Ústecká zoo potřebuje na opravy stovky milionů korun, říká její ředitel

  9:17aktualizováno  9:17
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem je ve špatném stavu a bez investice minimálně 300 až 350 milionů hrozí, že během několika let přijde o slony, orangutany či samici nosorožce, tedy zvířata, která nejvíce lákají návštěvníky.

Roman Končel se stal ředitelem ústecké zoo 1. července 2017, do té doby v ní působil jako vedoucí provozního útvaru. Na snímku sedí u výběhu irbise sněžného. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Ředitele Romana Končela nyní nejvíce trápí nevhodné výběhy pro slony a ubikace orangutanů bornejských. Tato zvířata už dávno potřebují postavit nový dům, který v zoo nazývají Asijský.

„Bohužel loni uhynul orangutan Ňuňák a máme jen samici Ňuninku a její dceru Cantik a potřebujeme nového samce, který ovšem už musí přijít do nového pavilonu. Zatím je čas, protože Cantik může být u matky čtyři nebo pět let,“ říká.

Historie ústecké zoo

* Předchůdcem současné zoo na svahu Mariánské skály byla ptačí rezervace, kterou založil podnikatel Heinrich Lumpe v roce 1908.

* V roce 1946 byla rezervace znárodněna a stala se nehlídaným městským parkem.

* Park se v zoo změnil v roce 1957.

* Dnes zahrada chová okolo 200 druhů zvířat, ovšem kvůli minimálním investicím v posledních desítkách let a chybějícím dotacím je v žalostném stavu a hrozí, že přijde o nejoblíbenější zvířata – orangutany bornejské, slony či nosorožce.

„Pak už to bude vážné. Jsou to původem zvířata z volné přírody, geneticky velmi cenná, a pokud budou v reprodukčním věku, bylo by dobré mít od nich co nejvíce mláďat. Ovšem nový Asijský dům bude stát kolem 150 milionů korun,“ uvádí šéf ústecké zoo.

Té hrozí, že až Cantik dospěje, může být odsunuta do jiné zahrady a chov orangutanů bornejských by v Ústí skončil.

O Asijském domu se roky hovoří, ale nic se neděje. Měli by v něm být i sloni, jejichž výběh dnes není nejvhodnější a mladší z dvojice Kala na tom právě není zdravotně nejlépe. Jaký máte plán?
Kalu zřejmě jako slůně vzali matce a její zdravotní stav je tak celkově problematičtější, protože člověk byl nezodpovědný. Nyní má píštěl na přední noze, ta se musí vyčistit a v červenci ji budeme muset operovat.

Jak se operuje slon?
Je to složitý proces. Operaci bude dělat několik týmů veterinářů, jeden anestezii, další samotný výkon. Z drážďanské zoo jsme si půjčili pásy na hruď Kale, kdyby ztratila rovnováhu, abychom ji mohli udržet vestoje. Při operaci se píštěl vyčistí. Jak dlouho to celé bude trvat, se ale nedá odhadnout.

Vraťme se ke stavu slonince. Jak je na tom?
Většina chovů v Evropě je dnes nekontaktních, my máme opak, chovatelé jsou s Delhi a Kalou v kontaktu. Až dostaneme další slonici, a pokud bude z bezkontaktního chovu, tak my podmínkám nevyhovíme. Je několik variant, jak situaci řešit. Buď chovat například čtyři samice ve skupině, nebo mít i jednoho či dva samce. To vše má svá pro a proti a je to více nebo méně nákladné. Variantu budeme muset řešit v rámci asociace evropských zoo. V Asijském domě bych chtěl i další asijské druhy primátů, čímž by se například uvolnil pavilon opic, který je také v hrozném stavu. Pak bychom ho mohli zbořit a pro mandrily rýholící postavit domeček s velkým výběhem, který nutně potřebují. To jsou akce, které nejsou finančně úplně náročné. Kromě velkých pavilonů potřebujeme ale i ty malé, protože s každým novým roste počet návštěvníků, a to i v zimě. Je to vidět už dnes. Máme krátce tučňáky a za letošní první pololetí je návštěvnost proti loňsku o 20 tisíc lidí vyšší. K tomu je ovšem nutné kvalitní parkoviště.

Je tedy naděje, že v Ústí zůstanou oblíbení orangutani i sloni?
Doufám, že ano. Záleží, jak se podaří sehnat peníze. My spolupracujeme i s nadačním fondem Folivora, který pro naši zoo sbírá finanční prostředky. Doufejme, že díky němu a řadě firem, které už dnes zoo podporují, se nějaká částka vybere. Peníze potřebujeme i na řadu dalších výběhů, vlastně všechny kromě slonince byly postaveny v 70. a 80. letech a musí se předělat.

Podle generelu, který jste zpracoval – a stav zahrady je v něm popsán dost děsivě – zoo nutně potřebuje 350 milionů korun. Evropské dotace ústeckou zahradu minuly a už jich mnoho není, město na to finance nemá... Lze to zvládnout?
Generel je koncipován tak, že se některé věci mohou řešit samostatně a některé navazují. Například potřebujeme přesunout jeleny bělohubé z jejich výběhu v prudkém svahu, kde je velká eroze půdy. Chceme je přesunout na rovinu do bývalého botanického pavilonu. Pak budeme moci začít upravovat svah. Máme dobře zpracovaný dendrologický průzkum a nyní probíhá kácení starých a výsadba nových stromů. Teď objíždím zoo v Evropě, kde se některé vydávají cestou menších expozic, což je podle mne pro Ústí schůdná cesta postupného zvelebování.

Fotogalerie

Takže na současnou velkou zoo můžeme zapomenout?
Doufám, že stejně velká zůstane. Jen musíme různé pavilony budovat postupně. Chceme například opravit exotárium, aby odpovídalo životnímu prostředí zvířat i potřebám návštěvníků. Současné bylo postavené v 70. letech v „Akci Z“. Chtěl bych zde například jednu velkou místnost pro aligátory, protože je nedůstojné každý rok stěhovat aligátora Libora nahoru a dolů do venkovních prostor. Navíc venkovní letní expozice pro něj není úplně vhodná, protože v podstatě imituje zimu na Floridě. Celé léto vlastně prospí. Opravdové léto díky teplotě tak má až v zimovišti. Máme v teráriu i kajmánky malé, loni samice měla devět mláďat, což je jeden z nejúspěšnějších odchovů v Evropě. Sedm mláďat máme ve vedlejším odchovu a dvě jsme rodičům nechali, protože je brutálně hlídali. A samice opět sedí na vejcích.

Co je pro vás nyní nejdůležitější, aby zahrada nastartovala nějaký obrat k lepšímu?
Náš první úkol je připravit během tří let projekty na nejvíce potřebné stavby, protože zatím žádné nejsou. Jakmile budou nějaké finance, pak můžeme okamžitě vypsat veřejné zakázky a začít stavět. Velmi důležité je i vhodné parkoviště, protože současné vůbec nevyhovuje. Už mám studii na velké parkoviště u horního vstupu. Byl zde projekt na parkovací dům u dolního vstupu za 84 milionů korun, což je ale víc než polovina sumy, co by stálo parkoviště nahoře i s výkupem pozemků.

Jaký je rozpočet zahrady a jak moc si pomáháte sami?
Je zhruba 60 milionů korun, z toho 33 milionů dostáváme od města a zbytek máme ze vstupného a vlastní činnosti. My můžeme zvládnout menší věci. Velkou položkou z rozpočtu jsou jako všude platy zaměstnanců. Pokud jde o krmení zvířat, tak stojí 10 až 15 milionů korun ročně. Hodně drahé je například krmení pro tuleně a tučňáky, kteří jedí pouze mořské ryby. Ale ti zase zvyšují návštěvnost. A děje se tu spousta věcí. Loni jsme udělali projekt na nový výběh pro tapíry čabrakové, v květnu jsme dostali od magistrátu peníze, seženeme sponzory a začneme zhruba za 1,2 milionu korun stavět jejich ubikaci dobře oddělenou od chovatelů, protože jsou to nebezpečná zvířata. Stavíme výběh a ubikaci pro vydry malé a návštěvníci je tak uvidí i v zimě a připravujeme dílčí projekty jako sítě přes voliéry vodních ptáků. Jsou důležité, protože kavky vybíjejí mláďata těchto ptáků a odchovy jsou špatné. Mám však bohužel i špatné zprávy, o víkendu nám uhynula samička tuleně.

Co se stalo?
Měla potíže se střevy. Při pitvě jsme sice žádný plast ve střevech nenašli, ale není vyloučeno, že kousek nějakého igelitového sáčku prošel jejím trávicím traktem, a to mohlo problémy způsobit. Bohužel se stává poměrně často, že v bazénu něco najdeme. Někdy tam návštěvníkům spadnou brýle, někdy mobil, dětem hračky... Často tam nacházíme angličáky, což je docela problém, protože vše, co se blýská, tuleňům evokuje rybu a oni zamíří vyzkoušet, zda se to dá sežrat, a bohužel mohou některou věc spolknout. A nestává je to jen u tuleňů, ale i u tučňáků. U býložravců to tolik nevadí, protože to nekonzumují. Občas se stane že neukázněnému návštěvníkovi opice sebere mobil, což se stalo loni, a naštěstí jsme ho vyndali bez úhony. Je ovšem chyba návštěvníků, že jsou tak blízko zvířatům, což nemají.

Nejčtenější

Dycky Most!, Litvinoff a další hlášky, které se mezi lidmi chytly

Martin Hofmann a Zdeněk Godla při setkání herců ze seriálu Most! ve zdejším...

Hláška Dycky Most! z populárního seriálu si získala velkou popularitu mezi lidmi. Je na propagačních předmětech, létá...

Výbuch před 30 lety rozbil v Ústí tisíc oken, nejspíš za ním stála StB

V atriu ústeckého krajského národního výboru vybuchly 8. února 1989 dvě nálože....

Mnohacentimetrová vrstva skla na zemi, vysypaná okna a kráter v záhonu. Přesně před 30 lety, 8. února 1989, vybuchly v...

Uhelné Podkrušnohoří se promění v krajinu jezer a zásobárnu vody

Jezero Milada je hluboké až 24,7 metru, dlouhé 3,2 kilometru a široké 0,7...

V krajinu obřích jezer, z nichž tři budou mít rozlohu přes tisíc hektarů a budou sloužit jako strategická zásobárna...

Na kostele se nahnula hvězdice, při jejím sundávání se našla tajná schrána

Z kostela nejsvětější Trojice v obci Jiřetín pod Jedlovou museli hasiči sundat...

Nejdelší žebřík, který mají krajští hasiči k dispozici, museli využít tento týden v Jiřetíně pod Jedlovou. Hrozilo...

Jirkovští strážníci dostali kvůli chybě na mzdách milion navíc

peníze, ilustrace

Policie řeší případ neoprávněného vyplácení mezd městským strážníkům v Jirkově. Ti v letech 2015 až 2017 dostali navíc...

Další z rubriky

Volební slogany o havěti v Mostě začalo řešit státní zastupitelství

Obsah tohoto volebního letáku, který se objevil v Mostě, zkoumá policie.

Kauzou možného rasistického podtextu kampaně hnutí Otevřená radnice Most před říjnovými komunálními volbami se začalo...

Skoro polovina vězňů užívá drogy, policie chce přísnější kontroly

Ilustrační snímek

Do věznic na území Ústeckého kraje se podle vedení policie dostává až příliš velké množství drog. Vznikla proto...

Na krajských silnicích jezdí stále více řidičů pod vlivem omamných látek

Ilustrační snímek

Severočeští šoféři, kteří se napili či si vzali drogy, jsou stále častějšími viníky nehod. Jen v loňském roce řídilo v...

Najdete na iDNES.cz