Nově by měla vzniknout Státní hygienická služba, do jejíž pravomoci přejde jak ústecký Zdravotní ústav (ZÚ), tak hygienici. Zdravotníkům bojujícím měsíce s epidemií koronaviru se to nelíbí. Postavit se za ně chce hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) i ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO).
Pod Zdravotní ústav v Ústí nad Labem dnes patří řada dalších od Karlovarska přes Prahu po jižní Čechy. Moravu pak řídí obdobná instituce z Ostravy, ta zůstane zachována.
Ve zdravotních ústavech lékaři sledují například vliv znečistěného ovzduší na zdraví obyvatel, dělají rozbory vody i půdy. Jsou zde také laboratoře a ambulance klinické imunologie a alergologie, tedy oboru, v němž ústecká imunologie patří mezi nejvýznamnější v zemi.
„Zdravotní ústav má nadregionální charakter a neumím si představit, že by byl řízen z Ostravy. Bylo by velkou chybou, kdyby tento návrh prošel,“ uvádí Vlastimil Král, vedoucí centra imunologie a mikrobiologie ZÚ.
Místo centralizace by se podle odborníků mělo naopak jednat o několik let starém návrhu, aby se celá hygienická služba modernizovala.
Personální zanedbání
„Je to organismus ponechaný vyhladovění, a to se ukázalo v této pandemii. Neschopnost rychle reagovat byla kvůli personálnímu zanedbání. Elektronizaci musela zabezpečovat armáda. Vládě se zdá, že nejlepší bude vše cetralizovat. Ale jsou situace, kdy stát nelze řídit jako firmu,“ upozornil Král.
Podle něj jde hlavně o akceschopnost. „Koronavirová pandemie to ukázala. Ale infekce po jistém oddechu posledních desítek let nabývají na síle a svět se musí podle dlouhodobých předpovědí připravit na návrat těch těžkých infekcí. Budou lidstvo sužovat a bude nutné jim čelit,“ upozornil Král.
„Je zde například obrovský problém rezistence na antibiotika a s tím související narůstající počty úmrtí v Asii na nozokomiální infekce. To jsou naprosto antibioticky rezistentní kmeny, které se pomalu stěhují do světa. Pandemie koronaviru to ukázala a snad si to vlády uvědomí a něco se začne dít,“ dodal Král.
Pokud zůstane jen jeden Zdravotní ústav v Ostravě, není vůbec jasné, zda důležité, ovšem ekonomicky nelukrativní činnosti ústeckého ústavu, zůstanou zachovány.
„Jsem pevně přesvědčena, že v jednom z nejhůře postižených krajů republiky s přesahem do Čech je nutné Zdravotní ústav zachovat,“ řekla lékařka, imunoložka ZÚ Harola Haasová.
O práci se nebojte
Zdravotníci by se neměli podle ministerstva zdravotnictví o práci bát. „V případě zrušení ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem by nebyli propuštěni, ale pouze by přešli pod nástupnickou organizaci. Cílem změny je jednotná struktura řízení, nikoli redukce zaměstnanců nebo předmětů činnosti,“ tvrdí mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
Nespokojení jsou i hygienici. Nyní fungují v krajské i okresní struktuře. Co bude dál není jisté.
„Hlavně se nám nelíbí to, že v novele zákona je napsáno, že bude Státní hygienická služba, která bude mít uzemní hygienické stanice. Tečka. Nic víc. Každopádně, jak skončí koronakrize, tak nás zeštíhlí a rozhodnou, že hygienici nejsou potřeba a řada lidí přijde o práci,“ tvrdí šéfka hygieniků v Ústeckém kraji Lenka Šimůnková.
Hygienici v kraji s řadou sociálně slabých lidí v nedávné minulosti bojovali s velkou epidemií žloutenky, stovkami případů planých neštovic, případy černého kašle i spalniček.
„A to právě nejsou celorepublikové epidemie, většinou právě ty drobnější. Často je zastavíme v zárodku. Když něco vypukne, počítá se s nasmlouváním trasovacího callcentra. Když se na ně bude čekat, onemocnění se rozjedou,“ obává se Šimůnková.
