1 Poslanci stříhající metr
Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček se pohybuje ve vysoké politice od roku 1990, s letošními volbami v ní však definitivně skončí. Podle spolustraníků už jejich čtyřiasedmdesátiletý kolega ani nechtěl kandidovat. Sněmovnu opustí také skokan minulých voleb Stanislav Juránek (KDU-ČSL), který se do poslaneckého křesla vyhoupl díky kroužkování ze sedmého místa kandidátky. Ještě větší posun však zaznamenal v loňských krajských volbách, kdy uspěl dokonce z 21. pozice. „Když jsem byl takto nečekaně zvolen, je jasné, že mě lidé chtějí hlavně tady v regionu. Chci být proto v krajské politice aktivnější a věnovat se jí více než teď,“ vysvětlil Juránek, který osm let vedl kraj jako hejtman.
2 Nechtění kandidáti
Zatímco někteří poslanci končí dobrovolně, jiní by rádi pokračovali. Třeba lidovec a někdejší místopředseda strany Jiří Mihola. Jeho domovská brněnská organizace však vsadila na jiné kandidáty, a tak se na konečný seznam koalice Spolu nedostal. „Někdy se stane, že strana upřednostní někoho jiného. S politikou se ale neloučím,“ oznamuje Mihola, který bude nadále brněnským zastupitelem. Jihomoravští spolustraníci neměli zájem ani o Romana Onderku, toho však celostátní vedení ČSSD prosadilo dokonce jako lídra. Na protest pak téměř polovina původních kandidátů odstoupila a sociální demokraté narychlo sháněli náhradníky. Sáhli mimo jiné po bývalém řediteli Českého rozhlasu Brno Jaromíru Ostrém, který se před třemi roky neúspěšně pokoušel dostat se do Senátu v barvách hnutí ANO.
3 Hlavní síla (skoro) bez Brna
Momentálně nejsilnější hnutí ANO by rádo obhájilo vítězství, kandidáty ze druhého největšího města však nemá téměř žádné. Brněnskou organizaci kvůli korupční kauze Stoka vedení zrušilo a nová vznikla teprve před pár měsíci, navíc se do ní nevrátili stávající poslanci jako Pavel Staněk či Rostislav Vyzula. „Nemyslím si, že by Brno mělo na kandidátce špatné zastoupení,“ prohlásil krajský šéf hnutí Lubomír Wenzl. Ze 34 jmen jsou přitom z Brna jen čtyři včetně lídryně Aleny Schillerové, která není členkou ANO.
4 Jako jeden muž
Zatímco celostátní lídryní uskupení Trikolóry Svobodných Soukromníků je Zuzana Majerová Zahradníková, na jihomoravské kandidátce by volič při hledání ženy potřeboval lupu. Dostalo se jen na dvě. „Tak jako tam nemáme dvě dojičky nebo šedesát soustružníků,“ okomentoval mizivé zastoupení žen jihomoravský lídr David Hanák. S nižšími počty žen však pravidelně bojují všechny strany, letos jich má každá mezi 34 jmény osm až deset. Výjimkou je Strana zelených, kde mají ženy nad muži převahu.
5 Kontroverzní postavy
U Trikolóry Svobodných Soukromníků je možné najít dvě postavy s kontroverzní pověstí. Hned jako dvojka kandiduje brněnský advokát a bývalý sociální demokrat Zdeněk Koudelka, který je spojován s kritizovanou amnestií exprezidenta Václava Klause, jehož nástupce Miloš Zeman ho pak neúspěšně navrhoval na zástupce ombudsmana či soudce Ústavního soudu. Na 14. místě pak figuruje šéf hnutí Slušní lidé Zdeněk Pernica. „Každý má nějaké plusy, minusy a historii, nikdo není dokonalý,“ komentuje tato jména lídr Hanák.
6 Antirouškaři
Před čtyřmi lety se vedle tradičních stran objevila uskupení, která hlásala boj proti migraci, který si vetkla i do názvu. Letos toto téma ustoupilo boji proti covidovým opatřením. Život bez roušek, lockdownu a omezení slibuje Volný blok, jejž vytvořil poslanec Lubomír Volný a za nějž na jihu Moravy budou kandidovat mimo jiné zpěvačka Ilona Csáková či frontman kapely Kamelot Roman Horký. Provozovatelé restaurací pak vytvořili uskupení Otevřeme Česko normálnímu životu.
7 Moravané v Praze
Že se různá moravistická uskupení ucházejí o hlasy voličů na Moravě, je celkem logické, letos však hnutí Moravané sestavilo kandidátku také v Praze. Odůvodnilo to tím, že do hlavního města „odchází především z pracovních důvodů mnoho moravských rodáků“. Pro Prahu to nicméně nebude premiéra, moravská strana zde kandidovala už v roce 1996. Tehdy šlo o předchůdkyni současných Moravanů, a to Českomoravskou unii středu.
8 Ten, co nechce hlasy
Jen jeden člověk bude figurovat na kandidátce anarchistů Urza.cz. Žádné hlasy ovšem nechce. „Ke svobodě se nejde provolit. Odmítneme každou politickou funkci; nechceme totiž lidem nařizovat, jak mají žít. Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou,“ stojí v neobvykle dlouhém názvu strany.
