Je dlouholetou starostkou šumavského Vimperka, potřeby samospráv na periferii proto vnímá Jaroslava Martanová obzvláště citlivě.
„Dopravní obslužnost příhraničních oblastí vidím jako dluh kraje. Chybí mi také větší podpora nejmenších obcí či kultury,“ říká lídryně kandidátky koalice STAN a Hnutí občané pro Budějovice (HOPB).
Jak jste se jako STAN dostali ke spolupráci s HOPB?
Už delší dobu s nimi spolupracujeme na komunální i krajské úrovni, i když jsme v minulých krajských volbách šli samostatně. Máme mezi sebou úzké vazby, známe se všichni navzájem jako členové a spolupráci vnímáme rozhodně jako přínos.
Jedním z hlavních témat koalice pro volby je rozvoj dopravní infrastruktury. Kde na jihu Čech vidíte největší rezervy?
Chtěla bych několik posledních volebních vedení kraje pochválit za to, jak se stará o silnice. Všimnout si toho můžeme hned, jakmile přejedeme do Plzeňského nebo Jihomoravského kraje. Jsou tu však i některé naplánované a připomínkované stavby, jako například obchvat Stach nebo Zdíkova, kde je třeba jednat. Jako bolavá místa vnímám také stav mostů na krajských i obecních komunikacích. Další záležitostí je dopravní obslužnost, kde vidím určitý dluh vůči příhraničním regionům. Musíme hledat možnosti, jak spolupracovat se soukromými dopravci.
Jaroslava Martanová |
S tím souvisí i integrovaný dopravní systém (IDS), na který stále čekáme.
I to je naše priorita, aby zde konečně fungoval. Určitě bude přínosem, ale musíme si uvědomit, že náš kraj má velmi nízkou hustotu osídlení, zejména na periferiích. Jeho zavedení bude stát více než v jiných krajích. Chceme ho provázat i s okolními regiony, což by mělo pro jih Čech obrovský přínos. Do budoucna navíc vidím velký potenciál v podpoře příhraničních linek, které by obsluhovaly část Bavorska a Šumavu.
Na druhou stranu už více než rok funguje na jihu Čech letiště. Vidíte v něm velký potenciál stejně jako současné vedení kraje?
Ano, a to od samého počátku, kdy kraj přebíral pozemky od vojenského letiště. Je úžasné, že se ho přes peripetie podařilo rozlétat, a je vidět, že je o něj zájem, což je práce i předchozích vedení kraje. Pokud se bude létat i v zimě, bude to skvělé. Velkým bonusem jsou navíc i okolní pozemky, které vlastní kraj, stejně jako samotnou společnost.
Jak se díváte na možnost, že by v areálu letiště sídlily zahraniční firmy, jež by platily kraji nájem?
Je to bezesporu výhodou, jim tu možnost nabídnout, sníží to náklady na provoz letiště. Rozhodně by nebylo v plánu pozemky firmám dále přeprodávat. Teď je jen otázka, jaké firmy budou přímo v areálu sídlit. Musíme však hledět i na to, jaká s sebou přinesou dopravní i jiná další zatížení v okolí letiště.
Problémem je i nejen na jihu Čech dostupnost zdravotních služeb. Do kraje se v novém programu podařilo přilákat asi dvacítku odborníků. Je to úspěch?
Já to tak rozhodně vnímám. Mluví se o tom, že si s okolními kraji přetahujeme lékaře, ale je to vždy na nich, kam se rozhodnou jít ordinovat. Spíš bychom se měli ptát, proč nepřicházejí mladí lékaři. Lákali jsme k nám do Vimperku lékaře, dávali inzeráty a nabízeli jsme 1,5 milionu z nové krajské dotace. Ale nestačilo to. Chceme sezvat k jednání zástupce kraje, ministerstva zdravotnictví, pojišťoven, oborové lékařské komory i zástupce lékařských fakult, abychom si řekli, jak současnou situaci řešit a zda noví lékaři dokážou naplnit poptávku ze všech krajů.
Mohlo by pomoci navýšení krajské dotace?
Tím si nejsem moc jistá. To by platilo asi jen v případě, kdyby neměli dost peněz na zařízení ordinace. Bohužel ale důvody neznáme a bylo by i na nás na kraji, abychom na ně přišli a mohli s problémem pohnout. Jednou z cest by mohlo být zakládání ordinací praktiků i specialistů provozovaných nemocnicí.
Není problém i v tom, že v kraji chybí lékařská fakulta?
To si nemyslím. Zde by měl zakročit stát a případně navýšit kapacity těchto fakult. Například v Ostravě začali připravovat v novém oboru dvacet nových zubařů, což může mít nakonec prospěch i pro nás, pokud sem někoho z absolventů nalákáme.
Předvolební rozhovoryMF DNES představuje v rozhovorech vybrané kandidáty na jihočeského hejtmana. Už vyšlo: Pavel Hroch (Jihočeši 2012), Tomáš Polanský (SOCDEM) |
Kraj se vydal cestou posilování všeobecného vzdělávání pomocí lyceí. Nechybí podle vás i větší podpora učňovských oborů?
Tyto obory chybí ve všech krajích. Mám pocit, že jejich dnešní absolventi nejsou až tak zruční a málokdo zůstane u řemesla. Přitom je po nich velká poptávka. Všeobecné vzdělávání nedokáže důkladně připravit absolventa na obor, který chce dále studovat, to platí hlavně u technických oborů. Lycea jsou dobrým krokem, ale učňovské školství je třeba směřovat i podle potřeb daného regionu. Zároveň je třeba zajistit, aby absolvent této školy byl kvalitní a držel se svého řemesla.
Jste spokojená se současným nastavením krajské podpory sociálních služeb?
Řekla bych, že paní náměstkyně Kozlová odvedla spoustu práce. Dotování sociálních služeb se zlepšilo a rozšířilo se i jejich spektrum. Rádi bychom ještě více podpořili dostupnost sociálních služeb podle potřeb regionů, terénní služby a odlehčovací péči – denního stacionáře pro seniory či blízké z rodin. Chtěli bychom zajistit nejen seniorům důstojný a pokud možno aktivní život.
Chcete také otevřít kulturní instituce pro dospělé Jihočechy. Co tím myslíte?
Jako děti jsme jezdili na výlet na zámky a do muzeí, ale když se dnes ptám lidí v okolí, kdy naposledy byli v Jihočeském muzeu, často slyším, že tam nikdy nebyli. Ráda bych Jihočechům daleko více představovala právě muzea nebo i galerie a jejich expozice. Mám totiž pocit, že mnohdy ani nevědí, co vše tu máme. To platí i o některých památkách.
Jako starostka vedete devět let město Vimperk. Kde vidíte limity komunikace mezi obcemi na periferii s vedením kraje?
Přivítala bych větší informovanost mezi krajem a obcemi s rozšířenou působností. Často se pak stává, že investiční plány kraje neladí s plány obcí či měst. Rozhodně by v tom mohly pomoci společné schůzky vedení kraje se starosty. Určitě by bylo také třeba plánovat s obcemi i Ředitelstvím silnic a dálnic či Českými drahami termíny oprav komunikací a uzavírek, což kolikrát umí komplikovat život v obcích.
Chcete se zaměřit i na fungování malých obcí. Jak v tomto ohledu vnímáte Krajský investiční fond (KIF), který funguje tři roky?
Byl to směrem k nim dobrý nápad, i když se snížila podpora Programu obnovy venkova pro obce, který je dnes do tisíce obyvatel. Byla bych ale raději, kdyby právě tento program fungoval jako KIF pro nejmenší obce. Hodně se mluvilo o tom, že si díky němu starostové kupovali sekačky na trávu či nepotřebné věci, ale podle analýzy se ukázalo, že za ty peníze nejvíce opravovali zázemí obecních objektů či budovali infrastrukturu. To mi přijde jako smysluplné vynaložení finanční pomoci.
Peníze se mají točit a kraj musí vědět alespoň na deset let, co chce dělat. Je třeba pracovat s programem rozvoje kraje.
Vidíte prostor pro nějaké nové dotační tituly, které by mohl kraj nabízet?
Spíše je třeba se zamyslet nad tím, jestli jsou stávající tituly dobře nastavené. Už toto období se na kraji hodně řešilo, jestli se nekryjí se státními nebo evropskými fondy. Měly by se hlavně doplňovat. Pokud bych ale přeci jen podpořila další oblast, byla by to živá kultura, hlavně na venkově. Pokud chceme zachovat tvář kraje a jeho trvalý život, je třeba ji udržovat.
Rezervy kraje na konci roku budou pět miliard. Co byste s nimi udělala, pokud byste vedla kraj?
Peníze se nemají projíst, rozhodně bych se snažila je efektivně investovat. Držíme se toho, že se nemají navyšovat běžné výdaje, ale okolnosti se všeobecným zdražováním nás k tomu bohužel nutí. Peníze se však mají točit a kraj musí vědět alespoň na deset let, co chce dělat. Je třeba pracovat s programem rozvoje kraje a hlídat si, jestli plníme nastavené plány. V tomto ohledu je také nutné určitou část rezerv udržovat pro případ předfinancování některých akcí.
S kým by STAN s HOPB po volbách mohl jít do koalice?
Určitě bychom nešli s koalicí Stačilo! a s hnutím SPD. Snažíme se podpořit všechny dobré věci a na kraji jsme hlasovali v 90 procentech shodně s vládnoucí koalicí, přestože jsme skončili v opozici. Umím si představit, že bychom mohli kromě výše zmíněných jednat s kýmkoliv.
Kolik křesel v novém zastupitelstvu by pro vás bylo úspěchem?
Před čtyřmi roky jsme s 7,5 procenta získali pět mandátů. Kdybychom měli okolo osmi procent, byl by to úspěch. Nezastíráme, jak jsou rozdělené síly a povědomost o kandidujících osobnostech. Určitě se na výsledku krajských voleb také projeví celostátní preference.
