo rozhýbat. A připravujeme jižní obchvat Tábora, obchvat Trhových Svinů či Husince, kde bychom mohli začít v roce 2026. Dále je zde propojení ze Švábova Hrádku v Budějovicích do Litvínovic a opodál přemostění Vltavy do Papírenské. A pak ještě tunel pod nádražím, kde taky pravděpodobně začneme v roce 2026. Projektovat se bude obchvat Dačic. Když vše půjde dobře, v roce 2028 se dostaneme do stavu, kdy bude většina dopravních staveb hotová.
Předvolební kampaň vrcholí. Jak moc podle vás výsledky ovlivní společenská nálada, bude to také hlasování o naší vládě? Některé strany na tom kampaň vyloženě staví.
Kraj nikdy nebude řídit ani Petr Fiala, ani Andrej Babiš, ani Tomio Okamura. Vždy je to konkrétní člověk, kterého si tady voliči vyberou. A ten buď bude schopný a obklopený profesionály, anebo neschopný s nešikovným týmem lidí. Představa, že bude někdo z Prahy řešit problémy jihočeské nemocnice nebo krajské silnice, je úplně absurdní. Ale chápu, že některé politické subjekty, které třeba nemají silného lídra v kraji nebo toho o kraji moc nevědí, se to snaží postavit jako vládní souboj. Je to pro ně politicky výhodnější. Já jsem se ale nikdy nepotřeboval v Praze ptát, jak kraj řídit.
Nicméně částečně výsledky ta protivládní nota ovlivní?
Ano, myslím, že do toho zasáhne, protože to tak z principu je. Ale myslím si, že by bylo fajn, aby si lidé vybrali opravdu hejtmana, kterého chtějí a který bude za kraj bojovat. Jestli to mám být já, nebo někdo jiný, to nechávám na voličích. Ale neměli by věřit myšlence, že to bude dělat někdo za nás v Praze.
