Přísaha se oklepala z neúspěchu před čtyřmi lety, kdy zůstala těsně před hranicemi vstupu do Poslanecké sněmovny, a chce tentokrát získat důvěru většího počtu voličů než v roce 2021. Jenže na jihu Moravy je tentokrát nebude přesvědčovat zakladatel hnutí Robert Šlachta. Ten totiž na letošní volby „přeběhl“ na Ústecko.
„Když jsme vytvářeli priority v rozložení kandidátů, pracovali jsme s tím, že Ústecký kraj je vždy tématem z hlediska bezpečnosti a všech aspektů s ní spojených. To byl hlavní důvod, proč se pan Šlachta rozhodl kandidovat tam,“ vysvětluje v rozhovoru pro iDNES.cz jeho nástupce na pozici jedničky jihomoravské kandidátky a místopředseda Přísahy, jednašedesátiletý Petr Vokřál.
 |
Že je tu Robert Šlachta senátorem i zastupitelem v Pohořelicích, kde žije, nehrálo žádnou roli?
Není to tak, že by se odstěhoval do Ústí nad Labem a ignoroval své postavení z hlediska Senátu. Pozici senátora si samozřejmě plní. Na jižní Moravě máme také poměrně hodně setkání.
Co vás ještě motivuje, že znovu aktivně kandidujete? V posledních letech jste opakovaně neuspěl. Loni v krajských volbách, předtím v senátních, tehdy ještě v dresu hnutí ANO.
Pro mě je největší motivací to, co se kolem nás děje. Musím říct, že když sleduji, co dnes vládní strany předvádějí, je to pro mě dostatečná motivace, abych si to v hlavě zvážil. Myslím si, že pořád je co nabídnout. Co se týče Senátu, to je vždy těžká kapitola. Krajské volby dopadly, jak dopadly. Pro Jihomoravany bylo docela překvapením, jakým způsobem se celkově přerozdělily mandáty. Když to vezmu úplně zjednodušeně, Přísaha přeskočila třeba Piráty, což už není tak velký neúspěch.
Volební rádce iDNES.cz |
Upozorňujete na strašení propadlým hlasem. Přiznáváte tím obavy, že jste na hraně vstupu do Poslanecké sněmovny?
Naopak se snažíme lidem vysvětlit, že ztracený hlas je ten, když nepřijdou volbám. Respektive když váhají mezi větším a menším zlem, jak to na ulicích velmi často poslouchám. Říkám jim: prosím vás, přijďte k volbám a dejte šanci někomu, koho považujete ve volebních tématech za rozumného. Když to zjednoduším, na ulici často slyším, že to bude buď pětikolka, nebo to dám ANO. Velmi často ale taky slyším, volil jsem pětikolku, ale Babišovi to nedám. Takovým říkám: pojďte a dejte to nám, protože pak už vám zbývá SPD nebo Stačilo!, což je pro mě naprosto nepřijatelné.
Zapomínáte na Motoristy.
Motoristé se motají někde kolem nás. Chvilkami mají víc, chvilkami míň. Proti Motoristům bojovat nechceme. Bereme je jako jeden ze segmentů. Prapůvodně jsme si mysleli, že s nimi budeme spolupracovat. Pan Macinka (předseda Motoristů – pozn. red.) to přenastavil jinak. Bohužel si myslím, že tím celkově celou skupinu oslabil, ale tak to je. My to bereme. Je to jejich rozhodnutí, jejich život.
Je vzhledem k ne úplně příznivým preferencím škoda, že nedopadla spolupráce s Motoristy? Loni jste společně uspěli v eurovolbách.
Před rokem a čtvrt se při evropských volbách řeklo, že projekt zkusíme dotáhnout až za sněmovní volby. Na podzim se pan Macinka začal rozhodovat jinak. V lednu nám oznámil, že s námi nejde. Je pravda, že těsně před odevzdáním kandidátek probíhala nějaká komunikace. Na druhou stranu podmínky, které nám Motoristé předložili, byly tak nepřijatelné, že jsme se nakonec rozhodli jít do boje sami.
Macinka nabízel Šlachtovi obnovu spojenectví. Zbláznil se, odmítl šéf Přísahy |
Chcete zrychlit přípravu a výstavbu dopravní infrastruktury. Dálnice na Vídeň má být podle vlády hotová v roce 2032. Je termín reálný?
Tvrdím, že to šlo i dříve. Musím říct, že ŘSD dělá všechno pro to, aby se to pohnulo. Když zmiňujete senátorskou pozici pana Šlachty, působil už na dvou kulatých stolech mezi ŘSD a znesvářenými obcemi o tom, jakým způsobem přejít novomlýnské nádrže. Aktivně se angažuje, aby se procesy urychlily. Když někdo sedí někde na kraji a říká, že pro to nemůže nic udělat, není to pravda. Každý jeden politik na jižní Moravě má možnost věci ovlivnit. Dálnice na Vídeň je jedno z témat, které bych si vzal za své, kdybychom uspěli.
Jakým způsobem?
Pokud vzniknou nějaké obtíže v průběhu finální přípravy, v pozici poslance bych se snažil najít taková řešení, která by stavbu nebrzdila, jak to mají někteří ve svém genotypu. Ať už přes výbory nebo poslaneckou práci v regionu. Je to zejména o přechodu přes novomlýnské nádrže. Budu dělat všechno pro to, aby se dálnice konečně dostavěla.
Navrhujete rovnou daň 17 procent pro všechny. Kolik ušetří běžnému Jihomoravanovi, který bere třeba 40 tisíc korun hrubého?
Každý má možnost vyhledat si náš program, kde najde kalkulačku, kde si může spočívat při svém příjmu, při tom, zda partner pracuje, nebo ne, a počtu svých dětí, kolik mu vyjdou daně. Máme spočítáno, že každý s alespoň jedním nebo dvěma dětmi na daních ušetří. Například partner, který vydělává průměrný plat a má dvě děti, ušetří zhruba sedm tisíc měsíčně, což nejsou úplně malé peníze.
Proč jste zvolili zrovna 17 procent u rovné daně?
Počítali jsme si to od 15 do 20 procent, protože příkladů je celá řada. U 17 procent nám to vycházelo nejschůdnější mezi tím, aby měla daň efekt pro nastartování ekonomiky a nedopadla negativně na nízkopříjmové. Snažili jsme se najít takový kompromis, aby byl pro občana výhodou, ale hlavně byl velkou výhodou pro podnikatele a živnostníky.
Nebude mít tedy negativní dopad na nízkopříjmové?
Neměla by mít, aspoň podle naší kalkulačky. Samozřejmě na začátku všichni řeknou, že nám bude chybět nějaká koruna v rozpočtu. To ano, ale chceme zavést bankovní daň a hlavně tlačit, aby globální korporace jako Google nebo Amazon v Čechách odváděly daň a přispěly na vyrovnávání rozpočtu. Je nemorální, když tady neodvádí daně. Každý jeden z nás s těmito značkami pracuje. Chceme, aby se podílely na našem rozpočtu, a tím pokryly část počátečního výpadku, než se ukáže nastartování ekonomiky.
Není nutné to primárně domluvit na úrovni Evropské unie?
Základní normu přijímá Evropská unie. Tam máme nastartováno. My musíme říct, že to chceme a v jaké výši. Říkáme rovná daň všem, i těmto korporacím.
„Digitální daň“ zaměřená na internetové obry štěpí evropské ministry |
Zároveň chcete zavést bankovní daň. Jak zajistíte, že ji banky nepromítnou do služeb klientům?
To musí samozřejmě ukázat konkurence. Problém je, že to, co tady banky zatím dokázaly, je vydělávat v průměru o tři čtyři procenta více než v Evropské unii. Vláda tento fakt úplně ignorovala a banky to nechala dělat.
V programu uvádíte, že kriminalita ve městech roste, lidé se večer bojí chodit ven, centra ovládají dealeři a narkomani. Je tohle realita někde na jižní Moravě?
Na jižní Moravě máme docela štěstí, že s kriminalitou až tolik nebojujeme. I když otázka je, co považujeme za kriminalitu. Každý z nás vnímal policejní zásah v Břeclavi před několika týdny spojený s bitcoinovou kauzou a narkomafií, která pravděpodobně, jak se to komunikuje, stála za vznikem těch finančních prostředků. Když jste se ptal, proč Robert Šlachta kandiduje v Ústeckém kraji, tam je kriminalita v ulicích určitě problémem. Nakonec není to ani pár dní, kdy někdo někoho zastřelil v garážích v Praze, a vyjádření bylo, že se jedná o vlivného podnikatele spojeného s podsvětím, takže nějaká kriminalita tady asi je. To je věc, kterou má Přísaha v DNA. Boj s kriminalitou, šedou ekonomikou, korupcí.
Máte náznaky, že by se situace na jihu Moravy mohla zhoršit?
Osobně doufám, že jižní Morava patří k bezpečnějším regionům. Nechci říct bezpečným úplně, protože tu a tam čteme i na jižní Moravě, že někdo někoho...
Slibujete zahájení výstavby až 20 tisíc nájemních bytů ročně. Kdo je bude stavět a kdy se začne?
Stát nemůže přijít a říct třeba Brnu, že si od něj koupí 100 hektarů a postaví byty. Musí to jít přes města a jejich cílenou podporu. Budeme pro ně hledat motivaci, aby chtěla stavět. Pamatuji si primátory ODS, kteří říkali: „Všechny byty jsme prodali a co jsme ještě neprodali, chceme taky, protože město se o své byty neumí starat“. To je pro mě úplně nepřijatelné. Potom končí všechny byty na komerčním trhu, což je problém pro lidi, kteří se dostanou svojí vinou nebo zejména cizím zaviněním do existenční situace, ať už rozvedené matky samoživitelky nebo mladé rodiny. Ty se bojí mít děti, mají strach, že nebudou mít kde bydlet. Oni sami dva klidně vydrží někde v 1+1, ale budou-li mít jedno dvě děti, je to k nepřežití.
Předvolební průzkumy pro parlamentní volby
Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS
Máte odhad, kolik bytů by se mohlo za čtyři roky postavit konkrétně na jihu Moravy?
Říkáme, že 20 tisíc bytů je cíl, ke kterému bychom se mohli blížit někdy ve třetím, možná čtvrtém roce volebního období. V prvních letech to bude o vyjednávání a přípravě. Města opravdu nejsou připravena, aby to číslo bylo zásadní. Kdyby se dnes podařilo postavit 50 tisíc nájemních bytů, jsem přesvědčený, že zejména ve velkých městech zmizí lusknutím prstu, ale bohužel jsme si vědomi toho, že příprava není tak daleko.
Předvolební série |
