Samice orangutana bornejského. Obě putovaly do zahraničí.

Samice orangutana bornejského. Obě putovaly do zahraničí. | foto: Vít Lukáš

Zoo chystá prales, vyhlídky i rozšíření. Ústí jí každý rok pošle 20 milionů

  • 1
Velké změny plánuje v následujících deseti letech Zoologická zahrada v Ústí nad Labem. Představila svůj plán rozvoje. Chystá desítky projektů. Vedení by například chtělo chovat samčí skupinu slonů indických nebo chovné centrum ohrožených outloňů malých.

„V současné době máme připraveno více než čtyřicet projektů, na realizaci prvního z nich, vybudování lesa gibonů ve výběhu jelenů sika, dojde už v příštím roce,“ uvedla ředitelka ústecké zoologické zahrady Ilona Pšenková.

Mimořádně důležité je zázemí pro návštěvníky. „Uvědomujeme si, že návštěvnost je jakýmsi měřítkem úspěšnosti,“ uvedla ředitelka.

Mělo by proto dojít na navýšení počtu parkovacích míst mimo jiné u vstupní brány. V úvahu přichází také rozšíření zoo na pozemky na Mariánském vrchu či v okolí přilehlého kamenolomu.

Pokud se podaří pozemky získat, mohl by se do ústecké zoo vrátit chov slonů indických. „Pozemky na Mariánském vrchu by sloužily jako pastviny pro slony indické. Uvažujeme o chovu samčí skupiny, která je momentálně velmi žádaná v rámci evropského chovného programu,“ vysvětlila Pšenková. Sloní stáj by byla situována přímo v areálu zoo.

Pokud jde o zmíněný výběh pro gibony, patří k těm nejpotřebnějším zařízením v zahradě. V současné době giboni obývají jednu klec v pavilonu opic. „Je to technicky velmi zastaralý objekt, jeho dispozice je komplikovaná a jakákoliv možnost přestavby je nemožná. Celý pavilon čeká demolice,“ doplnila vedoucí zooložka Petra Padalíková s tím, že gibony bělolící má zahrada více než třicet let a odchovala deset mláďat.

„Vytvoříme smíšenou expozici vietnamských zvířat – gibonů a jelenů sika, což je moderní trend v zoologických zahradách,“ vysvětlila Padalíková.

Výběh čekají i další úpravy, dojde například na vybudování jezírka, výsadbu nových stromů či výstavbu nové ubikace pro gibony. „Na ní vzniknou i dvě vyhlídky pro návštěvníky,“ doplnila zooložka. Pokud půjde vše podle plánu, hotovo bude příští rok před letními prázdninami.

Primátor: Plány jsou realistické

Dalšími projekty, které zahrada plánuje v následujících letech postavit, je chovné centrum ohrožených outloňů malých na místě restaurace Koliba či vznik konžského pralesa. „Tento projekt má z našeho pohledu nejvyšší prioritu, protože má nahradit stávající nevyhovující pavilon opic, který velmi kritizovala Asociace zoologických zahrad a akvárií,“ poznamenala Padalíková.

V současné době pavilon slouží šesti druhům primátů, nemá ale expoziční vnitřní ubikace, takže návštěvníci v zimním období nemohou zvířata pozorovat.

Plán rozvoje je důležitý, zahrada měla v minulých letech velké problémy s chovem zvířat v nevyhovujících podmínkách a hrozilo jí vyškrtnutí z evropské organizace EAZA (Evropská asociace zoo a akvárií), to by znemožnilo výměny zvířat a jejich kvalitní chov.

Peníze na rozvoj bude zoologická zahrada čerpat z městského fondu na záchranu zoo, do kterého město každý rok přispěje částkou 20 milionů korun.

„Představené plány zoologické zahrady vidím jako velmi realistické. V příštích deseti letech půjde do zoo 200 milionů korun. Zoologická zahrada určitě může počítat s podporou města,“ ujistil vedení zoo primátor města Petr Nedvědický (ANO).